"Plaveme ve smrti, krvi, mezi obětmi. Spousta dětí, těhotných žen. Nikdy jsem nezažil něco tak strašného," píše se v hrůzostrašně znějící textové zprávě norského lékaře. Jednašedesátiletý zdravotník ji napsal jedenáctý den bombardování města Gaza.
SMS zprávu jeho norští kolegové přeposílali do takové míry, že ji citovala přední skandinávská i jiná světová média. Na svůj mobil ji dostaly také tisíce běžných mobilních uživatelů po celém světě.
Specialista, který se během svého života "zúčastnil" válečných konfliktů v Libanonu či Afghánistánu, v dalších zprávách tvrdí, že takový masakr v minulosti nezažil. "Musíme udělat víc. Neměli bychom se nazývat Evropany, pokud toto nedokážeme zastavit," říká doktor Gilbert.
Vzhledem k tomu, že novináři mají do pásma Gazy omezený přístup, musí se většina zpravodajských stanic spoléhat právě na lékaře a humanitární pracovníky, kteří jsou ochotní o aktuální situaci v krizové oblasti informovat.
Izraelské letecké útoky si v pásmu Gazy vyžádaly doposud přes 700 životů, mezi kterými je i mnoho civilistů. Jelikož je toto území jedním z nejhustěji osídlených míst na světě, je vojenský útok na jakékoliv zdejší místo bez vedlejších následků prakticky nemožný.
Mobilní telefony se v rámci válečných konfliktů posledních let ukázaly jako velmi vhodný komunikační prostředek. Novináři největších zpravodajských agentur a médií ho používají k publikování nejnovějších fotografií a reportáží celému světu, obyvatelé ke komunikaci se svými nejbližšími a armády k informování veřejnosti. Mobilní vysílače se tak v konfliktních oblastech stávají detailně střeženými objekty.
