O železničních mobilech je již zřejmě rozhodnuto

Analogové vysílačky začaly být v posledních šesti letech nahrazovány systémem GSM-R odvozeným od běžného GSM. V čem jsou si oba systémy podobné a v čem se liší?

Vlaky na evropských železnicích jsou vybaveny většinou analogovými vysílačkami, v každé zemi se však většinou používá jiný, nekompatibilní systém. Unie železničních společností (UIC) proto definovala společný systém EIRENE a na jeho základě vznikl standard GSM-R. Jak název napovídá, je odvozen ze standardu GSM, R znamená railway, tedy železnici. Nároky na GSM-R jsou v některých ohledech odlišné od nároků na systém GSM. Vlaky se mohou pohybovat rychlostmi, se kterými již GSM nepočítá, telefony jsou schopny komunikovat mezi sebou přímo, pokud není v dohledu základnová stanice. GSM-R umí na dálku řídit jízdu vlaku, umožňuje skupinové hovory (Voice Group Call Services, VGCS) a může zprostředkovávat i služby cestujícím. Samozřejmostí je propracovaný systém priorit hovorů, aby urgentní komunikace měla vždy přednost. Podobně jsou kladeny vyšší požadavky na železniční semafory než na ty, které známe z ulic. Při nehodách na železnici hrozí přece jen velké materiální škody, zranění i ztráty na životech a i trestní sazby pro viníky tomu odpovídají. Po téměř každém větším neštěstí na evropských železnicích proto dostane GSM-R větší prioritu.

GSM-R není GSM

Faradayova klec, vodivý uzavřený obal, odstiňuje vnější elektrické pole. Volný náboj je rozložen pouze na povrchu vodiče, tj. na vnějším povrchu Faradayovy klece.

Systém GSM-R byl otestován již v letech 1997 a 1998, některé jeho části však ještě nejsou schváleny, i když obdobnou službu známe z běžných mobilních telefonů (např. GPRS). Některé požadavky jsou velmi přísné: v 95% případů musí být spojení vytvořeno do 5 sekund, ve 100% musí být vytvořeno do 7,5 s. Při nouzovém volání musí ovšem být spojení navázáno do 1 sekundy a celkově musí být síť dostupná v 99,95 % doby. GSM-R pokrývá jen striktně vymezené oblasti těsně přiléhající ke kolejovému tělesu a používá jiné frekvence než GSM. Mobilní operátoři mohu s GSM-R sdílet stožáry podél tratí, pronájem za sdílení stožárů může zčásti hradit náklady na jejich vybudování. Vagony jsou nicméně kromě oken prakticky Faradayovou klecí (viz rámeček), někdy jsou i okna pokovena a signál se zvnějšku do vagonu dostává obtížně. V tomto případě mohou být řešením mikrocely uvnitř vagonů, signál do převaděčů může být opět přenášen pomocí GSM-R.

GSM-R v Evropě vítězí

GSM-R se používá u našich německých a slovenských sousedů. V Německu síť zpočátku budoval mobilní operátor Mannesmann Arcor, příslušnou divizi od něj později převzaly německé spolkové dráhy (Deutsche Bundesbahn, DB). U nás jsou výběrová řízení na zavedení GSM-R evergreenem. Minulé řízení vyhrálo konsorcium firem AŽD Praha a Kapsch, druhý v pořadí se umístil Siemens a výběrové řízení úspěšně napadl. Letošní výběrové zřízení vyhrál opět Kapsch (tentokrát bez AŽD), Siemens skončil opět druhý a jeho reakce je zatím neznámá. Vybudování sítě GSM-R je však pro České dráhy ekonomicky nutné, jinak by přišly o lukrativní evropský nákladní tranzit. Ten by pak vedl přes Polsko nebo Rakousko ve směru západ-východ a přes Německo ve směru sever-jih.

Dodavatelem GSM-R pro německé a slovenské dráhy je rovněž Kapsch, výrobcem hardware pro Kapsch je ale paradoxně kanadská firma Nortel. V severní Americe nemá GSM velkou tradici, Nortel má však významnou pobočku ve Francii.

V nejbližší době plánujeme přinést reportáž o německé implementaci GSM-R.