1)
cetl jsem vas clanek o GSM autoantenach. Nektera tvrzeni v nem obsazena nejsou tak docela v souladu s moji zkusenosti. Nuze :
u magnetickych autoanten uvadite zisk okolo 1 dB , u anten s indukcni vazbou pres sklo 2 dB a u modelu napevno prisroubovanych do strechy asi 3,5 dB.Prijde mi to ponekud zvlastni, protoze zpusob upevneni nema na zisk vliv a ja napriklad vlastnim "magnetku " dlouhou 350 mm s asi 6mm
silnym "koaxialem", kde vyrobce CPA uvadi zisk 4,5 dB. Ne ze bych tomuto udaji bezmezne veril, ale podstatny rozdil mezi touto a "vrtanou" antenou jsem nezaznamenal.
Porovnaval jsem je na mistech kde telefon bez anteny (Nokia 5110, 3110, Siemens S8,S10, S4) mel signal bud mizerny, nebo prakticky zadny (jen udaj site bez carky na displeji). Ve vsech pripadech byly vysledky skoro stejne - doslo k zlepseni o 1 - 2 carky a podstatnemu zlepseni kvality hovoru. Urcity vliv ma umisteni magnetky,
nejlepsi misto je podle predpokladu na strese auta. Dovoluji si predpokladat, ze magneticka antena (zejmena pri optimalnim umisteni)bude z tohoto duvodu pracovat lepe nez antena nalepena nejcasteji na zadni sklo o srovnatelne delce a to neuvazuji ztraty zpusobene prenosem pres sklo, ktere asi nebudou velke).To jsem dlouhodobe overil, protoze jsem oba dva typy pouzival a zase se vratil k magneticke verzi.
Provedeni s tlustejsim "koaxialem" je vyhodnejsi jak mechanicky, tak elektricky. Pri vedeni kabelu pres tesneni patych dveri po projeti myckou do vozu nekdy trosku zateka (snimam jen drat, magnet nechavam na strese)
Antény jsme rozdělili podle způsobu upevnění, proto aby si pod jednotlivými typy čtenáři snadněji něco představili. Dovolujeme také si poznamenat, že ukazatel signálu na displeji čárky není zcela spolehlivý a mnohdy jeho údaje neodpovídají skutečnému stavu signálu. Poznámka o možnosti zatékání je velmi praktická, navrhujeme ji nezapomenout.
2)
Mam pripominku k tomuto clanku.
V textu se nekolikrat uvadi udaj o zisku v dB. Jelikoz jednotka dB je jen pomerna bylo by zahodno uvadet zda se tento udaj vztahuje k izotropnimu zarici, ci k dipolu (dBi, dBd). Je mi jasne, ze vyrobce zamerne uvadi dB i
kdyz se jedna o dBi.
Jeste jedno vysvetleni by clanku jen prospelo. Zhodnoceni "zisku" anten na vlastnim pristroji. Spacek o delce 3cm nemuze mit nikdy shodny zisk jako poctiva lambda ctvrt nebo petiosmina. Informace by mohla mnoha laikum objasnit proc je venkovni antena o tolik lepsi nez spacek uvnitr auta a mozna by byli prijemne prekvapeni pri pripojeni obycejne magnetky ke svemu milackovi kdy uvadeny zisk 0dB ve skutecnosti prinasi daleko vice nez jen 0dB.
Jinak diky za tento serial, snad objasnil mnoho neznamych v teto oblasti.
K nabijecum a nabijeni mne napadla jeste jedna zkusenost. U vetsiny (nebo snad u vsech - nevim) telefonu Nokia nabijeni probiha tzv. konstantnim proudem. Napeti privadene do telefonu muze byt v urcitem rozmezi libovolne, dulezite vsak je dodrzeni proudoveho omezeni. Velmi reprezentativni zkusenost mam u NMT Nokia 350, kdy si jej koupil znamy jeste za cca 35000 Kc nekdy v roce 1995. Ihned jsme odstavili originalni cestovni nabijecku, ktera neni nic jineho nez impulzni zdroj 12V s omezenim 800mA. Originalni tenka baterie 550mAh byla nabijena timto silenym proudem. Do auta i na doma jsem mu udelal proudovy zdroj cca 80 - 100mA a tema tento telefon vzdy nabijel.
Original baterie vydrzela az do zacatku tohoto roku, coz je 4 roky denniho pouzivani. Kdyz si sel kupovat novou baterii, tak na nej hledeli jako spadli z nebe jak je to mozne, ze ta baterka tolik vydrzela.
Jeste jedna poznamka k bateriim. V jedne tovarne u nas (SAFT FERAK Raskovice) se do nedavna montovaly clanky k MT. Jak tenke hranate cca 600mAh, tak kulate (tuzkove) cca 1200mAh. Pouziti hranatych je znamo v Philips Fizz, Nokia 350, 2110 a jine. Nasi lidi tyto clanky pouze skladali z
dovezenych komponentu od SAFTu. Takze timto se potvrzuje, ze Severni morava je jiz dalny vychod. Vychod je pro prazaky za Humpolcem, ze jo?
Mnoho zdaru do dalsich clanku.
Zděšení výrobců baterií i mobilních telefonů po přečtení tohoto příspěvku si dovedu živě představit. Zároveň si všichni ostatní mohou připomenout pořekadlo zlatých českých ručičkách. Zkušenost našeho je pozoruhodná, ale jistě pochopíme, že výrobci musí být také z něčoho živi...
Na opravdový závěr bych chtěl pisatele uklidnit, že za hranici Dálného východu v Praze nepovažujeme Humpolec ani ji neurčujeme podle toho, kde se vyrábí neznačkové baterie pro mobilní telefony. Ty se ostatně z komponentů SAFT sestavují i ve Slaném, který je Praze podstatně blíž, než Humpolec.
Přemysl Souček
