Note 7 se například neliší rozmístěním ovládacích prvků, ale vespod samozřejmě...

Note 7 se například neliší rozmístěním ovládacích prvků, ale vespod samozřejmě přibyla šachta pro dotykové pero. Nový je také konektor, namísto microUSB je tu teď moderní USB-C. | foto: Luděk Vokáč, iDNES.cz

Nové funkce nejsou důležité, smartphony hlavně musí vypadat jinak

  • 127
Chytré telefony nedělají v poslední době tak zásadní skoky kupředu jako v minulosti. Technologicky vyspěly a uživatelům jejich funkce stačí. Jenže díky tomu je výrobců smartphonů více než kdykoli předtím a je velmi těžké se v této záplavě odlišit.

Smartphony jsou vyspělou kategorií elektroniky a pomalu ztrácejí určitý punc tahouna inovací v digitálním světě. Nikdo netvrdí, že se mu nemůže zanedlouho vrátit, ale mnohé nasvědčuje tomu, že smartphone zevšedněl. V globálním měřítku to naznačuje zpomalení růstu trhu se smartphony nebo snad i jeho možná stagnace.

Znamením je také nekonečné množství výrobců mobilních telefonů. Nedávno jsme s kolegy počítali, že v Česku je na trhu snad přes sedmdesát značek mobilních telefonů a v celosvětovém měřítku to bude ještě mnohanásobně víc. Chytrý telefon už umí vyrobit téměř každý a byť i nadále může být kvalita dost kolísavá, v podstatě platí, že vyloženě špatný smartphone dnes už snad nikdo neprodává. Další indicií může být to, že na co před lety stačil jen špičkový model, dnes v pohodě zvládnou telefony střední třídy s mnohem nižší cenovkou. Tohle sice platí průběžně, ale schopnosti dnešních smartphonů s cenou třeba od pěti do deseti tisíc se od těch více než dvakrát dražších neliší tolik, jako tomu bylo dříve.

Ostatně, vždyť ani ty nejdražší smartphony na trhu nenabízí dechberoucí seznam funkcí a vlastností a na trhu jim konkurují přístroje často třeba s poloviční cenou a jen drobným ústupkem ve výbavě. Takový OnePlus 3 nebo Honor 8 nejsou rozhodně dvakrát horší telefony než Samsung Galaxy S7 edge nebo nový iPhone 7, jak by mohly napovídat cenovky. Ba naopak, v praxi se jim vyrovnají a uživatelé možná ani rozdíl nepoznají.

Kdo najde pět rozdílů?

Jenže to je právě ten problém. Mezi mnoha telefony, ať už jednotlivými kusy, nebo celými značkami, uživatel jen těžko hledá rozdíl. Namísto nových funkcí, které už snad ani moc do smartphonů přidávat nejdou a když ano, tak jde často o detailní a malicherná vylepšení, musí teď výrobci smartphonů hledat cestu k tomu, jak se odlišit.

Ta souvisí s výbavou a funkcemi, ale v poslední době také stále častěji s designem. Motorola pod křídly Lenova zkouší nabrat dech svým modulárním systémem Moto Mods, ale to neznamená, že by u smartphonů takto vybavených rezignovala na design. Naopak, špičková Moto Z si zakládá na tenkém profilu a zajímavém designu.

Odznakem Samsungu se pak v aktuální situaci stal zahnutý displej, který mají mít všechny jeho špičkové modely. Tohle odlišení funguje Samsungu skvěle a konečně dovede v prodeji svých top modelů potrápit Apple. I ten se hledá, jak ukázalo uvedení nového iPhonu 7. Jistě, Apple je sám o sobě dostatečně odlišný od zbytku světa smartphonů, ale nová lesklá černá barva nemusí být tím, co pomůže pozvednout prodeje iPhonů zpět ke zdravému růstu.

Firmy nasazují na prodej telefonů celebrity

Řada výrobců se snaží odlišit tím, že se zaměřila na zpracování a použité materiály svých smartphonů, jenže výsledkem je, že kovový rám nebo dokonce kompletně kovové tělo se pomalu začínají stávat u chytrých telefonů standardem a to i v nečekaně nízkých cenových hladinách. Zákazníci z toho těží, ale ona individualita se tolik nedostavuje. I proto například čínský Huawei, který v poslední době na prémiové smartphony hodně vsadil, neřeší jenom vzhled svých přístrojů, ale řádně je také podporuje marketingově. Jeho cestou k odlišnosti není jen kov, ale také spolupráce s celebritami při propagaci smartphonů. A i když někde ve skrytu duše téměř všichni tuší, že ho nepoužívá, označení „Jágrův telefon“ zní mnohem atraktivněji než prosté Huawei P9.

Jinde zatím stačí k individualizaci třeba i atraktivně nastavená cena nebo určitý punc, který značka získala. Tohle může být případ značek Honor (která patří pod Huawei), Xiaomi nebo OnePlus. Jenže ty mohou být velmi náchylné na dění na trhu, jak ostatně dokazuje globální stagnace Xiaomi, které kdysi platilo za značku pro znalce a technologické fanoušky. Honor zase bude muset vymyslet, jak se nedostat do křížku s mateřskou značkou, když prodává prakticky stejné produkty za nižší ceny. Jedna cesta by tu byla – služby zákazníkům, které by u prémiových značek rozhodně mohly být rozsáhlejší než u těch obyčejných.

Luxusní servis a péče o zákazníka by měly být u prémiových značek samozřejmostí a jasným prostředkem k tomu, jak se odlišit od různých internetových či supermarketových značek. Jenže zatím jsou první krůčky v tomto ohledu spíše opatrné a zákazníci na ně kvůli tomu nejspíš neslyší. Asi málokdo si pořídil Samsung Galaxy S7 kvůli tomu, že ho u něj v případě poruchy servis expresně vyzvedne. A třeba značka Kazam, která to zkoušela s rozšířenou zárukou displeje, v podstatě zavřela krám.

Jenže kdo to alespoň nezkusí a nevydá se určitým individuálním směrem, s největší pravděpodobností dříve či později dopadne stejně, možná i hůř. To obrovské množství značek na trhu znamená, že věhlasné firmy jako HTC, Sony nebo LG, i třeba zmiňovaná Motorola, doslova paběrkují a na trhu podléhají značkám, které nám z domácího pohledu třeba vůbec nic neříkají, ale které dovedou oslovit zákazníky v určitých regionech (hlavně Číně, Indii nebo Jižní Americe). Výrazná snaha se odlišit je jednou z mála cest, která je může zachránit.