Za pultíkem v Poslanecké sněmovně stojí řečník a snaží se upoutat svým projevem alespoň část přítomných poslanců. Když ho již poněkolikáté vyruší hlasité zvonění mobilního telefonu, obrátí se se smutným výrazem na předsedajícího. Ten mu přispěchá na pomoc a připomene přítomným poslancům, že podle usnesení z roku 1997 je používání mobilních telefonů během zasedání sněmovny zakázáno. Řečník poděkuje a znovu spustí. Do pěti minut zvoní další mobil. Kde slova nepomáhají, je třeba přistoupit k činům. U nás se k nim zatím nikdo neodhodlal, ale možná si vezmou poslanci příklad z Indie, kdy jsou právě do parlamentu instalovány rušičky mobilních telefonů.
| USNESENÍ Poslanecké sněmovny z 15. schůze 6. listopadu 1997 |
|
k návrhu poslance Miloše Zemana k používání mobilních telefonů při schůzích Poslanecké sněmovny
Poslanecká sněmovna
I. Stanoví podle § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
a) zákaz používat během schůze Poslanecké sněmovny v jejím jednacím sále mobilní telefony, jejichž provoz ruší jednání Poslanecké sněmovny i záznamovou techniku snímající její jednání,
b) zákaz uvedený pod písmenem a) platí pro poslance a další osoby přítomné v jednacím sále Poslanecké sněmovny i pro osoby zdržující se na galeriích vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků;
II. Žádá předsedu Poslanecké sněmovny, aby uložil vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny informovat o tomto usnesení osoby, jichž se zákaz uvedený v bodě I. týká.
|
|
Když se začaly v České republice mobilní telefony více šířit, nastaly problémy s jejich používáním na veřejných místech. Především kulturní akce jako divadelní představení nebo projekce kin byly rušeny zvoněním mobilů a někdy dokonce hovorem jejich vlastníků, kteří se ani neobtěžovali odejít ze sálu. Na podobný problém narazili i poslanci Parlamentu České republiky, když se k všeobecnému neklidu při zasedání přidalo ještě pípání telefonů a hlasy hovořících. Na ochranu před tímto rostoucím problémem přijala Poslanecká sněmovna 6. listopadu 1997 usnesení, které zakazuje používání mobilních telefonů během jednání sněmovny.
Přesto během téměř každého jednání musí předsedající alespoň jednou napomínat přítomné poslance, aby vypnuli své mobilní telefony. Neustálé odvolávání na zmíněné usnesení příliš nepomáhá. A když poslanci nejsou schopni dodržovat vzájemnou slušnost ani své vlastní usnesení a stále se při projevech ruší zvoněním telefonů a hovorem, nabízí se snadné řešení – instalace rušiček. Ty mohou snadno zamezit používání mobilů, protože mobilním telefonům znemožní zachytit signál GSM. Přesto, jak nám sdělil pracovník tiskového oddělení poslanecké sněmovny, o použití rušiček zatím nikdo neuvažoval. „Zatím žádný návrh na instalaci rušiček mobilních telefonů nepadl.“
Nejde přitom o nesmyslný krok. Podle vlastního usnesení by poslanci telefony neměli používat, není tedy důvod, proč jejich používání neznemožnit. Poslanci ovšem buď o existenci rušiček nevědí, nebo se raději nechají vyrušovat zvoněním telefonů, než aby si nechali rušit příjem svých přístrojů.
V indickém parlamentu se pro instalaci rušiček rozhodli minulý týden. Přestože v obou komorách parlamentu platí stejný zákaz, jako v české Poslanecké sněmovně, indičtí zákonodárci porušují pravidlo stejně jako ti čeští. Impulsem k zapojení rušiček však bylo až šestero zazvonění mobilních telefonů, rušící projev indického prezidenta K.R. Narayanana. Rušení by mělo obsáhnout nejen zasedací síň, ale také chodby v obou komorách parlamentu.
Těžko říci, co se bude muset stát u nás, než dojde k této razantní akci v českém parlamentu. Snad by pomohla podobná fáma, jako kdysi uveřejněné varování bývalého ministra vnitra Bašty, že mobilní telefony lze odposlouchávat i vypnuté. Varujte poslance, že všechny jejich hovory uskutečněné v průběhu schůze sněmovny jsou nahrávány a počet zapnutých telefonů poklesne. Ale nebyly by rušičky přeci jen poněkud spolehlivější? Ale důstojnější by bylo, kdyby poslanci dodržovali svá vlastní nařízení.
