Nokia již delší dobu vyrábí módní řadu telefonů, na designu si dává čím dál tím víc záležet i u běžných mobilů. Stejně tak ostatní výrobci. Občas se dokonce setkáme s telefonem navrženým některým z věhlasných designérů. Příkladem může být letitý Samsung SGH-N400 s designem od Pininfariny, nebo Sagem My-X8, který nese rukopis designéra Ora Ito.
O mobilní telefony se začínají zajímat i různé módní a návrhářské domy, důkazů nalezneme v poslední době hned několik – LG Prada, Motorola Razr Dolce & Gabana nebo Samsung Serene s designem od Bang&Olufsen.
Je proto zajímavé podívat se na to, jak vidí budoucí mobilní telefony dnešní mladí designéři a různá převážně začínající studia. Nelze totiž vyloučit, ze za pár let o některých z nich můžeme slyšet jako o autorech designu telefonů některé ze zavedených značek. Nebo by na jejich služby mohly vsadit nové značky, které se budou chtít prosadit. Zde proto nabízíme výběr několika nejzajímavějších konceptů posledních měsíců.
Radia Phone Concept
Autorem návrhu Radia Phone je Mike Laut, student North Carolina State University. Jeho návrh připomíná kapesní zrcátko. Kruhový telefon má průhledný dotykový displej a jeho rám je z broušeného hliníku. Aby působil celek co nejméně rušivě, je vypínací tlačítko integrováno hned pod škvírou reproduktoru, na spodní straně mu dělá opozici mikrofón.
Současné realitě na hony vzdálený koncept je opravdu velmi působivý. Realizace se ale těžko dočká, v komerčním měřítku by byla nákladná a možná zatím i nemožná. Přesto, co nejde dnes, může za rok již být uskutečnitelné. Ostatně Radia není jediným konceptem s průhledným displejem. Nechme se tedy překvapit, co přinese čas.
S-Series
Koncept S-Series od Simona Enevera je asi nejreálnějším z dnes představovaných výtvorů. Vysouvací telefon kombinuje špičkové materiály, jako dřevo a ocel, s promyšleným designem, který má usnadnit ovládání.
Na první pohled například zaujme umístění navigační klávesy a kontextových kláves na zešikmenou plochu spodní části telefonu. Po vysunutí tak jsou tyto klávesy velmi snadno přístupné a přitom ani nebrání snadné dosažitelnosti vrchní řady kláves numerických. Divíme se, že na toto řešení ještě nikdo nepřistoupil.
Simon Enever navíc ke svému konceptu dodává, že by se mělo jednat o funkčně nadupaný mobil. Funkce jsou podle něj totiž to, co dnešním módním telefonům chybí. A my s ním částečně souhlasíme.
What You See is What You Get
Autorem dalšího návrhu je rovněž student North Carolina State University, Pei-Hua Huang. Ten se rozhodl ukázat, jak snadné a jednoduché by mohlo být pořizování fotografií.
Místo LCD displeje telefonu je k fotografování použit obří průhledový hledáček v jehož středu se nachází modul vestavěného fotoaparátu. To co pak v hledáčku vidíte, je přesně to, co bude na výsledné fotografii (odtud název konceptu).
Druhou polovinu jen 8mm tenkého těla telefonu pak tvoří dotykový displej. Zadní kryt baterie může být tvořen z různých materiálů, přesně dle vkusu zákazníka.
Dark Label Retroxis Phone
Konceptem Dark Label Retroxis Phone od designéra Lim Sze Tat se vracíme k trochu reálnějším modelům. Telefon véčkové konstrukce si dává záležet hlavně na čistotě designu – vnější OLED displej po zhasnutí proto zmizí pod leštěný povrch polykarbonátových krytů. Ty by měly zaručit nízkou váhu a zároveň vysokou pevnost celého přístroje.
Bracelet Phone
Telefon jako náramek, nebo hodinky – to je poměrně vděčné téma pro designéry. Jedním z nejpovedenějších konceptů této kategorie poslední doby je Bracelet Phone od designéra Tao Ma.
I přes neobvyklý vzhled by měl tento náramek po odepnutí poskytnou velké množství funkcí. Klávesy jsou vyskládané z diamantů (nebo jejich napodobenin), hovor můžete přijmout pouhým sejmutím náramku ze zápěstí.
Přístroj by měl podle představ autora umět přehrávat i MP3 skladby. Na jednom z obrázků můžete vidět poměrně slušný popis ovládacích prvků telefonu. Tomu očividně chybí displej, otázkou tak je, jak moc pohodlné by zacházení s tímto přístrojem bylo.
CUin5
Tento návrh přístroje je asi nejšílenějším z dnes představovaných konceptů. Přitom právě z designérsko-uměleckého hlediska asi tím nejhodnotnějším. Autor sám jej jistě nezamýšlel jako reálný přístroj. Však je také tento koncept součástí jeho veliké iniciativy nazývané nonobject.
Brakno Lukic a jeho spolupracovníci vydali na toto téma celou knihu v níž naleznete řadu poměrně bláznivých a nepraktických návrhů předmětů každodenního života. Třeba láhev vodky bez hrdla, nebo jednu velmi nepraktickou lžičku. A přesto, nebo právě proto, je na nich něco krásného.
Telefon CUin5 poskytuje možnost okamžitě po uchopení do ruky začít používat kteroukoli jeho stranu – na každé stěně telefonu se totiž nachází jak klávesnice, tak mikrofón a sluchátko. Jistě namítnete, že telefonu opět chybí jakékoli rozhraní pro komunikaci s uživatelem. Ale o to v případě objektu-neobjektu, telefonu-netelefonu CUin5 rozhodně nejde.
