Rozmach mobilních telefonů učinil významný obrat i ve struktuře uskutečněných hovorů. Zatímco do roku 1996 tvořilo více než 98% odchozích volání spojení v rámci pevné sítě, po nástupu technologie GSM začalo toto číslo postupně klesat. Největší boom však s sebou přinesly předplacené sady. Dokázaly navyšovat počet nových aktivací doslova geometrickou řadou, až dosáhly současného stavu. V telekomunikacích se tak objevila nová otázka, jak si poradit s efektivním voláním.
Velké množství firem dostává kontakty právě na mobilní čísla svých zákazníků a stojí před otázkou, jakým způsobem se s nimi dorozumět. Léty zautomatizovaný úkon velí použít stolní telefon, což je z hlediska zaměstnanců zcela pochopitelné, ale nelze ho označit jinak, než ranou pod pás všem snahám o minimalizování nákladů. Přesto je stále jeden z nejoblíbenějších.
Mobil? Ne!
Z hlediska pořizovacích nákladů se jeví absolutně nejvýhodněji pořízení dotovaného mobilu, který budou mít k dispozici všichni zaměstnanci resp. kolektiv k volání do mobilních sítí. Hovory budou rozhodně levnější a náklady se tedy minimalizují. Teoreticky není na této vizi sebemenší nedostatek, ovšem praxe vykazuje výsledky trochu jiné. Pomineme-li lidský faktor v podobě zcizení, rozbití, apod., tak již nelze přehlédnout stav, kdy v jednu chvíli bude potřebovat hovořit několik zaměstnanců současně. U důležitých hovorů přímo souvisejících s prací to může znamenat krátkodobé zastavení činnosti, a tím tedy v absolutních číslech zvýšení nákladů.
Druhým zásadním nedostatkem je nedostupnost mobilního čísla pro zákazníky. Volá-li dotyčný zpět na číslo firemního mobilu, nezbývá, než ho odnést požadovanému zaměstnanci, což lze rovněž převést na ztracený čas. Obzvlášť zajímavá situace však nastává ve chvíli, kdy odpovídá na nezodpovězený hovor, neboť vyjma zmíněných pracovních skupin je dost obtížné dohledat volajícího. Za úvahu stojí i počet a rozmístění těchto firemních mobilů. Máte-li jich málo, všichni je neustále shání namísto aby pracovali resp. volají z pevné linky. Máte-li jich nadbytek, tak jsou ztrátové. Určit tuto hranici však vůbec není snadné.
Proč zrovna GSM brána?
Máte-li ve firmě nainstalovánu pobočkovou ústřednu, vyplatí se začít uvažovat o pořízení GSM brány. Ta dokáže eliminovat starosti s vhodným uskutečněním hovoru, neboť každé pobočce, tedy zaměstnanci se stolním telefonem, umožní volat do mobilních sítí s minimálními náklady. Vesměs ji lze připodobnit jako mobil připojený na vstup ústředny, ovšem v cenách začínajících na cca. 10-ti tisícové hranici u těch absolutně nejobyčejnějších až po 70 tis. za špičkové produkty. O samotné technické realizaci a výhodách jednotlivých typů se dozvíte více v příštím díle.
Hlavní výhoda GSM brány spočívá v jednoduchém sdružení všech hovorů na jednu odchozí linku, což se v praxi projeví úsporami. Namísto dvou mobilů se středním tarifním programem (menší vytíženost) budete mít jednu bránu s nejvyšším, což znamená více volných minut a nižší sazby. Navíc započítáte-li cenu aktivace, hned se vstupní investice posunou do jiných rovin, neboť v případě dotovaných telefonů rozhodně nejsou nejnižší. Pochopitelně, že u větších firem si s jednou branou nemusí vystačit, ale základní metodika úspor stále zůstává.
Jaký tarif aneb kolik ušetřím
Dá se očekávat, že hovorový čas většiny GSM bran bude dosahovat měsíčně několika hodin. Kupříkladu při průměrném zatížení 5 min/hod pracovní doby, což není opravdu žádné velké vytížení, vám operátor v pravidelném vyúčtování napočítá 14 provolaných hodin. Právě proto se vyplatí věnovat velkou pozornost výběru nejvhodnějšího tarifního programu.
Každý by logicky očekával, že při častém volání je nejvhodnější ten nejvyšší tarifní program. Má mnoho volných minut a cena za spojení také vypadá zajímavě. Pohlédnete-li na graf (kliknutím ho zvětšíte), kde jsou pro srovnání uvedeny i tarify nejnižší, zjistíte existenci výjimek. Pro volání v rámci sítě totiž vychází absolutně nejlevněji EuroTel Start s Týdnem a do 800 provolaných minuty je výhodnější i Paegas 20 s Nonstopem, než obdobně vybavený Paegas 300. Jedinou stálicí se jeví Oskar. Kvůli přehlednosti nemá uveden svůj nejnižší tarif, ale věřte, že použití Volám málo není vhodné. Stačí si jen znásobit 6,3 řekněme 600 provolaných minut, přičíst 157,5 za paušál a získáte 3811,5. Ostatní tarify se přitom drží pod 3000,- Kč.
Plánujete-li bránu používat i pro volání do ostatních mobilních sítí, což je využíváno nejčastěji, pohlédněte na další graf. Při zpracovávání údajů bylo v případě Paegasu a EuroTelu vycházeno z poměru minut volání: 2 vlastní síť: 1 ET/Paegas : 1 Oskar. Oskar je u svého nejvyššího tarifu ke všem stejně spravedlivý a jak je vidět, z porovnání také vyšel nejlépe. Zkrátka chcete-li používat svou bránu i k volání do mobilních sítí, pořiďte si tarif Volám stále. Vyplatí se vám to.
A co budoucnost?
Pro zvolení alternativního řešení volání do mobilních sítí hovoří i statistiky. Ze současného růstu aktivovaných mobilů lze očekávat, že nejpozději v roce 2002 bude mít každý druhý obyvatel své vlastní číslo, přičemž málokdo si bude pracovní hovory financovat ze svého, vezmeme-li v úvahu pouze zaměstnance. Je-li tím prvkem, který vás odrazuje od nákupu GSM brány, blížící se nástup UMTS, tak klidně své prostředky investujte, neboť majorita populace svůj mobil hned tak nevymění. Nerad bych házel tento nový standard do stejného soudku jako bývalý satelitní systém Iridium, ale pokud nenabídne zajímavé ceny nejen spojení, ale i samotných přístrojů, dá se jen ztěží očekávat brzké rozšíření mimo profesionální kruhy.
