Operátoři si dluží stovky milionů

  • 43
Český Telecom a Český Mobil dluží Eurotelu a RadioMobilu téměř dvě miliardy korun. Operátoři se totiž nedokázali dohodnout, kolik si budou navzájem za hovory mezi sítěmi platit, a tak si každý účtuje poplatky podle svého. Výsledkem je, že nikdo téměř nic neplatí a v účetnictví firem jsou zanesené peníze, které nikdo nezaplatil.

Neuzavřená jednání o propojení telekomunikačních sítí mají za následek, že si čeští operátoři mezi sebou navzájem dluží stovky milionů. Jedná se převážně o dluhy mezi pevnými operátory na jedné straně a mobilními na straně druhé. Kromě některých případů, kdy jeden z operátorů prostě nezaplatil, jde o závazky, které druhá strana neuznává. Důvodem jsou rozdílné interpretace smluv o propojení a cenového rozhodnutí ČTÚ, které mělo spory o cenách ukončit.

Propojovací poplatky si platí telekomunikační operátoři za každý hovor, který je uskutečněný z jedné sítě do druhé. Platí přitom ten operátor, z jehož sítě se volá. Poplatky se platí, protože volaný operátor má se spojením hovoru náklady – jenže za příchozí hovory zákazníci neplatí, takže je tento poplatek potřeba započítat do ceny, kterou zaplatí volající. V civilizovaném telekomunikačním světě se totiž považuje za standard princip platí volající (CPP – Calling Party Pay).

  1. Se začátkem liberalizace začaly i pořádné zmatky

Až do začátku roku 2001 byli čeští operátoři víceméně dohodnutí na cenách, které si platí za ukončení hovoru v mobilních sítích. Jenže od 1. 1. 2001 došlo k liberalizaci v pevných sítích a jejich provozovatelé se snažili iniciovat jednání o nových propojovacích cenách. V první polovině roku probíhaly spory především mezi Českým Telecomem a alternativními operátory; provozovatele mobilních sítí zatím vyjednávači pevných operátorů ponechávali v klidu.

S tehdy navrhovanými cenami (přibližně 6,50 Kč) ovšem už tehdy pevní operátoři a ani Český Mobil nesouhlasili. Propojovací smlouvy mezi operátory jsou koncipovány tak, že ve smlouvě se dohodnou technické a účetní principy a ceny se řeší prostřednictvím dodatků. Ve většině propojovacích smluv našich operátorů se říká, že pokud se nedohodnou na nových cenách do začátku účtovacího období (v tomto případě do 1. 1. 2001), domluví se později a ceny budou jednoduše aplikovat se zpětnou platností.

V případě, že se operátoři nedohodnou, mají možnost požádat Český telekomunikační úřad (ČTÚ) o vydání cenového rozhodnutí, které musí obě strany respektovat. ČTÚ má také pravomoc vyplývající z telekomunikačního zákona (151/2000 Sb., PDF, 606 KB) nahradit část smlouvy o propojení svým rozhodnutím. Operátoři by samozřejmě měli rozhodnutí ČTÚ respektovat. Pokud s ním ale nesouhlasí, mohou se proti němu odvolat k předsedovi ČTÚ. I v případě, že ten jejich odvolání zamítne, mají možnost, jak se pokusit dosáhnout svého – mohou totiž rozhodnutí napadnout u soudu, což způsobí, že toto rozhodnutí nebude až do vynesení rozsudku platit. Poprvé toho Český Telecom využil ve sporu s GTS (více zde) a nyní této skuliny v telekomunikačním zákonu zřejmě využijí i další operátoři.

  1. Ani po rozhodnutí ČTÚ není jasno

Na rozhodnutí ČTÚ ve sporu mezi mobilními a pevnými operátory o cenách za propojení museli všichni čekat až do 27. listopadu loňského roku. Tehdy vydal ČTÚ rozhodnutí 09/PROP/2001, které stanovilo metodiku výpočtu cen za propojení s mobilními sítěmi a určilo jím maximální částku, kterou si mohou mobilní operátoři účtovat – 3,66 Kč. S tímto rozhodnutím ovšem nesouhlasili pevní operátoři a Český Mobil (kterým se zdála maximální částka příliš vysoká) a ani Eurotel s RadioMobilem, pro které je 3,66 málo. Eurotel požaduje 4,80 Kč; RadioMobil se spokojí s 4,49 Kč. K oběma částkám oba operátoři dospěli na základě svých výpočtů prostřednictvím upravené metodiky z cenového rozhodnutí.

Po vydání rozhodnutí ČTÚ by mělo být alespoň jasno, co si mají operátoři platit po 27. 11. 2001. Jenže ani na tom se nedokázali shodnout. Zatímco pevní operátoři tvrdí, že cena 3,66 je maximální možná přinejmenším od 27. 11. 2001, kdy ČTÚ vyvěsil rozhodnutí na úřední desku ve své budově a rozeslal jej operátorům, mobilní operátoři považují za správné datum 15. prosince, kdy rozhodnutí oficiálně vyšlo v telekomunikačním věstníku. Stanovení správného data je podstatné – i těch několik dnů totiž znamená přinejmenším miliony, které si musí operátoři zaplatit. Spor o datum platnosti ovšem vypadá malicherně vedle faktu, že i přes vydané cenové rozhodnutí se pevní a mobilní operátoři přesto nebyli schopní domluvit na tom, jakou částku si mají platit za minutu propojeného hovoru.

  1. Rozhodující je názor Českého Telecomu

Mnohem větší spory se vedou o to, jakou částku si musí operátoři doplatit za uplynulý rok. Pevní operátoři se odvolávají na ustanovení v propojovacích smlouvách, podle kterých se dohodnutá cena bude aplikovat zpětně. Jenže mobilní operátoři namítají, že cena stanovená ČTÚ rozhodně není dohodnutá – a navíc s ní ani nesouhlasí a zřejmě vůbec není jasné, jestli ji musí respektovat. Ve sporu mezi Eurotelem a GTS již ČTÚ rozhodl, že cena 3,66 Kč bude platit, jenže rozhodnutí není pravomocné – Eurotel se odvolal.

Klíčové je chování Českého Telecomu. Ten až do poloviny roku akceptoval, že si mobilní operátoři za minutu propojeného hovoru účtují 6,50 Kč. Jenže potom se dohodl s Českým Mobilem na ceně tří korun a stejnou částku začal platit i Eurotelu a RadioMobilu. Ti ovšem požadují 6,50 Kč. Stejnou částku nakonec po Telecomu požaduje i Český Mobil – jejich dohoda o 3 Kč totiž byla založena na principu, že Český Telecom bude pro Český Mobil zajišťovat propojení hovorů do jiných mobilních sítí právě za 3 Kč a tranzitní poplatky. To ovšem ČTÚ s odkazem na to, že smlouva Českého Mobilu s jinými mobilními operátory toto neumožňuje, zakázal a Český Mobil tak byl přinucen znovu využívat přímého propojení s konkurenty za 6,50 Kč za minutu.

  1. Dlužné částky dělají téměř dvě miliardy

Společnosti, které prosazovaly částku 3 Kč, s ní počítaly i ve vzájemném vyúčtování s mobilními operátory – platí jim, jako by byla dohodnutá. Naopak mobilní operátoři při účtování souhrnných částek za propojení počítají se 6,50 Kč, a požadují je od ostatních operátorů. Po Českém Telecomu chtějí doplatit peníze, které jim podle jejich názoru náleží. RadioMobilu by tak měl náš největší operátor zaplatit 768 milionů korun (222 milionů minut), Eurotelu přibližně 800 milionů (342 milionů minut) a Český Mobil si nárokuje dalších přibližně 180 milionů (36 milionů minut). Český telekomunikační úřad již rozhodl o tom, že Český Telecom má RadioMobilu dlužnou částku doplatit – jenže Telecom se odvolal a rozhodnutí tak není pravomocné.

Vedle toho si nárokuje RadioMobil od Českého Mobilu dalších 85 milionů korun – jako rozdíl mezi poplatkem 3 Kč, který navrhuje Český Mobil a 6,50 Kč, což je požadavek RadioMobilu. Tyto dvě společnosti již mají připravenou smlouvu o vyrovnání závazků; Eurotel se se svými mobilními konkurenty již o vyrovnání dohodl.

V případě, že bude potvrzen požadavek Českého Telecomu a Českého Mobilu, tedy částka 3 Kč, případně 3,66 Kč vyplývající z cenového rozhodnutí, potom by o zmiňované prostředky přišly Eurotel a RadioMobil – nebo přesněji řečeno by je nikdy nedostaly. Současná stanoviska ČTÚ ovšem naznačují, že jím určená cena 3,66 Kč se zpětně aplikovat nebude, což by přinášelo povinnost platit rozdíl mezi 6,50 Kč a 3,66 Kč za minutu právě Českému Telecomu (jak píšeme výše, proti již vydanému rozhodnutí v tomto duchu se Telecom odvolal).

  1. Guláš v účetnictví

Ovšem Telecom má ještě jednu šanci, jak i toto pro něj nepříznivé rozhodnutí zmírnit. V uplynulém roce byl stanovený propojovací poplatek za hovory do pevných sítí ve výši 0,66/0,33 Kč (špička/mimo špičku). Jenže v cenovém rozhodnutí 02/PROP/2001 se říká, že tyto ceny platí jenom pro volání z pevných do pevných sítí; na hovory z mobilních sítí se tyto ceny vztahují až od listopadu 2001 (rozhodnutí 10/PROP/2001). Do té doby by mobilní operátoři měli teoreticky platit Telecomu 1,76 Kč za minutu podle původních dohod. Od července ovšem Telecom souhlasil s účtováním 0,66/0,33 Kč – v souvislosti s tím, že sám začal platit mobilním operátorům méně. Pokud by dokázal od mobilních operátorů získat tyto částky, jeho platba jim by se nepochybně zmenšila.

Pro operátory je důležité, s jakými minutovými sazbami počítali ve svých již uzavřených hospodářských výsledcích. Pokud by totiž do účetnictví zanesli pro ně výhodnější částku, může se jim stát, že budou muset v případě pro ně negativního rozhodnutí o propojovacích poplatcích za rok 2001 výrazně snížit své zisky. A naopak – pokud se rozhodli dopředu počítat s horší variantou, potom by se jejich zisky mohly vylepšit. To nejhorší, co by se jim v takovém případě mohlo stát, by bylo potvrzení již zveřejněných hospodářských výsledků, což neznamená žádnou ztrátu.

  1. Mezi operátory ještě bude veselo, zákazníci se ale určitě smát nebudou

Podle našeho názoru Český Telecom počítal s horší variantou. Jeho platby českým operátorům totiž poklesly podle zveřejněných výsledků jenom o 3 %, což lze přičíst poklesu propojovacího poplatku z přibližně 7,50 Kč (rok 2000) na 6,50 Kč (požadavek mobilních operátorů) a většímu množství hovorů do pevných i mobilních sítí, čímž by se snížení poplatku kompenzovalo. Nemá tedy co ztratit – naopak, pokud by nemusel zmiňovanou částku 1,75 miliardy korun platit, nebo by zaplatil jenom její menší část, výrazně by si polepšil v očích případného budoucího majitele, který by rázem získal částku v řádu přinejmenším stamilionů.

S částkou 6,50 Kč zřejmě počítá ve svém účetnictví i RadioMobil. Pokud je totiž přesvědčený o tom, že částka 6,50 Kč je správná, potom by před svými akcionáři neobhájil, proč počítá jenom se 3 Kč nebo 3,66 Kč (a kvůli tomu má nižší zisk). Ten také může nejvíce ztratit na tom, pokud mu Telecom požadovanou částku nezaplatí – bude o ni muset snížit svůj zisk. Dá se předpokládat, že se stejně zachoval i Eurotel, který také hájil propojovací poplatek ve výši 6,50 Kč.

V tuto chvíli není vůbec jisté, kdy a kolik si operátoři mezi sebou zaplatí. Jisté je ale to, že někteří operátoři kvůli sporům o propojovací poplatky mají méně prostředků, než počítali, a budou tak šetřit na různých akčních nabídkách, které musí dotovat. Stejně tak mobilní operátoři mluví otevřeně o tom, že budou mít méně peněz na další investice do technologií a nových služeb, pokud budou muset akceptovat podle nich nízké ceny za propojení. A už vůbec bychom neměli počítat s tím, že by za takové situace zlevňovali hovorné.

Článek na stejné téma najdete i v dnešním vydání MF Dnes.

,