"Čto takoje Bétéeska" zeptá se určitě nejen náš (doufejme, že skutečně už jen) kdysi východní soused, ale i troufám si odhadnout 99,9% náhodně vybraných jedinců. Ten zbyteček (0,1procenta) ví, nebo alespoň tuší, že ví.
BTS (Base Transceiver Station ) je základním kamenem "konstrukce", z které je sestaven zázrak (zázrak? dobře tak vymoženost) zvaný(á) celulární síť , pro neznalé síť podporující provoz mobilních telefonů, v našich krajích známou spíše pod jmény provozovatelů (Eurotel, s.r.o. (dále ET) a Radiomobil, a.s. (známý spíše jako Paegas) - dále RM). BTSka zajišťuje spojení mezi mobilním telefonem (de facto kapesní vysílačkou) a vlastní sítí operátora pomocí elektromagnetického vlnění.
Technické detaily, jak "to" vlastně funguje, nechávám na samostudium (například v článku Principy sítě GSM).
Počet lidí, využívajích služeb mobilních telefonů utěšeně roste (přibližná čísla hovoří dohromady o cca 6-700 tisících klientů) a našemu zatím stále monopolnímu Czech alias SPT Telecomu se úměrně tomu víc a více rosí čelo.
Taková BTSka je navenek tvořena roztodivnými konstrukcemi, na kterých je více či méně nápadně umístěn anténní systém plus jako bižuterie paraboly mikrovlnného spojení, kteréžto slouží pro komunikaci s "nadřízenými složkami". Při troše cviku a chůzi s nosem vzhůru určitě nějakou BTSku ve svém okolí objevíte.
BTSky můžeme rozdělit podle několika hledisek:
1.podle umístění
a. "střešní"
Ty se vyskytují na strategických budovách a jiných stavbách, postavených za jiným primárním účelem, než poskytovat blaho těm bláznům s utrženými sluchátky. Nemusí se však jednat pouze o střechy - v oblibě jsou také tovární komíny, vodojemy a retranslační (zřejmě specialita RM, jehož akcionářem jsou také České radiokomunikace) či jiné věže. Podle mne velice vtipně a účelně (protože jejích služeb sám na chalupě k plné spokojenosti využívám) umístěná je BTSka v televizním a jiném vysílači (záměrně piši "v" a ne "na", protože ladnou siluetu vysílače příslušné antény nijak neruší) na Ještědu (mimochodem, víte, že je Ještěd po kompletní rekonstrukci anténních systémů o 4 metry vyšší?).
b. "stožárové"
Konstrukce speciálně postavené za účelem zavěšení antén tam, kde není po ruce žádná vhodná střecha. Sekundárním úkolem je pak hyzdit okolí a plašit ptáky a letadla. Jsou ovšem stožáry a stožáry. U nás se většinou používají konstrukce příhradové, které však do okolní krajiny jen málokdy "zapadnou". V sousedním Německu používají stožáry "trubkové", které působí daleko méně rušivě - velice zřídka je najdeme i u nás. Občas jsou vidět také konstrukce, které můžeme nazvat "dočasnými" nebo "mobilními". Ty operátoři používají v lokalitách, kde zatím z různých důvodů nemohou nebo nechtějí stavět stabilní konstrukce. Příhradový stožár může být například umístěn na třech "nohách" a fixován soustavou ocelových lan. Na Javorníku u Hodkovic nad Mohelkou vedle sebe stojí jak "mobilní" (RM), tak "imobilní" (ET) varianta stožáru.
c. indoor
Zvláštní skupinou jsou pak takzvané indoor (vnitřní) systémy, zatím velice řídce se vyskytující (proto jsem zařadil odkaz na stránku ve švédštině, k fotografiím však není třeba nic dodávat). Umísťovány jsou zejména do objektů s potenciálně vysokou koncentrací "utržených sluchátek" (například některé pavilóny na brněnském výstavišti BVV) nebo také ve vybraných tunelech (Strahovský či tunel právě u brněnského výstaviště a dokonce prý i tunel pro pěší v Brně mezi ÚAN a nádražím ČD). V budoucnu se s nimi setkáme snad i v metru. Zde je nutno připomenout, že GSM telefony pracují se signálem okolo 900MHz. Signál s takovouto frekvencí proniká velmi špatně přes překážky a už několik desítek cm zeminy či jiného materiálu je pro něj nepřekonatelných.
2. podle použitých antén
a. se směrovými anténami
Tato varianta převažuje a vyskytuje se zejména v hustěji a hustě osídlených oblastech.
Horizontální vyzařovací charakteristika směrových antén obsáhne kruhovou výseč s úhlem přibližně 120 stupňů. Vertikální vyzařovací charakteristiku je možno jednoduše měnit úhlem vychýlení antén od vertikální osy. Čím více je anténní systém skloněn dolů, tím menší je dosah takové BTSky, což je ovšem v hustě osídlených oblastech spíše výhodou. Setkáte se však i s opačným případem vychýlení antén - buď používají mobily už i ptáci, nebo operátor vychází vstříc letcům a parašutistům, či je BTSka umístěna v údolí (tušíte dobře - c. je správně).
b. se všesměrovými anténami
Jsou speciálním případem, možná jakousi levnější variantou BTSky. Všesměrové antény, připomínající spíše tlustý hromosvod, mají horizontální vyzařovací charakteristiku 360 stupňů. Uplatnění nacházejí zejména při pokrývání slabě osídlených míst. Znalci však nad nimi "ohrnují nos", protože kvalita a dosah pokrytí je horší, než u míst vykrytých směrovými anténami (jak se kdosi kdysi vtipně vyjádřil: "Za roztaženými novinami už se nedovoláš."). Můj soukromý názor je, že je to dáno částečně i tím, že u všesměrových antén nelze nebo lze jen velmi obtížně měnit vertikální vyzařovací charakteristiku. Hlavním důvodem je samozřejmě ona všesměrovost, kdy se energie vysílání rozprostírá rovnoměrně do prostoru, na rozdíl od antén směrových, kdy je "vrhána" v jednom směru.
Často bývají všesměrové antény časem nahraženy "klasickými" směrovými anténami. Takto například bylo realizováno prvotní pokrytí Liberce signálem RM v prosinci 1996 z Františkova(to už je ale dávno, co?), během 3 měsíců jí pak nahradila "třísektorovka".
Obr.1 Nějak takto by mohly vypadat vyzařovací charakteristiky antén - vlevo všesměrová, vpravo směrová.
3. podle počtu osazených sektorů
Sektor je vymezen vyzařovací charakteristikou vysílací antény. U antény směrové je to přibližně 120 stupňů, u všesměrové stupňů 360.
Zde malá odbočka: naprostá většina anténních systémů BTSek (až na vyjímky samozřejmě) používá pro vysílání a příjem v každém sektoru dvě antény. Jedna anténa slouží pro vysílání signálu směrem z BTSky a pro příjem signálu od telefonů, druhá anténa slouží pouze pro příjem signálu od telefonu - tuším, že se tomu říká diverzivní(?) příjem. Vzdálenost mezi anténami by měla být nejméně 4 metry.
a. jednosektorová BTSka
Existuje ve dvou variantách:
aa. s všesměrovými anténami
Ty jsou osazeny pouze jednou případně dvěma "tyčovými" (OMNI) anténami. Někdy je jejich nespornou výhodou nenápadnost, díky jejich vzhledové příbuznosti s hromosvodem a ... to je tak asi vše kladné, co o nich můžeme říci kladného.
ab. se směrovými anténami
Takováto BTSka obsáhne pouze asi třetinu okolí, takže uplatnění nachází například při posílení hovorové kapacity v místě, kde zatížení sítě pochází převážně z jednoho směru, případně k dovykrytí nějakého pro radiový signál těžko dostupného místa. Operátor, který takovéto BTSky staví, už opravdu svou síť pouze "dolaďuje".
b. dvousektorová BTSka
S dvousektorovou BTSkou se nejvíce setkáte u dálnic a silnic, jeden sektor "vrhá" signál po směru a druhý proti směru vaší jízdy, méně častá je varianta "do vinglu".
c. třísektorová BTSka
Ta je nejčastější variantou a nacházíme jí především ve městech, kde pokrývá dostatečným signálem celé své okolí. Variantně je můžeme rozdělit na dvou (3 antény do 3 směrů na každé tyči), tří (2 antény na tyči v kombinaci 1.+2., 2.+3. a 1.+3. sektor) a čtyřtyčové (2x 2 antény, 2x 1 anténa na tyči - 1., 1.+2., 2., 2.+3., 3. sektor). Jsou k vidění i 3 sektorové BTSky, které sice mají tyče čtyři, ale využívají z nich pouze tři.
d. čtyřsektorová BTSka
Zatím jsem se s žádnou nesetkal a prý ani nesetkám, protože by díky vyzařovacím charakteristikám směrových antén (pamatujete? 120stupňů) docházelo k problémům v místech, kde by se překrývaly signály sousedních sektorů. Nevím, BTSka v Hořicích v Podkrkonoší by opticky splňovala kritéria pro zařazení do této kategorie, ovšem na druhou stranu, proč by takovou specialitku stavěli právě zde... Jednoznačný důkaz existence by byla BTSka se čtyřmi CellId (znalci vědí, o čem píši), souvisle na sebe navazujícími. To jsem zatím ani v seznamu BTSek RM, ani ET neviděl.
e. zvláštní případy
Eurotel občas používá kombinaci různých směrových antén na jedné BTSce. Pokud někdo znáte důvod, sem s ním.
Zajímavostmi se pyšní i okres Česká Lípa, kde jinak vzájemně si konkurující operátoři umísťují své BTSky na stejný objekt.
V Liberci (ale zřejmě i jinde) jsou na několika místech antény, které mohou ale také nemusejí být BTSkami. Od RM nejsou určitě a ET? Nesedí mi na nich několik věcí: antény jsou vždy pouze jedna v jednom směru, nenašel jsem u nich jinak obvyklá mikrovlnná pojítka, mají nulový náklon i přesto, že jsou umístěna na nejvyšších bodech v širokém okolí (nejvyšší paneláky na libereckých sídlištích Rochlice, Aloisina výšina a Zámecký vrch). V Brně je podle mých informací něco podobného naopak ve výškách pro BTSky neobvyklých - antény jsou 3 metry nad zemí a jsou instalovány na budovách, kde sídlí policie - z toho by se dalo dedukovat, že by se mohlo jednat o policejní Pegas (nikoliv Paegas Radiomobilu).
To by zatím bylo asi všechno. Pokud jste dočetli až sem, děkuji za pozornost, kterou jste mému "vyprávění" věnovali. Každý jednotlivý vymodřený odkaz vás odvede na další stránku s několika fotografiemi o jednotlivých typech případně dalšímu malému povídání.
uvítám připomínky a případné další snímečky
