Americký Garmin je vlastně jedním z pionýrů GPS navigací pro civilní použití. Firma vznikla už v roce 1989, což znamená, že je jednou z vůbec nejstarších na světě. Nedávno jsme měli možnost nahlédnout i trochu do historie. A tenhle pohled skutečně stojí za to.
Garmin GPSmap 210 – 1995
Tato poměrně rozměrná krabička se objevila na trhu v polovině devadesátých let minulého století. Vlastně se ještě nejednalo o klasickou navigaci, ale o přístroj označovaný jako chartplotter. Byl osazen dvěma grafickými čipy pro rychlejší překreslování map, displej měl rozlišení 320 x 240 bodů a čtyři odstíny šedi.
Přístroj si poradil s 30 trasami a 500 průjezdními body a nabídl dokonce korekci trasy. Ačkoli šlo původně o námořní přístroj, model na fotografii sloužil pro navigaci posádkám vozů LIAZ, které s ním absolvovaly náročnou Rally Paříž-Dakar.
Garmin GPS 40 – 1996
Ve druhé polovině devadesátých let se začaly rozvíjet také motocyklové navigace. Přístroj GPS 40 byl Křištálová lupa předchůdcem pozdějšího GPS 12. I tenhle kousek se projel saharskou pouští, pomáhal totiž na cestě motocyklovému závodníkovi Ivo Kaštanovi v druhé polovině devadesátých let.
Přístroj ještě nezvládal zobrazení mapy, do cíle tedy vedl pouze tím, že ukazoval směr a vzdálenost k cíli. Ostatně v poušti to asi tolik nevadí. Podobně jako současné turistické a cyklistické modely Garmin, i GPS 40 už nabídl odolnost proti nárazu a vodě.
Garmin GPS 12 – 1999
Na konci devadesátých let byl model GPS 40 nahrazen modelem GPS 12. Ten se stal téměř legendou v rukou všech fanoušků turistiky. Pochopitelně tím myslíme turistiku v nezmapovaném terénu, pořizovat si tento – na svou dobu poměrně drahý – přístroj pro výlety na Bezděz a Kost po turistické značce asi smysl nemělo. I v tomto případě se ale musel majitel obejít bez map.
Snad ještě větší legendou mezi trekaři byl konkurenční Magellan 315. Ostatně právě tahle značka platila v té době za špičku v tomto oboru. Právě Magellan 315 přišel se zajímavou možností dohrát si předem do přístroje body trasy a pak se po ní nechat vést. I proto byl obvykle jednoznačným doporučením, pokud jste chtěli něco pro outdoor.
Vestavěná navigace Philips – 2000
Snad všichni výrobci přenosných navigací prodávají část své produkce jako OEM dalším značkám. Dokud automobilovému trhu dominovaly vestavěné navigace, šla velká část navigačních přístrojů právě tímto směrem. Garmin pochopitelně není výjimkou, ba právě naopak. A tak jste si za pěkných pár desítek tisíc mohli na přelomu tisíciletí pořídit tenhle Philips.
Garmin eTrex – 2001
Vstup do nového tisíciletí vylepšil Garmin svým fanouškům turistickou navigací, která už uměla pracovat s klasickými mapami. To ji činilo přece jen přístupnější běžnému uživateli. I když úplně první přístroje série eTrex měly ještě černobílý displej a mapy nepodporovaly. Tahle schopnost se přidala teprve časem, i tak ale bodovaly u uživatelů především velkou odolností, a nakonec na svou dobu i příjemnými rozměry (112 x 51 x 30 mm).
Na tužkové baterie vydržel tenhle zázrak přes 20 hodin. V Česku ale řadu eTrex nezpopularizoval ani tak Garmin jako Béda Trávníček, který začal novější verze eTrex nabízet jako bonus ke svým horským kolům. Pochopitelně šlo už o přístroje s podporou map. Ale stejně by mu měl patřit dík. Ukázal totiž řadě uživatelů, že navigace se nemusí používat jen v autě.
Garmin NavTalk – 2002
Pokud jste, přiznávám jako já, také žili dosud v domnění, že prvním mobilním telefonem s integrovaným GPS byl Benefon, jste na omylu. Garmin totiž představil svůj NavTalk pro americký trh už v roce 1998. Evropská verze s GSM přišla o čtyři roky později. Přístroj měl rozměry 133 x 51 x 24 mm a vážil 175 gramů. Na displeji o rozměrech 31,7 mm x 38,4 mm a s rozlišením 132 x 160 palců se zobrazovaly údaje ve čtyřech odstínech šedi.
Přístroj byl osazen neuvěřitelnými 16 MB uživatelské paměti pro uložení dat a s Li-Ion baterií dokázal být na příjmu až 300 hodin, případně 12 hodin používat GPS. V přístroji se nacházel dvanáctikanálový GPS přijímač, a kromě navigace nabídl NavTalk také SMS, data rychlostí 14,4 kb/s a WAP. To vše za více jak 35 tisíc korun.
Garmin iQue 3600 – 2002
Prakticky souběžně s NavTalk GSM dorazilo na trh i první PDA s integrovaným GPS. Byl jím model iQue 3600. Jeho nástup si možná starší ze čtenářů ještě pamatují, vzbudil tehdy zaslouženou pozornost. Anténa byla – jak bylo na tu dobu zvykem – vyklápěcí a uvnitř se opět skrýval dvanáctikanálový přijímač.
Přístroj byl postaven na PalmOS, a pochopitelně kromě navigace nabízel všechny funkce běžného PDA. V jeho útrobách tepal 200MHz procesor Motorola DragonBall MXL ARM 9 doplněný 32 MB uživatelské paměti a slotem pro SD/MMC kartu. Rozměry byly 127 x 72,1 x 20.3 mm, hmotnost 165 gramů. Přístroj byl vybaven barevným 3,8“ displejem se 16 barvami a rozlišením 320 x 480 bodů.
Garmin Rino 120 – 2002
Když už se povedlo zkombinovat navigaci s mobilním telefonem a PDA, pochopitelně nemohla stranou zůstat ani vysílačka, kterou Američané milují skoro stejně jako pager. Přístroj se dodnes ve Spojených státech prodává, pro území EU ale nebyl nikdy certifikován a nesmí se zde proto používat. Ve výbavě amerických jednotek v první irácké válce ovšem nechyběl.
Přístroj má rozměry 178 x 58 x 16 mm a váží 236 gramů, mapy zobrazuje na černobílém displeji s rozlišením 160 x 160 bodů a čtyřmi odstíny šedi. Se třemi tužkovými bateriemi vydržel fungovat zhruba 15 hodin. Cena se pohybuje kolem 280 USD (tedy asi 5 100 Kč).
Garmin StreetPilot III – 2003
Nedlouho po evropské verzi NavTalk se objevila i jedna z nejlepších automobilových navigací své doby. Jednalo se o model StreetPilot III, který nabídl barevný displej se 16 barvami, který pracoval s rozlišením 305 x 160 bodů. Celý přístroj měl poměrně úctyhodné rozměry 80 x 173 x 65 mm při 635 gramech váhy. Tedy nic na nošení v kapse.
Ovšem nabídl na svou dobu opravdu velmi podrobné mapy doplněné hlasovými pokyny, což ještě nebylo úplně běžné u přenosných přístrojů. Opět se v něm nacházel dvanáctikanálový GPS přijímač, který díky robustní anténě neměl příliš problémů se signálem. Se šesti (!) tužkovými bateriemi vydržel od 2 do 12 hodin podle úrovně podsvícení displeje.
Jak se jezdí na moři GPSmap 3006c a 5008
Pro většinu obyvatel Česka je asi stále navigace na menších lodích spojena s trochu romantickou představou kompasu a kapitána s nezbytnou lahví rumu v ruce. Nicméně právě na lodích se GPS uchytilo dávno před automobily, zde totiž z počátku příliš nevadilo, že nejsou k dispozici mapy, přesněji, že vám navigace neříká teď doleva a pak zase vpravo. Nyní jsou už ovšem mapové podklady velmi podrobné.
Nemohli jsme proto odolat, abychom vám nepředvedli, jak taková lodní navigace vypadá. Model GPSmap 3006c není příliš starý a nabídne TDT displej s 256 barvami a VGA rozlišením (640 x 480 bodů). Celý přístroj váží 1,36 kg a má rozměry 260 x 165 x 83 mm. Pochopitelně je vodotěsný a k dispozici je i dálkové ovládání.
Špičku aktuální nabídky pak tvoří model 5008, který ve spojení s mapami BlueChart G2 Vision nabídne nejen fotorealistické prostředí, ale jako jeden z prvních na světě i skutečné routování. To znamená, že už se nespokojí jen s tím, že lodi spočítá vzdálenost vzdušnou čarou do cíle a ukáže směr.
GPSmap 5008 funguje podobně jako v autě, stačí před cestou zadat ponor lodi a výšku stěžně. Navigace pak automaticky spočítá trasu do cíle, včetně všech odbočení a změn azimutu tak, aby se loď nedostala na mělčinu nebo naopak nezavadila stěžněm o most. Přístroj navíc umožňuje bezdrátově připojit další doplňky jako sonar, autopilota nebo anemometr a další.
Značka Garmin má ve světě navigací poměrně dobrý zvuk, i když v Česku ji v rozvoji dlouho brzdily špatné mapové podklady společnosti Navteq, které používá. Tenhle nedostatek ovšem poměrně elegantně odstranil český distributor, který vytvořil vlastní – a poměrně podrobné – mapy Česka.
Dnes máme díky tomu nejen slušné silniční mapy, ostatně Navteq už své podklady konečně doplnil, ale vznikly i jedny z prvních turistických map. Nedávno byla dokonce uvedena nová verze turistické mapy Topo Czech, která je díky použitému měřítku vůbec nejpodrobnější turistickou mapou pro GPS přístroje na světě (více o této novince čtěte zde).
