Za první čtvrtletí tohoto roku Iridium mělo obrat 1,45 milionů USD a ztráta přesáhla 550 mil. USD. To je hrozivé, zejména přihlédneme-li k tomu, že počet klientů v prvním čtvrtletí dosáhl pouhých 10 294 uživatelů!
Jsou tyto výsledky hrozivé? Budou předznamenávat smrt podobných ambiciózních projektů? Na to není jednoduchá odpověď – ostatně, pokud by ji někdo z nás znal, pak místo výkonného ředitele Iridia je ještě volné.
Iridium má své problémy, ale i své úspěchy. Ještě koncem loňského roku mělo pouhých 3000 uživatelů, za první tři měsíce tohoto roku jich má o dalších 7000 více. Je to růst, jenž se nedá podceňovat. Na druhou stranu je to průšvih, který se nedá podceňovat. Výstavba satelitní sítě Iridium doposud stála téměř pět miliard USD – to je obrovské číslo. Například výstavba sítě D2-Privat Mannesmann Mobilfunk stála hruba polovinu této částky. Velikou výhodou bylo, že tato částka se rozložila v investicích do tří let, během nichž byly investice spláceny klienty. Dnes má síť D2-Privat 5 milionů klientů…
Lze si jen těžko představit, že konsorcium Iridium vyhodí z okna pět miliard dolarů, prohlásí „sekli jsme se" a nechá satelity zřítit do atmosféry. Jakákoliv varianta je pravděpodobnější, než totální krach – spíše se najde nový velký vůdce projektu, jenž odůvodní další pokračování projektu, jenž dosadí dnes absentující a především neúspěšnou vizi. Nový vizionář bude muset umět obhájit zřejmě jedinou praktickou teorii – vysoký obrat a malý zisk. Snížení cen satelitního hovorného, zahájení dotování přístrojů, tlak na Motorolu, aby obměnila svoje Iridium sady za drobnější, snadno kombinované s GSM (tedy rozebiratelné).
Z této cesty není vyhnutí – vidina budoucího zacelení ran představuje také vidinu nynějších finančních injekcí do celého projektu. To je ovšem nepříjemné pro všechny potenciální konkurenty Iridia. Ono je totiž něco jiného cvakat stánky na CeBITu a prototypové studie za projekt, který jednou vyhodíte do koše, než když do koše vyhodíte šestašedesát satelitů, co se vám prohánějí po obloze. Takovou přípravu na projekt totiž lze považovat ze hezkou formu mediální propagace, ale hustě prodělávající síť se už dá považovat jedině za průšvih.
Z toho všeho plyne, že lze očekávat radikální odklon všech nadšenců do satelitních sítí. Již v minulosti varovali odborníci, že tolik satelitních sítí se neuživí. Ukazuje se, že zatím se neuživí ani jedna síť, protože celosvětová dostupnost je sice hezká věc, ale kolik lidí jí využije. Je pravděpodobné, že druhým nešťastníkem se stane GlobalStar – i ten došel příliš daleko, než aby mohl investici odepsat. Lze ale předpokládat s vysokou mírou pravděpodobnosti, že projekty jako ICO, Teledesic nebo Cyberstar, Ellipso a další. Tyto všechny projekty se dnes za svým plánovaným spuštěním opožďují o hezkých pár let. Pokud se podíváte na článek, jenž jsem psal před více jak rokem a v němž jsem termíny už pro jistotu nadhodnocoval, zjistíte, že hezkých pár systémů, co by mělo být příští rok v provozu, ještě nepřesáhlo hranici technických výkresů.
Jaké jsou hlavní problémy satelitních telefonů, pro které si nenašly dostatek příznivců:
1) Vysoká cena – 100 000 Kč za přístroj a více jak 100 Kč za minutu je nesmysl. Tuhle cenu můžete akceptovat když stojí v poušti na Sahaře, nikoliv uprostřed Prahy. Tragické jsou také ceny příchozích hovorů.
2) Vysoká váha přístroje – pokud porovnáte váhu okolo 400 gramů u Iridia telefonů a cca. 100 gramů u GSM, asi chápete, že na běžné nošení v kapsičce u košile to není.
3) Nevyřešené licenční problémy – ne všude je provoz satelitního vysílání povolen. Například v ČR to trvalo více jak třičtvrti roku. Takže telefonujete kdekoliv, ale někde to prostě nefunguje. V praxi jsou použitelnější GSM telefony v zemích, kde se používají…
Nedomnívám se, že Iridium dopadne špatně – jen dopadne poněkud jinak, než si jeho tvůrci původně představovali. Ceny budou muset jít ještě letos radikálně dolů a hlavní budou perfektně propracované roamingové dohody s operátory. Iridiu by se podařilo terno, kdyby udělalo speciální roamingové dohody s GSM operátory tak, aby cena telefonátů z Iridium SIM karty byla podobná ceně v síti místního GSM operátora. Vyplatilo by se to všem a Iridium by se mohlo pohnout v prodeji. V takovém případě by ani vysoké ceny satelitních hovorů nevadily, zato tragické jsou ceny příchozích hovorů. V síti SPT Telecom zaplatíte okolo 160 Kč za minutu hovoru, to je něco nepředstavitelného.
Cesta ke slávě i ke štěstí je trnitá. Obávám se, že do masového prosazení mají před sebou satelitní telefony ještě dvacet let cesty – zatím není technologie dostatečně vyspělá na to, aby mohly přesvědčit o opaku.
