Některé nejstarší počítače jako třeba slavný ENIAC byly „programovány“ zapojováním vodičů mezi jednotlivá hradla a připomínaly tak spíše dnešní hradlová pole, brzy se však rozmohly počítače von Neumannova typu řízené programem ve strojovém kódu – program je tvořen posloupností číselných instrukcí. Programy ve strojovém kódu byly nejprve vytvářeny ručně, brzy se však objevily překladače vyšších programovacích jazyků, které dokázaly program v textovém tvaru do strojového kódu zkompilovat. Úspěch slavily a slaví rovněž interpretované programovací jazyky – v jejich případě sleduje překladač zdrojový kód programu a rovnou jej vykonává. Výhodou je určitá flexibilita, nevýhodou zásadní snížení výpočetního výkonu.
K rodinám kompilovaných a interpretovaných jazyků se nakonec přidružila ještě skupina jazyků, které spojovaly oba světy: zdrojový kód byl přeložen do pseudoinstrukcí fiktivního procesoru (výsledku říkáme bytecode), jejichž interpretování je méně náročné než interpretování zdrojového kódu v textovém tvaru. Nejznámějším zástupcem takových jazyků je asi programovací jazyk Java vyvíjený již déle než deset let.
Od konce roku 1990 pracoval tým vývojářů počítačové firmy Sun Microsystems na návrhu přenosných zařízení spojujících v sobě běžnou spotřební elektroniku a moderní počítače. 3. září 1992 bylo firmou Sun demonstrován prototyp nazvaný Star 7. Obsahoval barevný displej citlivý na dotyk, radiový modem, televizní dálkové ovládání, osekanou verzi systému Unix, která se vešla do paměti menší než jeden megabajt, a hlavně byl schopen interpretovat bytecode jazyka Oak, který byl pro takováto zařízení speciálně vytvořen. Společnost Sun se snažila nově vyvinutou technologii prosadit jako platformu nové generace set-top boxů pro kabelovou televizi a konzolí pro videohry, ani jeden pokus však nevyšel, vedení Sunu zavrhlo návrhy na využívání Oaku pro multimediální CD-ROMy a zdálo se, že Oak bude pohřben i se svým maskotem, postavičkou nazvanou Duke.
Oak vstává z mrtvých a je přejmenován
V roce 1993 se objevil první grafický webový prohlížeč a počátkem následujícího roku si tvůrci Oaku uvědomili, že Internet by mohl být výborným prostředím pro aplikace v tomto jazyce. Oak byl již dostatečně zralý, a tak překladač zdrojového kódu Oaku do bytecode byl již napsán v Oaku samotném. Posléze byl v Oaku vytvořen i webový prohlížeč WebRunner a kvůli konfliktu s cizí ochrannou známkou byl vzápětí přejmenován na HotJava, na Javu byl přejmenován i Oak samotný. Jako první uměl stahovat z internetu a spouštět malé aplikace zvané applety. Výhodou appletů byla jejich schopnost běžet na nejrůznějších počítačových platformách, což zaujalo i tehdy dominantního dodavatele webových prohlížečů firmu Netscape, která zabudovala podporu Javy do svých prohlížečů, zanedlouho následovala i firma Microsoft se svým Internet Explorerem.
Prohlížeče obsahovaly virtuální stroj pro Javu (Java Virtual Machine – JVM), jakýsi fiktivní počítač. Webové applety běžely v takzvaném sandboxu („bedně s pískem“), takže mimo jiné nemohly zasahovat do lokálních souborů na disku počítače. Firma Sun i další společnosti začaly nabízet i virtuální stroje pro Javu schopné spouštět i plnohodnotné javové aplikace, objevily se i nástroje pro vytváření javového bytecode ze zdrojového kódu v jiných programovacích jazycích. Virtuální stroje pro Javu získaly schopnost překládat bytecode do strojového kódu procesoru, čímž nerostl dosažitelný výkon javových aplikací i apletů.
Java ovšem začala trpět fragmentací. Firma Netscape nejprve přejmenovala interpretovaný jazyk LiveScript pro webové stránky na JavaScript, opravdový zmatek ovšem nastal, když se Javy polekala firma Microsoft. Analytici si začali představovat, že javové aplikace běžící na rozmanitém hardware učiní Microsoft Windows nepotřebnými. Společnost Microsoft se proto rozhodla využít svého dominantního podílu na trhu a Javu začala vylepšovat nestandardními rozšířeními. Výsledkem byly soudní spory, Microsoft pak pro jistotu nedodával podporu Javy s některými verzemi Windows a prohlížeče Internet Explorer.
Návrat ke kořenům
Javu však již nebylo možno zastavit. Firma Sun Javu rozdělila do několika větví, mino jiné i pro přenosná zařízení, a tak se Java obloukem vrátila zpět ke svým kořenům. Technické parametry mobilních telefonů jsou však oproti stolním počítačům výrazně omezené, na některé funkce musíme zapomenout zcela. Rovněž rozlišovací schopnost displeje a možnosti ovládání klávesnicí jsou s PC nesrovnatelné, o myši nemluvě. Vývojáři proto musí počítat se značnými technickými omezeními a uživatelé si musí zvyknout na určitou těžkopádnost aplikací.
Dnes si představíme dvě javové aplikace běžící na mobilním telefonu Siemens C55. Testovali jsme s Oskartou, telefon jsme nastavili podle stránky na webu operátora. Povšimněme si Duka coby ikonky u názvu každé aplikace:
První z testovaných aplikací je remake klasické počítačové hry Manic Miner z počítače ZX Spectrum. Hráč ovládá horníka Willyho, který musí v každé místnosti sesbírat všechny klíče a odemknout východ dříve, než mu dojde kyslík. Tvůrci použili grafiku a mapy místností z originálu, hra samotná byla ovšem napsána úplně znova.
Displej mobilu má ještě nižší rozlišení než osmibitový počítač, hráč proto sleduje pouze výsek místnosti, ve kterém se zrovna Willy nachází. Oproti originálu rovněž chybí možnost současného stisku směrového tlačítka a tlačítka pro skok, šikmé skoky jsou proto na mobilu realizovány dalšími dvěma tlačítky. Asi nejméně příjemné je snížení počtu životů ze tří na jeden.
Javové aplikace mohou dobře doplnit schopnosti mobilního telefonu, které uživateli chybí. Populární jsou proto mimo jiné javové klienty pro elektronickou poštu, ne vždy se jim ovšem daří komunikovat s poštovními servery. Na telefonu Siemens C55 jsme neúspěšně zkoušeli několik poštovních klientů, fungoval až program Mobil email díky zajímavému triku: program nekomunikuje přímo s poštovními servery, ale s wapovou bránou. Díky tomu funguje i s předplacenými kartami, vzduchem teče menší objem dat a v neposlední řadě se nemusíme starat o nastavení poštovního serveru pro odchozí poštu. Aplikace Mobil email ovšem není zadarmo, její cena byla stanovena na 30 kreditů služby Mojelogo.
Co bude dál?
Vývoj Javy stále pokračuje, zároveň se zvyšuje výkon procesoru, kapacita paměti i rozlišovací schopnost displeje. Díky své popularitě se Java stěhuje i do telefonů nižší třídy. Konkurencí se jí ovšem v poslední době stává .NET Compact Framework společnosti Microsoft, mezi první vlaštovky této platformy patří hodinky s grafickým displejem a inteligentním pagerem navržené Microsoftem ve spolupráci s dalšími firmami. Symbian se navíc snaží o comeback interpretovaného jazyka OPL známého z kapesních počítačů firmy Psion.
