Sony Ericsson P1i jsme uvedli počátkem loňských prázdnin se slovy, že k dokonalosti stačí jen málo. Poté, co švédsko-japonský výrobce šlápnul trochu vedle s P990i, vrátil s modelem P1i opět zašlou slávu výrobní série P, kterou odstartoval v roce 2003 v té době úžasný P800. Některé přehmaty si však za natolik dlouhou dobu vývoje mohl Sony Ericsson odpustit.
Jeho protivníkem se stane v pořadí druhý zástupce série Touch – přesněji HTC Touch Dual. Ten má na rozdíl od P1i úplně jinou výchozí pozici. Jeho starší bratříček byl uveden jako konkurent iPhonu. Zaměřoval se spíše na styl a snadnost ovládání než na funkční výbavu. Přesto si však Touch Dual může dovolit po stránce technických parametrů čelit na první pohled mnohem robustnějšímu P1i.
Je velmi těžké dopředu tipovat vítěze a pokud nedáte pouze na vzezření přístrojů nebo sympatie k jedné značce či operačnímu systému, porovnání bude více než zajímavé. Oba dva přístroje navíc postrádají jednu z důležitých datových funkcí a rozhodování o případné koupi je tímto ještě ztíženo. Nezbývá než postavit oba dva protivníky na startovní čáru a souboj zahájit.
Kapitoly článku:
Vzhled – sympaťák, nebo pracant?
Hodnocení vzhledu je vždy velmi subjektivní a ošemetná záležitost. Pokud však můžeme soudit reakce okolí, tak jasně zvítězil HTC Touch Dual. P1i svými ostrými liniemi příliš sympatií nevzbuzoval a po stránce celkového designu připomíná čistě pracovní nástroj. Naopak Touch Dual se se svými oblými tvary a elegantnějším vzezřením může řadit mezi stylové přístroje.
 |
|
Navíc povrch HTC pokrytý tmavou gumou je příjemnější na omak než chladnější plast P1i. Musíme však uznat, že velmi podobnou vrstvu najdete i na krytu baterie SE, ale ta nepokrývá boky přístroje. Naštěstí jsou oba telefony dostatečně odolné proti otiskům prstů. To se však nedá říci o displejích, které s chutí zachytí každou nečistotu.
Průběžné skóre: HTC : SE – 1:0
Dílenské zpracování obou přístrojů je více než vzorné a za celou dobu testování nevydal žádný z nich ani hlásku. U HTC máme drobné pochybnosti ohledně zadního krytu, který není přichycen do kolejniček, ale je volně odnímatelný téměř z jakéhokoli směru. Navíc ho drží pouze čtyři plastové háčky, které ani zdaleka nepokrývají celý obvod telefonu.
Obavy však nemáme o vysouvací mechanismus, který pevně drží klávesnici v obou polohách. Snadnějšímu vysunutí navíc napomáhá drobný výstupek pod displejem a schopná pružinka. S trochou cviku můžete svůj palec zapřít o libovolnou část konstrukce.
 |
|
Touch Dual zasluhuje pochvalu za umístění stylu (dotykového pera) na pravé horní straně přístroje. Tedy alespoň co se týče praváků, kteří drží telefon v levé ruce a píší či pracují s nabídkami operačního systému pravou rukou. S trochou štěstí však stylus nebudete potřebovat ani u jednoho ze zařízení.
Po stránce fyzických rozměrů si nemají oba přístroje co závidět. U P1i jde konkrétně o míry 106 × 55 × 17 mm a o něco štíhlejší Touch Dual má rozměry 107 × 55 × 15,8 mm. Zástupce HTC působí subtilnějším dojmem a vděčí za to ladnějším liniím a možná i černé barvě, která pokrývá většinu povrchu přístroje a opticky ho zeštíhluje. Ani minimální váhový rozdíl 120 g (HTC) a 124 g (SE) výsledek této kategorie neovlivní; remíza a skóre zůstává nezměněno.
Průběžné skóre: HTC : SE – 1:0
Obvykle kategorii klávesnice a ovládání spojujeme, ale pro tentokrát z pochopitelných důvodů (rozdílnost operačních systémů) uděláme výjimku. HTC Touch Dual je u nás k dostání s vysouvací QWERTY klávesnicí nebo s tradiční alfanumerickou klávesnicí. Výběr zůstává v tom případě na vás a stejně i rozhodnutí, jestli dáte přednost schovaným tlačítkům nebo klávesnici na čelní straně přístroje u P1i.
Po stránce pohodlnosti psaní vítězí kolébková tlačítka u SE. Na netradiční klávesnici si však budete muset v obou případech zvyknout, ale později není problém psát ani delší texty. HTC naopak vede, co se týče možností psaní v softwarovém režimu na dotykové obrazovce. Plně ve vaší režii je, zda dáte přednost raději QWERTY nebo QWERTZ. Velmi chválíme i softwarovou klávesnici zobrazenou na celou obrazovku, která je dílem firmy Sunnysoft a je dodávána přímo s českou lokalizací.
 |
|
V případě P1i si musíte vystačit pouze s QWERTZ a navíc zadávání českých znaků není příliš pohodlné. Část horní řady je totiž vyhrazena nepříliš často využívaným písmenkům (ď, ů, ň, ť apod.), která zabírají místo daleko praktičtějším znakům (ý, é, á, í apod.). Tyto znaky nejsou ani v jiných nabídkách a nezbývá než se obrátit na pomoc hardwarové klávesnice.
Nesmíme zapomenout zmínit starý dobrý JogDial u P1i, který hravě přebije čtyřsměrné tlačítko u Touch Dual. Pohyb skrze menu je s ním velmi rychlý a spolu s návratovou klávesou umístěnou pod ním plně zastane většinu úkonů bez toho, abyste se museli dotknout displeje. HTC v tomto případě však ani zdaleka neřeklo poslední slovo.
Rozhodování v této kategorii není vůbec snadné a velmi záleží na tom, zda podlehnete vynikajícím kolébkovým tlačítkům nebo raději klávesnici schováte v útrobách přístroje. HTC jasně vede v zadávání textu pomocí softwarové klávesnice. Přesto na tento fakt příliš v této disciplíně nebereme zřetel a bodík připisujeme spíše P1i.
Průběžné skóre: HTC : SE – 1:1
V této kategorii půjde spíše o souboj operačních systémů, od kterých se odvíjí rychlost a snadnost ovládání pomocí prstů. U obou přístrojů můžete na stylus prakticky zapomenout a průchod menu svěřit plně do svých rukou. P1i vede ve velikosti některých nabídek a trefovat se do jednotlivých řádků nedá takovou práci. Nejde však o propastný rozdíl a i v případě konkurenta ze stáje HTC je ovládání dostatečně pohodlné.
Přestože procesor P1i tepe zhruba na poloviční frekvenci (208 MHz) než Touch Dual (400 MHz), rychlost procházení menu je na srovnatelné úrovni. SE si však odnáší velký škraloup za pomalé otevírání editoru textových zpráv, které je u HTC prakticky okamžité. Samozřejmě rychlost závisí také na množství spuštěných aplikací a v tomto případě si nemají oba přístroje příliš co závidět.
 |
|
Prozatím nerozhodný bodík na svoji stranu definitivně získá HTC za operační systém Windows Mobile, který nabízí mnohem větší možnosti personifikace zařízení od nastavení pohotovostní obrazovky přes mapování tlačítek a různá zjednodušení procházení menu. Výsledek ještě podtrhuje větší množství aplikací a uživatelské prostředí Touch FLO. Zasloužený bod si tentokrát odnáší Touch Dual.
Průběžné skóre: HTC : SE – 2:1
Displej − další remíza na obzoru
Podle všeho to vypadá, že ani v této kategorii se nebudou udělovat žádné body. Při pohledu na technické parametry displejů jsou na tom konkurenti prakticky identicky. Oba nabídnou QVGA rozlišení a úhlopříčku 2,6 palce. Úhlopříčku 2,8 palce nabízí u HTC v této sérii prozatím jenom HTC Touch a Cruise. Srovnatelná je i čitelnost na přímém slunečním světle. Pomyslný jazýček na vahách ve svůj prospěch nepřikloní ani podpora 262 tisíc barev u P1i. Rozdíl pouhým okem vůbec nezaznamenáte.
 |
|
Za praktičtější považujeme displej HTC, který leží v jedné rovině s tělem přístroje. V okrajích se nezachytávají nečistoty a prach. Ovládání je o mnoho příjemnější a tlačítka v rozích displeje nemusíte lovit nehtem. Na druhou stranu zapuštěný displej je lépe chráněn vůči mechanickému poškození. Opět tedy závisí především na vás, jakým podmínkám přístroj vystavíte. Přestože u nás díky lepšímu ovládání vítězí displej HTC, závisí případné přičtení bodíku na vašich preferencích. Ponecháme tedy tuto kategorii nerozhodnou a žádný bod nepřičteme.
Průběžné skóre: HTC : SE – 2:1
Oba telefony pohání baterie o kapacitě 1 120 mAh s tím rozdílem, že u P1i jde o Li-Pol a Touch Dual je vybaven typem Li-ion. Doba výdrže se u této kategorie přístrojů striktně odvíjí od způsobu používání. Pokud budete s telefonem pouze volat, psát SMS zprávy a sem tam využijete multimediálních funkcí, dostanete se s oběma konkurenty maximálně k hranici tří dnů. V nejlepším případě se obě zařízení odporoučí po necelých čtyřech dnech. Dost záleží i na úrovni podsvícení displeje, které je u obou rivalů regulovatelné.
 |
|
Za předpokladu, že začnete zařízení plně vytěžovat a používat datové funkce nebo Wi-Fi, výdrž baterie rázem klesne zhruba ke dvěma dnům. HTC však disponuje klasickým miniUSB konektorem a vhodnou nabíječku naleznete i ve vybavení jiných zařízení. Přesto však na tuto drobnost nebudeme brát příliš velký zřetel a opět ponecháme skóre nezměněno.
Průběžné skóre: HTC : SE – 2:1
Telefonování a zprávy – těsně, ale přece
Přestože se na první pohled může zdát, že v této kategorii budou obě zařízení na stejné úrovni, dá se najít spousta drobností, díky kterým si nakonec jeden přístroj odnese zasloužený bod. Sluší se začít telefonním seznam, který je pro oba telefony prakticky neomezený a využívá sdílené paměti. P1i nabídne bezmála 160 MB a Touch Dual více než 120 MB.
Zatím nerozhodná situace se přiostřuje při porovnání například rychlosti úpravy nebo prohlížení detailu kontaktů – zde jasně vede Touch Dual. Navíc HTC nabízí u každé osoby větší množství různých údajů. To samozřejmě neznamená, že byste se u P1i museli spokojit s jedním číslem na mobilní telefon nebo do práce. Nepoznamenáte si však telefon asistenta, rodné číslo, číslo účtu či údaje o manželce nebo dětech. Nejedná se o nijak klíčové údaje, ale spíše to potvrzuje větší propracovanost telefonního seznamu u Windows Mobile.
 |
|
Další rána pro P1i přichází ze strany vytáčení kontaktů přímo z pohotovostní obrazovky a seznamu často vytáčených osob v Touch FLO rozhraní. SE jenom těžko vyrovná skóre s editorem zpráv, který se o mnoho pomaleji načítá než v případě HTC. Jinak jsou oba editory po funkční stránce prakticky totožné. Nechybí rozpoznávání ručně psaných znaků, prediktivní slovník a odpočítávání zbývajících znaků a zpráv. P1i dále ztrácí co se týče softwarové klávesnice, o níž již byla řeč o několik odstavců výše.
V oblasti e-mailů to znovu vypadá na remízu a obě zařízení si poradí s protokoly IMAP4, POP3 a v případě SMTP i zabezpečeným spojením. Na výtečné úrovni jsou i možnosti automatického stahování celých zpráv či hlaviček v pravidelných intervalech. I přesto nám přišly možnosti HTC o něco bohatší. V obou případech si nemůžeme stěžovat na synchronizaci dat přes ActiveSync a Microsoft Exchange Server. V předem nastavených intervalech se mohou vzdáleně aktualizovat údaje z vašeho Outlooku přímo do telefonu.
Ačkoliv se jedná spíše o drobnosti, v celkovém součtu stačí na to, aby si z této disciplíny odnesl bod Touch Dual. Vděčí tomu především za rychlejší načítání editoru textových zpráv, kvalitnější softwarovou klávesnici a rychlé vytáčení kontaktů.
Průběžné skóre: HTC : SE – 3:1
Datové funkce – zbytečné chyby
Tato kategorie by se mohla jmenovat "Co se ztratilo po cestě“. Například SE pravidelně dokazuje, že pro něj sice není problém vyrobit zařízení s 3G nebo EDGE, ale dohromady mu to stále nejde. A toto prokletí se nese nejen celou výrobní sérií P. HTC však může pouze zůstat sedět potichu v koutě, protože cestou od HTC Touch se někam vytratila podpora wi-fi. Není snad potřeba připomínat, že wi-fi si dokázaly udržet i ty nejlevnější smartphony od HTC.
 |
|
Pro lepší orientaci raději uvádíme kompletní seznam datových funkcí pro oba přístroje. U P1i se můžete těšit na 3G a wi-fi. Naopak Touch Dual nabízí 3G, HSDPA a EDGE. Stejně tak si oba přístroje nemají co závidět na poli internetových prohlížečů a každý by si zasloužil zlepšení. Do obou přístrojů lze v případě nouze dohrát například vynikající Operu.
Toto je jedna z nejsmutnějších kategorií tohoto srovnání a chybějící datové funkce naprosto zbytečně degradují oba přístroje. Udělování bodíků necháme opět na každém čtenáři. Pokud by jedno zařízení nabízelo 3G a druhé naopak EDGE, rozhodování by bylo snadnější a mluvilo by spíše ve prospěch telefonu s EDGE. Rozhodování mezi EDGE a wi-fi však není tak zřejmé a proto za redakci zůstaneme u nerozhodného stavu, ačkoliv bychom se v krajním případě přiklonili spíše na stranu wi-fi.
Průběžné skóre: HTC : SE – 3:1
Organizace času a kancelář – opět vyrovnané
Schopnosti kalendářů nemá smysl dlouze rozebírat a oba nabízejí snad všechny myslitelné funkce či možnosti při vytváření událostí. Situace by se mohla zlepšit u poznámek a úkolů a oba přístroje by se mohly inspirovat u placených aplikací. První rozdíly nalezneme až při úpravách dokumentů Office. HTC má v tomto ohledu jasně navrch a Word i Excel Mobile nabízejí větší možnosti při práci s dokumenty formátů .doc a .xls.
Souboj v této kategorii však nekončí a P1i nakonec uhraje remízu, když předvede u HTC chybějící infračervený port a šikovný skener vizitek, který však není úplně bez mušek. U obou přístrojů bychom však nalezli podporu Bluetooth A2DP a USB 2.0. Bohužel Touch Dual se stále ještě nenaučil práci s USB Mass Storage a jenom těsně odvrací svoji porážku.
 |
|
Bez povšimnutí necháme i přidružené aplikace jako jsou kalkulačky, převodníky a budíky, které jsou na solidní úrovni a v nejhorším případě existuje spousta volně šířitelných náhražek.
Jak tedy ukončit tuto kapitolu? Podle všeho se propracovanější schopnosti editace dokumentů Office vyrovnají již nepříliš používanému IrDA a naopak velmi využitelnému Mass Storage. To lze však u HTC dohnat freeware aplikací a tudíž tento nedostatek nevidíme až natolik fatálně. Zůstáváme tedy opět u remízy.
Průběžné skóre: HTC : SE – 3:1
Začínáme znovu vyrovnaným soubojem hudebních přehrávačů, které si poradí s každým běžným formátem a dokáží třídit skladby podle nejrůznějších kategorií. Oba přístroje nenabídnou standardní konektor pro sluchátka a vždy budete muset použít redukci. HTC vítězí vysokou kvalitou dodávaných sluchátek a redukci možná ani není třeba pořizovat. Získaný náskok však P1i snadno smaže přítomností FM rádia s RDS.
 |
|
Definitivně získává náskok a drtivě poráží P1i protivníka svým fotoaparátem s rozlišením 3,2 MPix. Touch Dual s pouze 2 Mpix proti němu ztrácí v každé kategorii, ať už jde o možnosti nastavení nebo výslednou kvalitu snímků. Například P1i nabízí makro režim a focení textů není žádný problém. Výsledek této disciplíny není potřeba dále komentovat. Ukázkové snímky z P1i naleznete v horní řadě, Touch Dual ve spodní řadě.
Průběžné skóre: HTC : SE – 3:2
Příznivci Sony Ericsson nemusí být s pro ně nepříznivým skóre zklamáni. Po celou dobu šlo o velmi vyrovnaný souboj a v celkových deseti kategoriích jsme rozdělili pouze pět bodů. Vzhled, ovládání, telefonování a zprávy mluví ve prospěch HTC a naopak klávesnice a fotoaparát jsou dominantou SE.
Tři kategorie dopadly nerozhodně (organizace času a kalendář, baterie a konstrukce) a dvě disciplíny jsme nechali pouze na vašem uvážení. Konkrétně šlo o volbu mezi zapuštěným nebo s okolím splývajícím displejem a zejména o datové funkce, kde oba přístroje utržily těžkou a zbytečnou porážku. Kdybychom se nakonec přiklonili k nejspíše perspektivnějšímu a podstatně levnějšímu (ne-li bezplatnému) wi-fi, celý náš souboj by dopadl remízou.
I přesto případná remíza by byl výsledek dostatečně čitelný. Pokud si odmyslíme nerozhodné kategorie, tak Touch Dual zvítězil v ovládání přístroje a telefonování. Vděčí za to především operačnímu systému Windows Mobile. Naopak P1i dominuje zejména na poli hardwaru – ať už se jedná o lepší klávesnici, fotoaparát a podporu wi-fi.
Co z toho plyne? Pokud se vám z nějakého důvodu nelíbí Touch Dual, stále ještě máte šanci nalézt vhodný přístroj v jiných zařízeních vybavených Windows Mobile. Naopak za předpokladu, že nejste sympatizanti Sony Ericsson, nemá příliš cenu dívat se po přístrojích stejné značky. Po stránce softwaru prozatím nemá šanci dohnat stále se rozvíjející WM a těžko najdete v řadách výrobce přístroj s QWERTY klávesnicí a podobnou funkční výbavou. Malé portfolio SE i v tomto případě nahrává ve prospěch HTC.
Nesmíme zapomenout zmínit cenu obou zařízení a v případě Touch Dual si zhruba tři tisíce připlatíte. Konkrétně se ceny pohybují okolo necelých dvanácti tisíc u Touch Dual a devět tisíc zaplatíte za P1i.
A jaký je finální verdikt, co se týče dvojice HTC Touch Dual a Sony Ericsson P1i? Ten tak trochu necháme na vás, a pokud si znovu projdete kategorie, ve kterých jsme rozdělovali body a budete se řídit podle svých potřeb, snadno naleznete svého favorita. My jsme toho svého vítěze nalezli v přístroji z dílen HTC a jedním dechem dodáváme, že to bylo opravdu těsné.
