|
S mobilními telefony vybavenými digitálními fotoaparáty začal už před několika lety japonský operátor J-Phone, který je stále leaderem v této oblasti. Avšak tlačí se mu na paty i další japonští operátoři jako například průbojné a technologicky velmi vyspělé AU a také největší a nejznámější operátor NTT DoCoMo. Mohlo by se zdát, že v této oblasti se toho kromě vylepšování technologie nedá už příliš mnoho vymyslet, ale nebylo by to DoCoMo, kdyby nepřišlo ještě s něčím navíc.
Od příštího měsíce rozšíří nabídku přístrojů sítě Digital o typ, který bude stát na pomezí dvou modelových sérií, jež tvoří páteř jeho nabídky. Jen pro rekapitulaci: jedná se o řadu mobilů 504i, které jsou vybavené velkými displeji pro pohodlnou práci s iMode a Java aplikacemi a rychlostí stahování dat 28.8Kbps, avšak chybí jim zabudovaný fotoaparát. Naopak série 251i má digitální foťák, ale pokulhává v rychlosti přenosu dat (pouhých 9,6Kbps) a nemá tak výkonný hardware, aby zvládla zpracování Java i@ppli.
Od prosince se tedy bude jako most mezi těmito dvěma základními řadami klenout přístroj od Panasonicu na vlas podobný modelu, který už v nabídce DoCoMo je. Vylepšeným bráškou "starého" známého P504i je P504iS. Kromě původních funkcí je navíc vybavený dvěma CCD fotoaparáty. Cena zatím ještě není oficiálně známa, ale prý by se měla pohybovat mezi 30 až 40-ti tisíci jenů (7,5 až 10 tisíc korun). P504i mezitím spadl na nějakých 21 tisíc jenů.
Jak se tedy liší P504iS od P504i? Vylepšení se dočkal vnější menší displej. Ten je nyní barevný s úhlopříčkou 1,1" TFT a zobrazuje 65 tisíc barev. Můžete si na něm vystavit fotografii, ať už nafocenou nebo přijatou v mailu či iShot zprávě nebo přes infraport. Vnitřní displej má velikost 2,1" a při stejné technologii TFT nabízí opravdu kvalitní obraz a schopnost celkem čitelně zobrazit až 13 japonských znaků v 11 řádcích. Celkový design je téměř totožný, včetně tlačítka na levé straně mobilu pro snadné otevření a přijetí hovoru. Přesunulo se jen jedno tlačítko, původně u 504i na přední straně víka nad malým displejem, nyní je z boku na pravé straně, a kromě své obvyklé funkce spouštění záznamu Memo zpráv slouží nově i jako spoušť fotoaparátů. Klávesnice je až na nepatrné designerské úpravy shodná. A také se trochu změnil front-speaker, který se nachází pod hlavním displejem a slouží k přehrávání polyfonních zvuků.
Tloušťka přístroje je velmi příjemných 18,8 mm, což je jen o 2 mm více než u modelu P504i, a tím se tyto dva mobily řadí k nejtenčím véčkům v Japonsku vůbec. Ve ztučnělém víku se ukrývají dva téměř shodné fotoaparáty s 110.000 pixelů. Foťák na vnitřní straně disponuje širokoúhlou čočkou pro snímání širokých snímků, které se na displeji zobrazují na výšku. Při pořizování autoportrétu tedy držíte mobil "naležato", což je i z hlediska fyziologie ruky přirozenější. Vnější čočka je úplně běžná čočka do kamer mobilních telefonů a je určena na pořizování snímků okolí uživatele.
Zoom je k dispozici digitální, a to až dvojnásobný po 21 krocích v případě, že pořizujete snímek iShot-S 120x120 nebo Screen 132x176, resp. Subscreen 96x64. Pak je tu ještě jeden formát - iShot-L size - s 288x352 body bez možnosti zvětšení. Kvalitu kódování do JPEG lze nastavit na úroveň normal, fine nebo superfine. Časovač samospouště je desetivteřinový. Pro hravé tvory je k dispozici množství rámečků, do kterých je možné snímky vložit. Fantazii se meze nekladou a podporu skýtá i iMode menu, odkud lze množství dalších stáhnout. Dále můžete obrázek různě upravovat tónováním, titulkováním a efektem slučování více snímků do jedné výsledné koláže.
Další na japonské poměry výjimečnou vlastností je přítomnost infraportu IrMC v1.1. Ten je zabudován rovněž do víka, a to hned pod menším vnějším displejem. Záměr výrobce směřuje k možnosti propojovat telefony navzájem a přenášet tak fotky, adresář, nezaheslované zprávy nebo maily z přístroje na přístroj bez nutnosti platit operátorovi za přenesená data. Zmínku o hraní her přes infra, jak to umí třeba Nokia, jsem tu zatím nenašel, ale vzhledem k tomu, že v Japonsku jsou Java hry velmi populární, dá se i to časem očekávat. Podle návodu by spojení mělo fungovat za přímé viditelnosti do vzdálenosti 20 cm. V případě propojení s počítačem sází Panasonic i ostatní výrobci mobilních telefonů především na pevné připojení kabelem do USB portu a Sony u některých svých modelů navíc i na bluetooth.
Zvídavého čtenáře pravděpodobně napadne hned několik otázek: co je kromě dvou fotoaparátů tak výjimečného na tomto přístroji? Proč vlastně dva fotoaparáty, když většina přístrojů prodávaných dnes v Evropě nemá ani jeden? K čemu jsou vlastně fotky v mobilu dobré? Dovolte mi přednést pár mých názorů a postřehů. Osobně se domnívám, že už P504i nebo tento P504iS jsou tvarově velmi podařené přístroje a jedny z nejstylovějších véček v Japonsku. A funkčně jsou rovněž velmi dobře vybavené, viz článek o P504i. Sice by určitě stačilo zabudovat jen jeden "kvalitní" CCD foťák - cena přístroje ovšem není příliš odlišná od modelů bez fotoaparátu, předpokládám proto, že se tento mobil stane velmi populárním.
Stále ještě tu sice je spousta lidí, kteří nepropadli té pravé "mobil-foto" mánii, ale fakt, že fotku můžete poslat prakticky na jakýkoliv mobil (nejen majiteli přístroje vybaveného foťákem), připravuje podmínky pro rychlý nástup tohoto trendu. Navíc v tomto případě jde snaha o maximální pohodlí majitele až do takových detailů jako právě zabudování dvou digitálních fotoaparátů do jednoho mobilu. Kdo by v tom hledal nějaké praktické a funkční důvody, například usnadnit videotelefonovaní, byl by asi zklamán. Technologie Digital nedosahuje takových přenosových rychlostí jako síť třetí generace FOMA společnosti DoCoMo nebo jako síť 1xCDMA 2000 společnosti AU - Digital tyto, troufnu si říct v budoucnosti samozřejmé služby, neumožňuje. Pravým důvodem je usnadnit, resp. udělat pohodlým pořízení snímku vlastní osoby. Tak prosté to je. Zkrátka: když se uživatel snaží vyfotit tím vnějším displejem, zjišťuje, že i na 50. pokus to není ono. Chtělo by to vidět na displeji rovnou i snímaný záběr. Nebo co teprve, když by uživatel chtěl vyfotit sebe spolu s osobou sedící vedle. Musí oddálit přístroj a v takovém případě miniaturní zrcátko, na japonských mobilech běžně umísťované vedle vnější čočky, opravdu stačit nebude. A to je přesně to, čím se vývojáři Panasoniku nechali "unést". Vnější fotoaparát nepřevyšuje ten vnitřní ani v rozlišení, jehož je schopen dosáhnout, ani v kvalitě optiky (zoomu). Je to jen taková "pohodlná legrácka" navíc. A mladým Japoncům a hlavně Japonkám se to líbí.
Stejně tak není foťák v mobilu rozhodně náhrada běžného digitálního fotoaparátu s 2 a více megapixely. Vlastně ani není zamýšlen jako plnohodnotná náhrada fotoaparátu. Kolika z nás se už několikrát stalo, že zažili nebo viděli něco směšného, obdivuhodného či jinak zajímavého a jako naschvál s sebou neměli svůj digitální foťák. Zatímco mobil s sebou nosíme stále. A o to tu jde, lepší telefon s nic moc foťákem v kapse než nejlepší kamera doma. Navíc když u AU a J-Phone to pořídíte za 0 jenů a u DoCoMo a TuKa za relativně malý příplatek. No nekupte to, když je to tak výhodné.
