Včera jsme přinesli zprávy z tiskové konference Aliatelu, jejímž předmětem byla zásadní kritika nového telekomunikačního zákona. Pokud jej Poslanecká sněmovna schválí v současné podobě, dojde v některých směrech k faktickému odložení liberalizace telekomunikačního prostředí v České republice (od 1.1.2001). Kromě zákazníků to bude vadit také Evropské unii, která již svůj odpor dala najevo ve zprávě z listopadu loňského roku.
Podívejme se nyní podrobněji na důvody, které odpůrce nového zákona vedou k jejich tvrzením. Kritické oblasti jsou tři. Dopady prvních dvou pocítí přímo koncový zákazník, dopad třetí pocítí zákazník také, ale zprostředkovaně. Jde o až dvouleté odložení přenositelnosti telefonní čísla, o až dvouleté odložení úplně svobodné volby telekomunikačního operátora a o časově neohraničenou možnost diskriminace alternativních operátorů ze strany operátora s významným postavením na trhu.
- přenositelnost čísla
- svobodná volba operátora
- diskriminace alternativních operátorů
- Existují obavy z toho, že neexistuje právo na získání licence; že by licence mohla být udělena jen tehdy, pokud by poskytovaná služba byla ve veřejném zájmu; že by licenční řízení mohlo být pozastaveno, což není v souladu s regulačním rámcem EU; že licenční poplatky nesouvisejí s administrativními náklady.
- Provozovatelé s právem propojení nejsou definováni dostatečně jasně. Existují obavy týkající se důvodů pro odmítnutí jednání o propojení.
- Přílišná regulace je problematická zejména v oblasti veřejné sítě a s ohledem na provozovatele bez významného podílu na trhu, kdy existuje povinnost zveřejnit referenční propojovací nabídku; dále existuje obava z diskriminačního charakteru regulátora; dalším problémem je povinnost předkládat propojovací dohody regulátorovi a vést samostatné účetnictví; skutečnost, že regulátor může ze své vlastní vůle zasahovat do řešení sporů o propojení v případě, že nedojde k dohodě - to vše je vnímáno jako potenciální přílišná regulace.
- Provozovatelé se značným podílem na trhu nemusí dodržovat princip nákladové orientace všech typů služeb. Konečný závěr však lze vyvodit jen na základě hodnocení ostatních legislativních kroků, které by měly být předloženy Komisi. Neexistuje povinnost provozovatelů s významným podílem na trhu zavést vhodný systém účtování nákladů pro jednotlivé typy služeb.
- Přidělování čísel může být diskriminační a nevychází z dostatečné dostupnosti čísel; uspokojujícím způsobem nejsou řešeny ani otázky přenositelnosti a předvolby čísla.
- Nezávislost regulátora
Je další důležitou částí nového zákona. Bohužel ani zde není vše v pořádku, protože sám text zákona nabízí možnost ovlivňovat nezávislost Českého telekomunikačního úřadu na základě politických tlaků. Ani tento bod nemůže nadchnout nikoho z těch, kterých se týká, opět včetně Evropské komise.
Přenositelnost čísla se nazývá možnost, kdy zákazník změní telefonní společnost, ale ponechá si stejné telefonní číslo. Je to podstatná podpora konkurenčního prostředí, protože u velkých zákazníků by změna operátora spojená se změnou čísla vyvolala rozsáhlé výměny všech firemních tiskovin. Ostatně ani jednotlivec nemá ze změny čísla žádnou radost. Pokud však bude možné změnit operátora a ponechat si původní číslo, začne rozhodovat jen cena za služby.
Český Telecom se hájí tím, že přenositelnost čísla není schopen k datu 1.1.2001 zajistit, protože je to technologicky a finančně náročné. V oblasti technologie by údajně bylo nutné instalovat další zařízení, která by po dokončení digitalizace již neměla využití.
Svobodná volba je nejdůležitějším znakem plně liberalizovaného prostředí. Deklarovaná u nás sice od 1.1.2001 bude, v praxi však bude moci Český Telecom klást výběru různé překážky.
Podobně jako přenositelnosti čísla se totiž odkazuje na technické potíže, kterému brání v tom, aby k datu liberalizace umožnil buď tzv. vytáčenou volbu nebo pevnou volbu alternativního operátora. Pevná volba jiného operátora by se nastavovala na ústředně České Telecomu (například pro dálkové hovory) a vytáčená volba umožňuje pomocí předčíslí určit, prostřednictvím kterého operátora se dálkový hovor uskuteční.
Díky současnému znění zákona, který by Telecomu pro zavedení této možnosti dovolil ještě další dva roky po oficiální liberalizaci, by nebyl náš dominantní operátor ničím nucen spěchat. Mohl by postupovat liknavě, mohl by také klást alternativním operátorům, resp. jejich zákazníkům do cesty různé překážky, znepříjemňující volbu operátora pro jeden konkrétní či všechny dálkové hovory. Takovou překážkou může být třeba zdlouhavý systém předčíslí, PIN, předčíslí, místo jednoduchého předčíslí příslušného operátora. Zdlouhavé kombinace si řada lidí nezapamatuje, navíc by pravděpodobně u veřejnosti převládal názor, že něco takového stejně nejde.
Obavy z diskriminace, jež mají zejména menší alternativní operátoři, vycházejí ze skutečnosti, že Český Telecom sjednává propojovací dohodu s každým operátorem podle zvláštních podmínek. Aliatel, Contactel a další proto navrhují, aby existovaly jakési základní podmínky, které by byly pro všechny stejné. Zároveň by Telecom byl povinen zveřejňovat tzv. referenční nabídku, která by zobrazovala cenové možnosti. Tím by vznikly základní a pro všechny operátory stejné podmínky.
Aby byla zaručena váha těchto nařízení, chtějí odpůrci nového telekomunikačního zákona tato nařízení a podmínky vtělit do zákona. Jeho současná podoba totiž počítá s tím, že konkrétní podmínky propojovacích dohod bude řešit vyhláška Českého telekomunikačního úřadu, která je ovšem podzákonnou normou a jako taková má menší sílu než zákon.
Volba operátora a přenositelnost čísla v zemích EU
Následující tabulka informuje o stavu liberalizace v zemích EU. Při pohledu na tabulku se nelze ubránit pochybnostem o tom, že by Český Telecom, respektive jeho startegický partner TelSource, neměl kde brát odborníky na zavádění přenositelnosti čísla či volbu operátora (kvíz redakce - odkud je KPN, podílník Telecomu).
| volba operátora (call-by-call) | pevná předvolba operátora | přenositelnost čísla | |
| Belgie | ANO | ANO od 1.1.2000 |
ANO od 1.1.2000 |
| Dánsko | ANO od roku 1996 |
ANO od 1.1.1999 s možností odkladu z významných technických důvodů |
ANO pevná síť od 15.10.1999; všechny sítě od 1.1.2000 |
| Finsko | ANO od roku 1994 |
ANO od 1.1.1994 pro dálkové hovory; od 1.1.1999 pro meziměstské |
ANO od 1.10.1998 |
| Francie | ANO od ledna 1998 |
od 15.1.2000 | ANO |
| Irsko | ANO | ANO od 1.1.2000 |
ANO od 1.1.2000; geografická čísla od 1.1.2001 |
| Itálie | ANO od 1.1.2000 i pro místní hovory |
od června 2000 | od června 2000 |
| Lucembursko | ANO | od 1.7.2000 | od 1.7.2000 |
| Německo | ANO | ANO | ANO |
| Nizozemí | ANO | ANO od 1.1.2000 |
ANO od 1.4.1999 |
| Portugalsko | ANO od 1.1.2000 |
od 1.1.2002 | od 1.1.2002 |
| Rakousko | ANO | ANO od 1.1.2000 |
ANO |
| Řecko | NE | NE | NE |
| Španělsko | ANO pro všechny typy sítí |
ANO od 1.12.98 v digitálních ústřednách; od 1.12.2000 v celé síti |
od 1.12.2000 |
| Švédsko | ANO | ANO od 1.6.1999 |
ANO od 1.6.1999 |
| Velká Británie | ANO | ANO BT od dubna 2000; Kingston od 1.1.2000 |
ANO od prosince 1997 v pevných sítích |
Zdroj: Evropská komise, Pátá zpráva o zavádění regulačních opatření v telekomunikacích, Brusel 10.11.1999
Nesouhlas Evropské komise
Popsané body a nejen ty, vzbudily nesouhlas nejen u našich alternativních operátorů, ale také u Evropské komise (EK). Její zpráva z 22.11.1999 to konstatuje zcela jasně. Jako zemi, která chce vstoupit do EU nám nemůže být její názor lhostejný. Navíc jde tentokrát o záležitost snadno řešitelnou, na rozdíl od jiných caus v jejichž řešení jsme se s EU nemohli či nemůžeme shodnout.
Ze zprávy EK přetiskujeme její shrnující závěry:
. Návrh neobsahuje dostatečná pravidla specifikující statut regulátora.
Bude liberalizace?
Zmínili jsme dnes čtyři, zřejmě nejdůležitější body připravovaného zákona, proti jejichž současnému znění je potřeba protestovat. Pokud by se totiž potvrdily černé předpovědi odpůrců zákona, postiženi bychom byli úplně všichni. Internetová komunita se před časem dokázala dát dohromady proti tehdejším podmínkám Telecomu. Dokáží dnes něco podobného majitelé obyčejných telefonů? Šance jsou tentokrát bohužel menší, protože v hlavních denících nebylo o cause ani slovo, vyjímkou byla ČT.
Navíc případné úsilí nelze zaměřit jen na jeden subjekt, ale je potřeba působit na všechny poslance Parlamentu. Podle dosavadních informací současné znění zákona chce podpořit většina poslanců ODS a ČSSD, většina poslanců Čtyřkoalice by měla být proti... Rozhodne se ve Sněmovně již 21. února tohoto roku.
Pokud zákon projde, zbývá ještě Senát, kde smluvně opoziční strany nemají většinu. Protože však Senát jen vrací zákon Parlamentu,nemusí být vyhráno ani pak.
Na závěr je potřeba zdůraznit, že nikdo z odpůrců znění nového zákona nezpochybňuje samu nutnost přijetí nového zákona, ale jen jeho sporné body.
