Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po roce 1989 hrozil telefonní síti kolaps. Zachránily ji až obrovské investice

aktualizováno 
Zatímco většina národa prožívala v roce 1989 euforii z pádu železné opony, lidem od telekomunikací se důvodně orosilo čelo. Už před revolucí bylo totiž jasné, že telefonní síti hrozí kolaps. Na zavedení linky čekalo přes 300 tisíc žadatelů, někteří z nich i šestnáct let. Poptávka po telefonu navíc neustále rostla.

Zatímco na Václavském náměstí se směle demonstrovalo, lidem od telekomunikací trnuly tváře (ilustrační foto) | foto: Herbert Slavík

Celková kapacita tehdejších analogových ústředen činila 1,779 milionu přípojek a už v roce 1990 jich bylo zapojeno 1,664 milionu. Nebýt několika nutných a především správných rozhodnutí, československá telekomunikační síť by byla do pár let zcela přetížena.

Problematický byl v té době i stav telefonních rozvodů, které tvořily kabely různého stáří a provedení. Jejich materiálová nehomogenita a často i provizorní řešení znamenaly časté poruchy. Všem bylo jasné, že jediným řešením je přechod na digitální technologii.

Klíčová rozhodnutí padla už za komunismu

Plán na záchranu telefonní sítě přitom vznikl již rok před revolucí. Pak ale přišel převrat a nikdo netušil, co nás čeká. V budoucnu se navíc ukázalo, že původní plán rozvoje telekomunikací z roku 1988 nelze splnit. Obnova sítě probíhala pomalu a její dokončení by trvalo až 30 let.

Poptávka po telefonním aparátu přitom neustále rostla a s ní i provoz v telefonní síti. Poruchy byly na denním pořádku, mezistátní hovory až v polovině případů vypadávaly. Bylo na čase jednat.

Demonstrace se v roce 1989 svolávaly přes pevnou linku. Žádné mobily

Zásadní byl v tomto ohledu rok 1990. Tehdy byly Československu nabídnuty dva plány na obnovu sítě. Americké konsorcium West Atlantik přišlo s návrhem na výstavbu překryvné digitální sítě DON, zatímco německý Detecon razil cestu obnovy sítě analogové. Po několika expertních analýzách nakonec nově vzniklý státní podnik SPT Praha rozhodl ve prospěch amerického konsorcia.

Toto rozhodnutí odstartovalo sérii obrovských investic do telekomunikací. Původní předpoklady mluvily o částce 3,5 miliardy dolarů, což byla na tehdejší dobu nepředstavitelná částka. Podle strategického plánu z roku 1992 měla být modernizace sítě zcela dokončena do roku 2000.

Projekt sužovaly problémy i rozpad federace

Při výběru technologií však přišel první problém. Za dodavatele byly vybrány firmy Siemens a Alcatel, kvůli restrikcím států sdružených v organizaci COCOM ale nemohly být nové digitální ústředny na území Československa instalovány. COCOM totiž zakazoval vývoz moderní techniky do bývalých socialistických států. Československo se tedy nejdříve muselo ze seznamu těchto států vymanit.

Pajerová: Mít tenkrát mobil, tak to dopadlo úplně jinak

Další překážkou byly gradující spory v tehdejší federaci a blížící se rozdělení Československa na dva samostatné státy. Přesto lze toto období označit ve vývoji českých telekomunikací za klíčové. Tou dobou totiž vznikl I. telekomunikační projekt, který zastřešoval modernizaci sítě až do roku 1995. Ač byl jedním z nejdiskutovanějších počinů vlády, ustál všechny překážky a další vývoj ukázal, že obsahoval správná rozhodnutí.

Už v roce 1992 bylo přepojeno na nově vybudovanou digitální ústřednu v Praze prvních 200 tisíc klientů analogové sítě. Rok nato byla dokončena výstavba páteřní digitální sítě. Ročně se tehdy v telekomunikacích utopily miliardy korun. Celkové náklady se nově odhadovaly na 140 miliard.

S rozpadem federace přišel monopol

Krátce po rozpadu federace se státní podnik SPT Praha rozdělil na dva samostatné podniky - Českou poštu a SPT TELECOM, který se v roce 1994 stal akciovou společností se zaručeným monopolním postavením na provozování telefonních stanic až do roku 2000.

Tato státní záruka se okamžitě stala cílem několika protestních akcí a v novodobé historii tuzemských telekomunikací je jediným klíčovým rozhodnutím, které lze označit za nesprávné. Nejenže zcela zmrazilo přirozené tržní mechanismy a rozvoj služeb, ale činilo velké problémy i při prodeji státního podílu v pozdějším Českém TELECOMU.

Ke vzniku Československa napomohly české Maffii odposlechy tajné linky

Počty telefonních stanic tou dobou rostly meziročně o statisíce. Položeny byly tisíce kilometrů optických vláken a vybudovány digitální tranzitní ústředny ve čtyřech okresních městech. Situace byla ale stále kritická, na telefonní linku čekalo v roce 1994 hrozivých 635 tisíc klientů.

Jelikož byla situace nadále neudržitelná, rozhodlo se, aby se nabídka s poptávkou vyrovnala nejpozději do roku 1998, tedy o dva roky dříve, než byl původní požadavek. A to za každou cenu. Většinu z nutných investic přitom pokryly výnosy z pozdější částečné privatizace podniku. V roce 1995 se navíc podařilo SPT TELECOMu získat úvěr 150 miliard korun, první svého druhu v České republice bez garance státu.

Deset let krušných událostí

Veškeré kroky, které se v nejdramatičtějším období let 1989 až 1999 udály, se nakonec ukázaly jako správné. Čekací dobu na zavedení pevné linky se z průměrných 2,5 let v roce 1995 podařilo zkrátit jen na 50 dní v roce 1998. Telefonní přístroj mělo tehdy doma 71 procent českých domácností, což představovalo 3,8 milionu aktivních přípojek.

Mobily za totality nesly značku Tesla. Byly jen pro vyvolené

Vrchol v počtu pevných linek pak představoval rok 2000: téměř 3,9 milionu. Od stejného roku začalo docházet k odlivu zákazníků z pevných sítí kvůli přechodu k sítím mobilním. Na českém telekomunikačním trhu se událo hned několik zahraničních fúzí, z nichž nejzásadnějším byl odkup Českého TELECOMu společně s mobilním operátorem EuroTel španělskou firmou Telefónica O2 v roce 2005. Dnes se počet pevných linek odhaduje na necelé dva miliony.

Autor:




Nejčtenější

Nubia Z11 miniS
Nubia zlevnila i o více než tisíc korun. A rovnou všechny modely

Nubia zlevnila prakticky celý svůj sortiment na českém trhu. Hned několik modelů se tak dočkalo cenovky nižší i o více než tisíc korun.  celý článek

Samsung Galaxy Note 8
Samsung vyvíjí snímač otisků integrovaný v displeji. Bude pětkrát dražší

Smartphone Galaxy Note 8 ještě ani nevyšel a analytik Ming-Chi Kuo už ve svých předpovědích mluví o jeho nástupci. Právě u Notu 9 by měl debutovat v displeji...  celý článek

Ilustrační snímek
ČTÚ smetl ze stolu žádosti virtuálů. Roaming je pro ně noční můrou

Již v průběhu května obdržel Český telekomunikační úřad od tří virtuálních operátorů žádosti o povolení účtovat příplatek k roamingu. Virtuálové bez vlastní...  celý článek

Nokia vyhrála patentovou válku s Applem
Záhada drahých tarifů. Plnou cenu platí jen někdo

Je to paradox, T-Mobile dlouhodobě získává za zákazníka s tarifem v průměru jen 350 korun měsíčně, navíc suma trvale mírně klesá. Jenže přesně tolik stojí jeho...  celý článek

Soyes 6S
Nejmenší „iPhony“ na světě můžete mít za 1 300 korun

Kopie iPhonů nejsou žádnou novinkou, v čínských e-shopech jich najdeme desítky více či méně povedených. Mezi ty minimálně zajímavé patří mini smartphony Soyes....  celý článek

Další z rubriky

Během letu si chtěl natočit vedle letící letadlo, telefonu mu ovšem vypadl z...
Samsung mu vypadl z letícího letadla a nerozbil se

Může smartphone přežít pád ze 300 metrů, když i náraz z jen půlmetrové výšky mívá často fatální následky? Někdy zjevně ano. Třeba jeden tři roky starý Samsung...  celý článek

Hlasová asistentka Amazon Alexa na HTC U11
Na hraní je asistentka v mobilu dobrá, ale prakticky je k ničemu

HTC při představení špičkového modelu U11 slibovalo, že nabídne i různá řešení hlasových asistentů. A přímo slibovalo Alexu od Amazonu. Ta se teď s drobnou...  celý článek

T-Mobile eSIM
Do mobilů přestaneme strkat kousek plastu. SIM přiletí vzduchem

Malým plastovým SIM s miniaturním čipem v příštích letech odzvoní. Telefony, tablety, nositelná elektronika a další mobilní zařízení se začnou čím dál více...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.