Podstatou dohody je výměna podpory schodkového rozpočtu ze strany ODS za udělení licencí na UMTS pomocí dražby. Státní rozpočet tak podle odhadů těchto stran získá přibližně 20 miliard korun za čtyři licence. Získá také něco uživatel mobilní telefonů?
Sítě třetí generace (3G) představují další krok ve vývoji moderních telekomunikačních technologií. Přestože v nich zůstává zachována mobilita i malé rozměry terminálů, umožňuje jejich technologie dokonce přenos videa v reálném čase, což dosud užívané GSM nedokáže.Prodejem licencí na provoz sítí 3G si významně vylepšily své rozpočty vlády Británie a Německa, menší příjmy měli např. Holanďané.
Při rozhodování o tom, zda prodávat licenci na základě dražby či podle výsledků nějakého výběrového řízení se v ČR vedou spory již delší dobu. Dražba umožňuje získat do státního rozpočtu maximální zisk, výběrové řízení naopak preferuje zájmy uživatelů. Nezatěžuje totiž operátory obrovskými náklady na dražbu a umožňuje jim investovat velké prostředky do výstavby infrastruktury.
Tři současní operátoři GSM se nijak netajili tím, že by rádi licence na UMTS získali. Veškeré dosud dostupné informace EuroTel, RadioMobil i Oskara opravňovaly k přesvědčení, že s jejich zájmem stát počítá a licence jim udělí. Tomu odpovídal i návrh ODS, s nímž šla na poslední jednání s ČSSD - vydraží se pouze licence pro čtvrtého operátora. Z konečné ceny aukce se pak odvodí cena, kterou zaplatí stávající operátoři za udělení zbývajících licencí. Státní pokladna sice nedostane tolik, kolik by možná mohla dostat, ale nepřijde vniveč zkušenost a infrastruktura již etablovaných provozovatelů sítí. Další rozvoj telekomunikací nebude mít v cestě zbytečné finanční překážky.
Schodek byl nejdůležitější?
Zájem na snížení rozpočtového schodku však zřejmě převážil.Dohoda o dražbě však může vést ke komplikacím. Zatímco Eurotel a RadioMobil mají, díky svým hlavním majitelům (Český Telecom respektive Deutsche Telecom), téměř jistotu, že získají finanční prostředky na aukci i na následnou výstavbu sítí, Oskar může mít problémy. Alespoň se tak domnívá Jindřich Svátek, analytik Raiffeisen Capital, podle nějž s půjčkou 5 - 8 miliard korun "nebudou mít Eurotel ani RadioMobil problémy". Ovšem v případě Oskara je již opatrnější: "Oskar by měl se získáváním úvěru v podobné výši velmi pravděpodobně vážné potíže. Není zatím dostatečně silnou společností". S jeho názorem souhlasí i Jan Slabý, analytik společnosti Wood & Company. "Pokud by chtěl Český Mobil získat prostředky na podobnou aukci, musel by pravděpodobně hledat podstatně silnějšího partnera než je sám. Jinak by se pro něj mohlo stát splnění závazků z aukce neuskutečnitelným".
Jak je patrné, může rozhodnutí o aukci přivodit zmatek na telekomunikačním trhu. Mohli bychom zde mít dva operátory, disponujícími sítí GSM i UMTS, jednoho s licencí na GSM a další dva s licencí UMTS. To vše ve chvíli, kdy by operátor s licencí pouze na GSM neměl počet zákazníků zdaleka srovnatelný se svými GSM konkurenty.
Nebude tak zle?
Analytik Slabý však zároveň uklidňuje pesimisty, kteří se obávají negativního dopadu aukce na ceny služeb UMTS. Podle něj "konkurence čtyř operátorů nedovolí vyšroubovat ceny příliš vysoko. Zejména když operátoři i banky vědí, že čím levnější budou služby, tím více bude zákazníků a tím dříve se půjčené peníze vrátí". Sázku na vliv konkurence podporují i informace Mobil serveru o tom, že nejvážnějším uchazečem o čtvrtou licenci na UMTS (krom stávajících operátorů) bude Vodafone. Tedy opravdu silný hráč, který s cenami za služby zahýbe.
S názorem Slabého souhlasí i poslanec parlamentu za ODS, Zdenek Švrček. Poslanec Švrček byl parlamentním zpravodajem telekomunikačního zákona a v ODS platí za telekomunikačního odborníka. Ten se domnívá, že odhadovaná cena 5 - 8 miliard korun za jednu licenci UMTS v ČR je reálná. "I podle toho, jak jsem sledoval aukce v jiných evropských státech, považuji tuto cifru za dosažitelnou".
Zajímavý je v této souvislosti postoj našich operátorů sítí mobilních telefonů. Je vzácně shodný, protože mluvčí Eurotelu, RadioMobilu i Oskara se vyjádřili "no comment". Komentářů se prý operátoři zdrží minimálně do doby, než bude o celé záležitosti k dispozici více informací. Přes toto diplomatické znění odpovědí je jasné, že v každé společnosti nastává horečné počítání a přepočítávání, které má jediný cíl - odpovědět na otázku: "Máme na to a můžeme do toho jít?"
Přestože zřejmě nastala vzácná shoda mezi finančníky a politiky, domníváme se, že vydatná, leč jednorázová injekce do státního rozpočtu nemusí být nejlepším řešením. Přeci jen, kdo dluží málo, může si snadněji půjčit. Co však bude dělat ten, kdo od počátků dluží hodně? Že naše úvaha není planá, dokazuje případ hongkongského Hutchinsonu, který záhy po vydražení UMTS licence v Německu (spolu s holandským KPN), z celého projektu odešel. Pádu svých akcií však již zabránit nestihl.
Ostatně propady akcií postihují v posledních týdnech řadu telekomunikačních společností, které investují do UMTS. Přeci jen, úvěry jsou obrovské, návratnost není úplně jistá a tak ratingové agentury snižují hodnocení společností. Vlády však žádají peníze za licence a telekomunikační firmy se jich nemohou jen tak vzdát. Bludný kruh úvěrů, investic a vládních nároků se tak uzavírá...
Vlastně bychom se měli raději těšit na to, až svými penězi pomůžeme splatit dluhy za licence na provozování sítí třetí generace.
