Čeští uživatelé internetu by rádi v případě připojování přes modem platili paušální poplatek. To by jim umožnilo využívat internet podle potřeby a neomezovat se počítáním toho, kolik za dobu strávenou na internetu zaplatí. Jenže paušály za vytáčené připojení k internetu jsou zatím v nedohlednu a zřejmě se jich nedočkáme dříve než v druhé polovině roku.
V současnosti existuje jenom jeden model připojení k internetu přes modem, založený na speciálním tarifu Českého Telecomu Internet 2002. Zákazníci platí cenu za minutu, ze které dostávají poskytovatelé připojení k internetu provize. Tento model ale Telecomu ani providerům či alternativním operátorům nevyhovuje. Stejně tak je terčem kritiky uživatelů. Proto vzniklo loni na podzim pod záštitou Českého telekomunikačního úřadu a Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí Fórum o vytáčeném internetu. Úkolem toho fóra je najít nové modely připojení k internetu, které uspokojí všechny strany. Jenže dosavadní průběh jednání jenom konzervuje současný stav a neuspokojuje žádnou ze zúčastněných stran.
Uživatelé chtějí paušály, operátoři více peněz
Platforma Zástupci uživatelů internetu (několik občanských sdružení a iniciativ), která na jednáních Fóra reprezentuje internetovou veřejnost, požaduje především paušální zpoplatnění přístupu k internetu a pro méně intenzivní uživatele rozumné minutové sazby. Naopak pro náročné uživatele internetu je nutné zpřístupnění ADSL. Zástupci uživatelů se domnívají, že splnění těchto požadavků nejde proti zájmům operátorů (vytvářet zisk), ale pomůže jim získat více zákazníků.
Problém Fóra je v tom, že klíč k novým modelům připojení k internetu nedrží samotné Fórum, Český telekomunikační úřad ani Mlynářovo ministerstvo informatiky, ale Český Telecom. Ten sice regulátor trhu (ČTÚ) může přinutit k realizaci některých opatření, které paušální zpoplatnění internetu umožní, jenže jejich realizace bude trvat nejméně několik měsíců. Je to ale Telecom, který může realizaci paušálů umožnit v horizontu týdnů, pokud by chtěl.
V současnosti si připojení k internetu fakticky kupujeme od Telecomu. Tomu totiž dial-up platíme v měsíčním účtu, a to prostřednictvím minutových poplatků. Z těch poté náš dominantní operátor odvádí provize poskytovatelům připojení k internetu. Z hlediska liberalizace trhu by ale bylo správné, abychom platili za přístup k internetu právě providerům, kteří z od nás vybraných peněz zaplatí Telecomu za využívání jeho telefonní sítě. Je to logické – uživatel by měl platit za službu a v případě připojení k internetu mu službu na rozdíl od hlasu neposkytuje Telecom, ale provider.
Druhý typ modelů má oproti prvnímu jednu obrovskou výhodu. Provideři si mohou sami stanovovat koncovou cenu a tou si mohou navzájem konkurovat, stejně jako službami, které dostanete. V současnosti cenu definuje Český Telecom a poskytovatelé internetu nemají přímý styk se zákazníkem, takže mu ani nemohou efektivně nabízet služby. První modely (nazývané terminační, druhé jsou originační) mají ještě jedno skryté nebezpečí – podporují oligopoly. Ty ani nemusejí vytvářet kartelové dohody. Stačí, když mezi nimi nebude žádný agresivní hráč, a tím se zakonzervuje trh.
Trh s vytáčeným připojením k internetu u nás ovládají čtyři společnosti – Contactel (10,3 %), Internet Online (Český Telecom, 11,2 %), Tiscali (27,8 %) a Volný (Czech Online, 22,7 %). Protože koncovou cenu neurčuje ani jedna z nich, svojí nabídkou se prakticky neliší.
Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše
Ze čtyř největších providerů tři patří alternativním operátorům; čtvrtý Internet Online patří Telecomu. Všechny společnosti by na paušálech vydělaly, protože díky svému postavení na trhu by si pozici jenom upevnily. Finančně se jim ovšem paušály vyplatí jenom v případě, že by uživatelé začali internet používat intenzivněji. Jenže i v takovém případě hrozí nebezpečí, že Internet Online začne nabízet paušály za ceny, při kterých by konkurenti museli pořádně snížit své marže.
Internet Online je totiž jenom divizí Českého Telecomu a oproti konkurentům může lépe snižovat náklady. Například mzdy platí zaměstnancům Český Telecom, nikoliv Internet Online. Totéž platí o dalších nákladech – na budovy nebo část páteřní sítě. I když divize velkoprodeje Českého Telecomu prodává Internetu Online za stejné ceny jako konkurentům, ten přežije i bez marží. To si konkurenti dovolit nemohou.
Jedinou možnost, jak zabránit převálcování ze strany Internetu Online, mají ostatní provideři v terminačních modelech. Samozřejmě, máme antimonopolní úřad, jenže ten v lednu začal projednávat podání týkající se nabídky ADSL (IOL Platinum) z června loňského roku, takže na jeho rychlost a včasný zásah se nedá spoléhat. Pokud by provideři přistoupili na skutečnost, že koncovou cenu stanovuje Telecom a oni dostanou dostatečné provize, budou souhlasit a na originační modely nebudou příliš tlačit – mohli by na nich totiž finančně vykrvácet.
Když zůstane vše při starém, nebude moci Interne Online zneužít (či využít, záleží na úhlu pohledu…) synergických efektů díky tomu, že jej vlastní Český Telecom. Trh zůstane rozdělený stejně jako doposud, a to providerům vyhovuje. Nepotřebují větší tržní podíl, ale více peněz. Nedá se ani jednoznačně říci, že to je proti zájmům uživatelů. Finančně silný provider jim totiž může nabízet služby, na které v současnosti nemá. A díky proviznímu systému to bude i nadále vypadat, že internetové služby jsou zdarma, přestože jsou financovány z koncových cen.
Nepodceňujme Telecom
Český Telecom současný stav velmi dobře rozpoznal a vyhodnotil. Při jednáních Fóra je tlačen k umožnění paušálního zpoplatnění, což se mu nelíbí. Chce totiž co největší část trhu či řetězce služeb připojení k internetu kontrolovat sám, bez ohledu na finanční efekty. Podle většiny ekonomických teorií o poptávkových křivkách je zřejmé, že otevření přístupové sítě při rozumné ceně bude poptávku stimulovat a ta poroste rychleji než náklady (= zvýší se efektivita provozu i vložených investic). Telecom by tak vydělal více než dosud. Jenže u velkých firem a institucí je bohužel většinou aplikován restriktivní přístup, od kterého se upouští většinou až v případě krize. Podobným vývojem prošla většina evropských Telecomů – mohlo by se tak zdát neuvěřitelné, že se z toho Telecom nepoučil.
Z posledních kroků Telecomu za poslední půlrok se ale dá usuzovat, že situaci vnímá velmi dobře. Jenom se k přechodu k otevřenému prostředí odhodlává velmi pomalu a snaží se přizpůsobit si trh k obrazu svému. Telecomu jsou moc dobře známé obavy konkurentů z potenciálního vlivu Internet Online na trh a stejně tak dobře chápe i jejich potřeby. Proto přišel před několika týdny s návrhem semipaušálů.
Podle současné terminologie by se semipaušály daly označit za časový kredit. V principu jde o nabídku určitého časového objemu připojení k internetu bez minutového zpoplatnění s tím, že po jeho vyčerpání už bude zákazník platit za minutu. Je ale možné předpokládat, že Telecom je připraven přijít i s intervalovým paušálem. Jde o paušální zpoplatnění, které umožní neomezené připojení v určitém časovém období (například o víkendech nebo mimo špičku). Mimo toto časové období by se platilo stejně jako dosud za minuty.
Telecom vychází z předpokladu, že provideři potřebují především jistý příjem. Ze semipaušálů by jim proto platil provize. Zatímco semipaušály jsou ústupkem konkurentům, intervalové paušály by byly ústupkem vůči požadavkům uživatelů. Semipaušály už vlastně existují nyní – novinkou by ale měly být vyšší provize, stejně jako transparentnější způsob jejich výpočtu. Budou-li provize dostatečné, provideři na tyto modely přistoupí. Stejně tak běžné uživatele (nikoliv jejich zástupce ve Fóru) uspokojí intervalové paušály. Ty by totiž jistě pokrývaly víkendy a dobu mimo špičku. A připojování ve špičce běžného zákazníka Telecomu tolik netrápí.
Telecom podporuje neměřené paušály pouze u ADSL
Podle slov prozatímního generálního ředitele Telecomu Ondřeje Felixe je jeho firma ochotná nabízet neomezený paušál pouze v případě připojení přes vysokorychlostní technologii ADSL. Paušály u připojení přes klasickou telefonní síť jsou podle něj vyloučené. Za těmito silnými slovy stojí pravděpodobně znalost trhu. Sám totiž prohlásil, že měsíční účet za internet větší než tisíc korun má u Telecomu pouze přibližně 30 tisíc zákazníků. Stejné číslo by rád Telecom přes ADSL do konce roku připojil. I když budeme předpokládat, že deset tisíc z nich přejde z jiných způsobů připojení (bezdráty, kabelové televize), zbytek bude ze zmiňované skupiny velmi intenzivních uživatelů telefonní linky a modemu.
Úvaha Telecomu je logická. Když současným uživatelům nabídne paušál pouze u ADSL a nikoliv u vytáčeného připojení, uživatelům nic jiného než minutové platby nebo ADSL nezbude. Odpadne tak diskuse o tom, kolik lidí by paušály využilo. A ostatní uživatelé využijí semipaušály. Jediné, co může tuto strategii Telecomu částeně ohrozit, jsou originační paušály.
Jak už bylo řečeno, všechny terminační modely jsou závislé na cenové politice Telecomu, ať už bude jakkoliv ochotný spolupracovat s konkurencí. Jedinou oblastí, kde může ztratit kontrolu nad trhem, jsou originační modely. Praktickým příkladem je například (před)volba operátora u hlasových volání, kdy platíte alternativnímu operátorovi a ten z vybraných peněz zaplatí Telecomu za využití sítě. Stejně tak fungují originační modely.
Jenže aby bylo možné přes originační modely nabízet paušální připojení k internetu, je potřeba, aby existovalo i paušální zpoplatní propojení sítí (FRIACO – Flat Rate Internet Access Call Origination). A tomu se Telecom brání s poukazem na technické i obchodní potíže. Síť Telecomu je sice z hlediska kapacity předimenzovaná, ale existují v ní úzká hrdla v přístupové síti, a ty by bylo nutné před zavedením FRIACO odstranit. S tím souvisí obchodní potíže – cenu pro konkurenci nelze stanovit bez znalosti předpokládané poptávky a s tím souvisejících nákladů. Telecom má také pravdu v tom, že FRIACO je poměrně nová záležitost a že největší zkušenosti s tím mají v USA a Velké Británii, kde je ovšem jiný telekomunikační trh. Je pravda, že v ostatních evropských zemích se o FRIACO spíše diskutuje, než aby se v praxi prosazovalo.
I kdyby ale Telecom na FRIACO přistoupil, bude trvat nejméně několik měsíců, než bude existovat velkoobchodní nabídka pro alternativní operátory a poskytovatele připojení k internetu. Poté se dá – již tradičně – očekávat dlouhá diskuse nad cenou, kterou bude muset rozhodnout Český telekomunikační úřad. Jestli se tedy dočkáme nabídky FRIACO v polovině roku, budeme moci bouchat pravé šampaňské už jen kvůli tomu, že nabídka existuje.
Internet podle Telecomu
Dříve nebo později se při jednáních o budoucích modelech internetu střetnou dva zájmy. Jedním je zájem uživatelů na co nejnižší ceně za přístup k internetu, samozřejmě v kombinaci s kvalitou (ADSL, ISDN). Druhým zájmem, který je obecnější, jsou požadavky na co nejotevřenější liberální prostředí v telekomunikacích. Vedle toho existuje již zmiňovaný požadavek providerů a alternativních operátorů na stabilní příjem a uživatelům by nemělo být jedno ani to, jestli budou operátoři a provideři dostatečně finančně silní. Nižší cenu je totiž možné oželet s přihlédnutím k tomu, aby kvůli krvavé cenové válce konkurenti na trhu nevykrváceli a ceny se poté nezvedly.
Když se všechny tyto vlivy sečtou, nevypadá situace s paušály nejrůžověji. Pokud se totiž uživatele podaří uspokojit prostřednictvím semipaušálů a ADSL (i když bude drahé, tak přece jenom bude), zmizí tlak na plné paušály. Na jejich zavedení nebude mít reálný zájem ani žádný z operátorů. Dá se dokonce říci, že pokud se nepodaří plné paušály razantně prosadit nyní, můžeme na ně rovnou zapomenout.
