Suez Lyonnaise des Eaux se svým partnerem, španělskou Telefónica Moviles, oznámili, že vystupují ze soutěže o licenci UMTS. Licence se udělují pomocí výběrového řízení, ovšem jednou z podmínek je zaplacení pevného jednorázového poplatku ve výši pěti miliard eur. Suez odůvodnil odstoupení tím, že cena za licenci je příliš vysoká.
Jako další kámen v lavině následovalo prohlášení Bouygues Telecomu, že se rozhodl ze soutěže také odstoupit. Bouygues je francouzsko-italsko-německou společností, která vlastní 54% v třetím největším francouzském operátorovi sítě GSM. Bouygues své rozhodnutí odůvodnil tím, že cena za licenci neodráží současnou ekonomickou realitu. Podle zdrojů agentury Reuters však Bouygues musel boj o licenci vzdát kvůli nedostatečnému finančnímu zajištění. Zkrátka, nemůže si tak drahou licenci dovolit.
Co na to vláda
Francouzská vláda se tak ocitá pod nepříjemným tlakem, neboť výběrové řízení má začít již za týden, 31. ledna 2001. „Francie je v poměrně špatné situaci. Duopol v oblasti UMTS by nepřinesl solidní konkurenční prostředí. To nejlepší, co lze nyní udělat, je snížit cenu za licence a přitáhnout tak zpět alespoň dva až tři zájemce o účast v soutěži krásy,“ říká Matthew Nordan, ředitel analytické firmy Forrester.Francouzská vláda však nejspíš nechce před nátlakem ustoupit, jako se to stalo v Polsku, kde se pro nedostatek zájemců o aukci nakonec rozdali licence stávajícím operátorům GSM za poplatek 650 miliónů eur. Francouzská vláda potvrdila, že neplánuje změnit své původní rozhodnutí. Přitom cena za licence byla zvolena ještě před finančními neúspěchy s udílením licencí v Itálii, Rakousku a Švýcarsku. Jestliže nebudou čtyři kandidáti, hodlá vláda rozdat méně licencí, případně udělit čtyři licence, ovšem později, v nově vyhlášeném výběrovém řízení. Cenu však měnit nechce. „Počkáme, kolik zájemců bude 31. ledna. Potom se uvidí,“ říká ministr průmyslu Christian Pierret.
Kdo zbývá
Po odstoupení KPN, Hutchinson Whampoa, Deutsche Telekom, Suez Lyonnaise des Eaux a Bouygues Telecomu jsou jedinými kandidáty na licenci France Telecom a Vivendi (vlastněné Vodafonem).Analytici se domnívají, že tah Suezu by mohl být počátkem lobbingu, jehož cílem je snížit cenu za licenci UMTS. Bouygues v tažení proti drahým licencím udělal první krok již v září roku 2000, kdy podal stížnost k orgánům Evropské komise. Cenu za licenci označil za přemrštěnou a uvedl, že její výše silně ovlivňuje přirozený konkurenční boj.
Poslední zbylí zájemci o licence, France Telecom a Vivendi, shodně prohlašují, že odstupovat nebudou. Obě společnosti jsou natolik silné, že pro ně cena pět miliard eur představuje menší obtíž než pro finančně slabší soupeře. FT navíc nyní připravuje prodej 15% akcií svého mobilního operátora Orange.
Vše nyní závisí na tom, zda francouzská vláda udrží svůj pevný postoj. Její rozhodnutí neustoupit může vést k situaci, kdy se podaří prodat pouze dvě licence. Do státní pokladny tak poputuje pouze 10 mld. eur, polovina předpokládaného výnosu. Stejnou částku by však vláda mohla získat, kdyby cenu za jednu licenci snížila na 2,5 miliard. Pokud by zlevnění přilákalo zpět zájemce, mohlo by se podařit vyjít z celého podniku sice také jen s deseti miliardami, ale s čtyřmi operátory UMTS, kteří vytvoří podstatně tvrdší konkurenční prostředí než v případě pouhých dvou operátorů. A více konkurence by ve svém důsledku mělo znamenat také nižší ceny a více služeb. Podobná situace by mohla nastat i v České republice, kde se předpokládá udělení licencí za pevný poplatek ve výši nejméně 5 miliard korun. Čeští operátoři by si z vývoji v Polsku nebo Francii mohli vzít příklad. Jak se s takovou situací vypořádá naše vláda, která trvá nejen na zisku 20 mld., ale chce udržet i konkurenčního prostředí?
