Počítá s tím vládní návrh novely zákona o elektronických komunikacích, který dnes ústavně-právní výbor doporučil dolní komoře ke schválení. ČTK o stanovisku výboru řekl jeho předseda Marek Benda (ODS).
Sněmovna jako celek se předlohou poprvé zabývala koncem ledna a rozhodne o ní na některé z příštích schůzí. Při té lednové se kvůli novele rozhořel spor o to, kde je hranice, za kterou už je uchovávání informací o hovorech neúnosným zásahem do osobních svobod. Dnes ve výboru se ale podle Bendy tato debata neopakovala a poslanci řešili jen výši pokut, nikoli podstatu návrhu. Vláda novelu zdůvodňuje požadavky Evropské unie.
I Benda míní, že pokud nezasáhne třeba Evropský soudní dvůr, nemůže parlament dělat nic jiného než příslušnou evropskou směrnici promítnout do českého práva. Obsah předlohy nepovažuje za fatální. Nejde podle něj o odposlechy, ale o monitorování toho, odkud kam, v jaký čas a z jakého čísla se volalo.
V lednu ve sněmovně kritizoval vládní návrh stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban, který ho nazval "zákonem o rozšířeném špiclování". Za uchovávání údajů o neúspěšných voláních se naopak přimluvil stínový ministr vnitra a Urbanův stranický kolega František Bublan. V době, kdy byl ve vládě, se zúčastnil debat s ministry různých evropských zemí a tehdy u toho prý kromě ředitelů dalších zpravodajských služeb byl i šéf britské zpravodajské služby. "Jasně nám dokázal a dokladoval, že odhalení atentátníků, kteří spáchali atentát v Londýně, se podařilo právě pomocí toho, že byla uchovávána data o hovorech, které nebyly uskutečněny," řekl Bublan. Zločinci, kteří nechtějí, aby byl někde zaznamenán jejich hovor, se prostě jen "prozvoní", dodal.
Novela operátorům ukládá, aby po uplynutí stanovené doby údaje zlikvidovali. Evropská komise by měla každoročně dostávat statistiku uchovávání údajů a jejich případného postoupení orgánům činným v trestním řízení.
