Teherán, Praha - Říkáte demokracie? Jste to vy, kdo dává íránskému režimu do rukou nástroje, aby mohl špehovat své politické odpůrce, obvinila Západ ve francouzském Culture radio íránská nositelka Nobelovy ceny Širín Ebadíová.
Co má na mysli? „Je to jasně vidět na příkladu koncernu Siemens Nokia (NSN), který v roce 2008 prodal teheránským úřadům softwarový systém, díky němuž je možné odposlouchávat hovory a číst obsah textových zpráv,“ řekla do éteru drobná právnička s pověstí klidné a tvrdé bojovnice za lidská práva.
„Naše společnost nikterak nepodporuje zneužívání telekomunikačních zařízení. Naopak zastáváme názor, že mobilní telefony hrají významnou roli při rozvoji demokracie,“ oponovala mluvčí NSN Riitta Maardová.
Kde je tedy pravda? Jakou roli sehrály kšefty německo-finské společnosti během takzvané facebookové revoluce v červnu minulého roku? Té, během níž byly záběry z mobilů po několik dní tím jediným zdrojem informací pro okolní svět, když íránský režim odepřel zahraničním reportérům přístup do země? A co vůbec Nokia se Siemensem do Íránu dodaly?
Podle finského listu Helsingin Sanomat na podivný obchod poukázali finští aktivisté. Na internetu totiž objevili petici vyzývající k bojkotu Nokie. Do oběhu ji údajně poslal anonymní zaměstnanec této firmy. A objevila se i obvinění, že firma umožnila režimu pátrat po tom, co lidé dělají na internetu.
Finové si ověřili, že společnost skutečně Íránu prodala jako součást mobilní sítě i monitorovací software, s jehož pomocí může režim prezidenta Ahmadínežáda odhalit, kde se právě nacházejí jeho odpůrci. Ty pak zatknout a uvěznit je už hračka. Ostatně po nezdařené „zelené“ revoluci skončilo za mřížemi na čtyři tisíce protestujících proti Ahmadínežádovu režimu. A podle Ebadíové bylo nejméně 72 lidí zavražděno (minimálně dvakrát tolik, než uvádí oficiální statistika).
„Obchod Nokie přispěl k zatýkání, mučení, popravám“ „Když přijdou na řadu peníze, jdou i v demokratických zemích lidská práva stranou,“ řekla hořce íránská soudkyně Ebadíová. A Nokia a Siemens za svůj obchodní kontrakt koncem února dostaly cenu „Velkého bratra“. Udělila jim ji finská společnost Electronic Frontier Finland, která dohlíží na lidská práva.
„Řekněme to nahlas, je vysoce pravděpodobné, že obchod Nokie přispěl k zatýkání, mučení a popravám studentských aktivistů,“ uvedla posléze poslankyně Heidi Hautalaová, která problém přenesla na půdu Evropského parlamentu.
Společnost však okamžitě zažádala o možnost očistit své jméno. „Dobře, prodali jsme Íránu mobilní síť a ještě jedno zařízení, které už vlastně ani není v naší nabídce,“ vysvětlovala pak mluvčí NSN Maardová s tím, že tuto „technickou vymoženost“ lze použít k archivování a upravování dat, ale pouze hlasových. „Obvinění, že ji lze zneužít k monitorování internetu, se nezakládá na pravdě,“ řekla.
Finskému listu Helsingin Sanomat se podařilo spojit i s mužem č.1 finsko-iránského obchodu – Lauri Kivinenem – a zjistit, jakou roli ve sjednávání obchodu sehrál. „V Íránu probíhá naprostá revoluce,“ začal byznysmen. Hned v zápětí se však ukázalo, že nemluví o politickém dění a zatýkání opozičníků, ale o netušených možnostech obchodu. „... revoluce na poli mobilních komunikací! Čtyřicet milionů lidí si během posledních tří let pořídilo mobil! To, že do sítí zabudujeme mechanismus, který vybere a uloží informaci, odpovídá mezinárodním standardům,“ dodal.
V demokratických zemích o odposlouchávání rozhoduje soud. Jak si však Kivinen zaspekuloval: „Ani my nemůžeme vědět, kdo všechno má k těmto informacím přístup...“
