Jako bychom znovu zažívali něco, co jsme zaznamenali nedávno s iPhonem. Řada výrobců se snažila o dotykové displeje, ale musel přijít iPhone, aby je uživatelé vzali na vědomí. Stejně tak už několik let nabízejí výrobci navigací přístroje s integrovanou SIM kartou zajišťující přístup k internetu. Jenže nikomu se moc nechtělo do jejich podpory, až na světlé výjimky se velmi odtažitě chovají i operátoři. Musel tak přijít Google, který má šanci trh proměnit. - čtěte Navigační revoluce: Google představil svou navigaci, bude zdarma
Náskok mají v tomto směru samozřejmě mobily, u nichž se schopnost připojit k internetu bere jako samozřejmost. Je ale naprosto zřejmé, že připojení k internetu neuniknou ani samostatné navigace. Prakticky totiž neexistuje jiný použitelný způsob, jak udržet informace v navigacích dostatečně aktuální a čerstvé. Problém není ani tak v mapových podkladech, ty stejně zveřejňují jejich tvůrci v pravidelných intervalech, obvykle čtyřikrát do roka. Velkou slabinou pro všechny navigační společnosti jsou informace o dopravě, případně o počasí či bodech zájmu. Právě otevírají další možnosti pro navigace – reklamu. Velké šance tak má do budoucna nejen Google, ale i třeba Nokia se svým projektem OVI Maps.
Další vývoj navigací je tak poměrně jasný. Během několika let bude mít drtivá většina navigačních přístrojů – a je jedno jestli půjde o mobily s GPS nebo o samostatné navigace – přístup k internetu přes mobilní sítě. Jejich prostřednictvím tak budou řidiči získávat nejaktuálnější možné informace do svých zařízení, automaticky budou probíhat i důležité aktualizace, případně opravy chyb. Google bude nabízet svou navigaci zdarma, stejně tak jako dosud Google Maps. V případě Nokie je potřeba za roční licenci navigace zaplatit. V případě Evropy je to 59,90 euro (asi 1 580 korun) za roční licenci - čtěte Nové Nokia Maps 3.0: jen krůček od plnokrevné navigace
U Google Maps je ale potřeba počítat navíc s datovým tarifem, ten u našich operátorů stojí od 100 do 170 korun měsíčně. Za rok to znamená minimálně 1 200 Kč. Paušál ale můžete využít i pro běžné připojení k internetu, nejen pro navigaci.
"Internet je v dnešní době neodmyslitelnou součástí života všech lidí. Díky stále dostupnějším technologiím jej běžně využívá téměř každý. Uživatelé internetu se k němu chtějí dostat kdykoliv a kdekoliv, včetně zahraničí. Průběžně sledujeme nárůst datového provozu v rámci roamingu a očekáváme, že tento trend bude i v budoucnu pokračovat," uvedl Martin Žabka, tiskový mluvčí Telefónica O2, na dotaz Mobil.cz. To, oč se dnes hraje, je model, jakým se budou tyto datové přenosy platit. Možností se nabízí hned několik.
Aktuální data – Google náskok nemá
Řada uživatelů si myslí, že hlavní výhodou Google a jejich navigace budou vždy nejaktuálnější data. To ale není tak úplně pravda – stejně jako ostatní producenti mapových podkladů i Google aktualizuje své mapy v určitých časových intervalech. Ty jsou v případě dosavadních Google Maps dokonce ještě delší než obvyklá čtvrtletní aktualizace u běžných výrobců navigací. Dá se ale předpokládat, že v okamžiku, kdy začnou Google Maps fungovat jako klasický navigační software, sjednotí Google aktualizace s ostatními.
Je pravda, že na rozdíl od běžných výrobců navigací a navigačních softwarů má Google jednu obrovskou výhodu. Kromě podkladů, které kupuje od dodavatele (TeleAtlas), má i svá vlastní data. Ta může využívat k rychlejšímu zavádění technologických novinek. Pěkným příkladem je třeba StreetView, kterým Google poslal do důchodu všechny snahy různých 3D zobrazení budov. Společně s Nokií má pak Google ještě jeden plus. Má velkou pravděpodobnost, že navigační zařízení se budou moci připojit k internetu, takže mohou klidně vyvolat aktualizaci vzdáleně a nečekat na interakci uživatele.
Není ale moc pravděpodobné, že by se tento kanál přímo využíval pro aktualizaci map. Z tohoto pohledu se zpětně zdá jako skvělý nápad pohlcení Navtequ Nokií. I Nokia je tak vlastně sama sobě dodavatelem. Navíc, kromě Nokie dodává Navteq data i dalším navigačním společnostem, takže Nokia na nich může i vydělávat. Tuhle možnost zatím Google nemá a je odkázán výhradně na napojené reklamní služby.
Google má v ruce ještě jednu zbraň, ale ta je prozatím trochu dvojsečná. Na rozdíl od Ovi Maps neumožňuje nahrát si mapové podklady do telefonu. Má tedy absolutní jistotu, že uživatel bude mít vždycky nejaktuálnější možná mapová data. Na druhou stranu to od uživatele bude vyžadovat pozornost, pokud jde o datové přenosy. I tak je ale dost obtížně představitelné, že by Google uvolňoval aktualizace do mapových podkladů tzv. za pochodu. Vedou k tomu především technické důvody.
Za každou změnou v mapových datech je totiž poměrně hodně práce. Když přibude například nová silnice, nelze ji jednoduše přidat v okamžiku, kdy se oficiálně otevře. To jde udělat snadno možná u Google Maps v podobě, v jaké je známe dnes. Aby šla silnice využít pro navigaci, musí se k ní doplnit ještě řada dalších informací. To znamená, musí se přesně změřit a údaje zanést do databáze a pak přidat doplňující informace. Nakonec je potřeba vše ještě ověřit. A právě tady je slabé místo – pokud by Google okamžitě přidával nové úseky silnic náhodně po celém světě, bylo by ověření velmi obtížné. Stálo by to obrovské množství času (a tím pádem by to bylo poměrně drahé) a do databáze by se pravděpodobně dostávalo množství chyb.
Rychlejší opravy chyb a změn
Takže fakt, že dnes je na fotomapách Google Maps vidět například i rozestavěné silnice, je z hlediska navigace v podstatě irelevantní. Co se pravděpodobně zrychlí, budou opravy případných chyb v mapových podkladech, případně reakce na různé lokální změny. Ověřit například informaci o tom, že nějaká ulice se stala jednosměrnou, jde poměrně snadno. V případě, že bude navigace on-line, lze takovou opravu provést okamžitě. V tomto případě může například Google provést ověření okamžitě, třeba s využitím aktuálních fotopodkladů z daného místa.
Na podobném principu fungují už dnes IQ Routes od TomTomu. Jen se informace přenášejí off-line. Uživatel připojený k funkci IQ Routes může přímo na cestě zaznamenat do přístroje opravu údajů – špatnou jednosměrku, chybně naznačenou křižovatku atp. Tyto informace se pak odešlou na server TomTomu v okamžiku, kdy uživatel připojí svoji navigaci k počítači připojenému k internetu. Zároveň s tím se stáhnou i údaje s opravami od ostatních uživatelů nebo přímo od TomTomu.
V rámci IQ Routes pak máte možnost si vybrat, jestli chcete stahovat všechny opravy, nebo jen ty ověřené TomTomem. Existuje zde totiž riziko nekorektního jednání některých uživatelů. Proto TomTom všechny podobné změny následně ověřuje, než je označí za důvěryhodné. Jak nám ale potvrdil Robert Červeňák, Senior Account Manager pro ČR společnosti TomTom, množství chybných hlášení je prakticky zanedbatelné. Přitom do projektu IQ Routes se zapojuje přes 80 % majitelů navigací s podporou této funkce – čtěte TomTom One IQ Routes. Otestovali jsme nejlevnější inteligentní navigaci
Doprava a počasí, to je, oč tu běží
Právě IQ Routes jsou jednou z cest, jak se snaží výrobci navigací i navigačních podkladů co nejvíce přiblížit informace realitě. Většina uživatelů navigace už určitě přišla na to, že informace přijímané přes TMC kanál (RDS-TMC) jsou naprosto nedostatečné. Je jich málo, a navíc jsou často zoufale neaktuální. Přitom právě dopravní situace výrazně ovlivňuje relevantnost výsledku vypočítaného navigací. Pokud se totiž na dálnici nebo městském okruhu dostanete do dopravní zácpy, není tahle cesta zdaleka nejrychlejší, i když by tomu parametry silnice napovídaly.
Přitom právě korektní a aktuální informace jsou jedním z parametrů, podle kterých si uživatelé navigace stále častěji vybírají. Potvrzují to i zkušenosti velkých prodejců elektroniky. "Navigace dospívají, takže i zákazníci se více zajímají o kvalitu servisu a služeb. Očekáváme, že porostou prodeje dražších navigací, které mají ve své ceně zahrnuto obnovování map anebo aktualizaci počasí a změny v dopravní situaci přímo ve voze. Obnovování na novější mapy probíhá prostřednictvím internetu, přičemž pro zákazníka je to stále jednodušší úkon. Navigace tak má neustále aktuální mapové podklady," řekl k trendu Michal Navrátil, category manažer pro GPS navigace a komunikace ve společnosti Electro World.
Problém může nastat například u dvou souběžných silnic zdánlivě stejných parametrů. Existuje zajímavé místo, jak otestovat navigace. Zkuste si zadat v Ústí nad Labem cestu do Děčína. S vysokou pravděpodobností vás navigace bude nutit jet po pravobřežní silnici (261). Ta je totiž ve všech podkladech označena také jako silnice 1. třídy, stejně jako levobřežní (62/E442). A podle všeho je cesta o pár metrů kratší. Jenže zatímco silnice 261 je poměrně úzká a dá se na ní velmi obtížně předjíždět, silnice 62 je široká, s dobrým povrchem a cesta po ní trvá výrazně kratší dobu.
IQ Routes se snaží zaznamenávat anonymizovaná data o průjezdu jednotlivých uživatelů. Zprůměrovaná data od velkého množství řidičů tak umožňují navigacím vybaveným IQ Routes posoudit, která z tras je nejrychlejší v závislosti na denní době. Je logické, že některá místa mohou být například v sobotu dopoledne průjezdná ideálně, ale v pondělí ráno mohou být pastí na řidiče. Ještě nedávno fungovaly v Česku IQ Routes jen na úrovni rozlišení pracovní a všední den. Robert Červeňák nám ale potvrdil, že v současnosti je i v Česku k dispozici rozlišení na hodiny.
Je na první pohled patrné, že on-line navigace otevírají pro podobné mapování další možnost. Při výpočtu mohou brát v úvahu nejen dlouhodobé průměry, ale i aktuální situaci. Pokud se totiž třeba desítky uživatelů navigace srovnají do kolony za sebe a jejich přístroje se pohybují relativně pomalu nebo vůbec, dá se s poměrně velkou pravděpodobností usoudit, že se právě dostali do dopravní zácpy. Takový proces se dá dokonce poměrně snadno matematicky popsat a tedy i automatizovat.
Podle oznámení Google má jeho nový navigační systém při výpočtu trasy využívat právě informací z připojených mobilů. Podobný nápad představil už na letošním veletrhu IFA dodavatel mapových podkladů Navteq. Jak už jsme se zmínili, je tato společnost součástí Nokie, a pro sběr dat se má využívat právě přístroje používající Ovi Maps. Pochopitelně, stejně jako v případě IQ Routes, i Google a Navteq bude muset nejprve získat souhlas uživatelů s poskytováním takových informací.
Vzhledem k současné úpravě ochrany osobních údajů v Evropě nebude patrně možné tento souhlas zahrnout do licenčních podmínek, ale bude vyžadován aktivní souhlas uživatele. "Ochraně osobních údajů našich uživatelů věnujeme extrémně velkou pozornost," uvedl při rozhovoru s redaktory Mobil.cz na letošním veletrhu IFA Andreas Erwig ze společnosti Navteq a dodal: "Nechceme nijak snížit naši důvěryhodnost a dát uživatelům byť i minimální důvod k obavám o zajištění soukromí." – čtěte Navigace ušetří až čtyři dny ročně a k tomu i litry paliva
Nemusí jít přitom jen o dopravní informace. Pro výpočet trasy mohou být podobně důležité například i informace o počasí. Pokud někde začne hustě sněžit, může se například kratší vedlejší cesta stát problematickou. Ve všech státech se totiž logicky s nejvyšší prioritou ošetřují a uklízejí hlavní tahy. I to by měla navigace brát v úvahu. V Česku to samozřejmě není až tak zřejmé. Problematický by mohl být nejvyšší úsek D1 na Vysočině, jenže pro ten stejně neexistuje lepší alternativa. Například už ale v sousedním Rakousku mohou být informace o sněžení v alpské oblasti hodně užitečné.
Kdo to zaplatí
Zdá se tedy, že mobilní data jsou jednoznačně budoucností navigací. Problém je v tom, že mobilní data nejsou zadarmo. Jak jsme naznačili na úvod, právě tento fakt zatím rozvoji on-line navigací významně bránil. Ostatně může to být do budoucna i největší slabina navigace od Google. Google Maps totiž neumožňují nahrát si předem mapové podklady na paměťovou kartu, takže veškeré mapy se stahují přes internet. V současnosti znamená i poměrně krátká cesta podle Google Maps přenos několika desítek megabytů. V Česku (respektive v domácí síti) to zase až takový problém není, za nepříliš velkou částku si lze pořídit neomezený datový tarif. Problém ale nastává v roamingu.
V tomto směru má jistou výhodu Nokia se svými Ovi Maps. Ty se totiž dají stáhnout na paměťovou kartu v telefonu. Tím pádem je datová náročnost celé navigace mnohokrát menší (přenosy jednotek kilobytů) a v případě potřeby se Ovi Maps dokonce obejdou i bez připojení. Nokia tak má pořád možnost využít datových přenosů pro doručování aktuálních informací, dopravu atp. a zároveň její využívání v roamingu uživatele nezruinuje.
Riziko by se mohlo skrývat v tom, že uživatelé by si data na paměťové kartě neaktualizovali dostatečně často. Mohlo by tak paradoxně dojít k tomu, že budou mít sice maximálně aktuální informace o dopravě, ale zastaralé mapové podklady. Tento problém samozřejmě Google řešit nemusí. Na druhou stranu, Nokia by mohla jednoduše zařadit Ovi Maps do své funkce automatických aktualizací aplikací, která je ve většině současných Symbian telefonů. U nich se uživatel může rozhodnout, jestli chce aktualizaci provést (je v domácí síti), nebo odložit (roamuje).
Pochopitelně podobný problém řeší i výrobci samostatných navigací s integrovanou SIM kartou. U nich jsou většinou všechny on-line služby omezeny jen na domácí síť a při roamingu jsou vypnuty, respektive vyžadují aktivní zapnutí uživatelem. Není se co divit. Při aktuální cenové politice našich mobilních operátorů by se cesta podle navigace v zahraničí mohla pořádně prodražit. Relativně nejschůdnější by mohlo být využití Google Maps a ostatních on-line funkcí u navigací v případě T-Mobile. Ovšem jen v zemích, kde platí zvýhodnění Cestovatel, tedy v zemích, kde působí skupina T-Mobile. Pak stojí totiž datové přenosy stejně jako v domácí síti – tedy 0,06 Kč za KB, respektive 6 Kč za 100 KB při využití APN internet. Na datové přenosy v zahraničí se ale nevztahují neomezené datové paušály.
Zbývající dva operátoři – tedy O2 a Vodafone – se vydali cestou předplacených balíčků. Ty by se teoreticky pro navigace daly využít. Nejsou ale nijak levné a například u stávajících Google Maps by jen těžko stačily. V případě O2 by zřejmě byly nepoužitelné tři nejmenší balíčky s 2, 4 respektive 10 MB dat na měsíc. Na výběr tak zůstává balíček s 50 MB za 1 487,50 Kč, pro cestování po Evropě pak spíše balíček Eurodata s 250 MB za 2 368,10 Kč. Obojí by pro navigace asi stačilo, levné to ovšem není.
Podobná situace je v případě Vodafone. Ten nabízí možnost připojení na den, případně na celý měsíc. V případě jednodenního připojení a překročení 2MB hranice datových přenosů (což s navigací nebude problém) zaplatí zákazníci za 50 MB balíček 360 Kč. Měsíční připojení nabídne 200 MB za 1 600 Kč. Vše se vztahuje na Zónu 1, kam patří většina Evropy. "Uživatelé také budou stoprocentně závislí na dostupnosti datového spojení, tedy signálu svého operátora, a budou muset počítat s vyššími cenami v případě roamingu při cestách do zahraničí," připomíná Tomáš Kudweis, Sales and Marketing Manager pro Českou republiku společnosti Mio.
Navigace jako reklamní nástroj
Až dosud se mobilní operátoři nestavěli k debatám s navigačními zkušenostmi nijak pozitivně. "Mio již zhruba rok a půl nabízí Connected zařízení v Izraeli a v Rusku s integrovanou SIM kartou (Moov 380) a to včetně smlouvy s operátorem. V ostatních zemích se nám jednání ještě nepodařila dokončit. I nadále budeme pracovat na službách, které uživateli zaručí dostupnost nejaktuálnějších informací spojených s navigací, nicméně perfektní funkčnost v oblasti samotné navigace za každých podmínek, tedy i mimo dosah internetu, je pro nás zatím stále prioritou," dodává Kudweis.
Existuje ještě teoretická možnost, jak se mobilním datům vyhnout. V minulosti existovalo už několik pokusů s využitím wi-fi (do budoucna zřejmě WiMAX). Navigace byly jednoduše vybaveny podporou wi-fi a programem, který detekoval bezplatné wi-fi sítě v okolí. Jakmile nějakou našel, aktualizoval potřebné informace v přístroji. Takto se pohyboval od jedné sítě ke druhé. I když jsou dnes v řadě měst světa stovky dostupných bezplatných sítí, není koncept dostatečně spolehlivý, aby se na něm dal založit další vývoj. Navíc může teoreticky nastat problém s nechtěným zneužitím nezabezpečeného připojení nějaké instituce nebo fyzické osoby. To je v některých zemích světa trestný čin.
Google při uvedení své navigace naznačil, kde by se dalo najít řešení. Není tajemstvím, že tato společnost financuje většinu svých služeb, uživatelům poskytovaných bezplatně, z reklamních příjmů. To se samozřejmě týká i Google Maps. Očekává se, že do budoucna budou největší příjmy generovat tzv. lokální služby, anglicky zvané Location Based Services (LBS). A navigace jsou pro to ideálním nástrojem, jejich poloha se dá totiž určit velmi přesně. Přímo se proto nabízí možnost "zaplatit" reklamou i datové přenosy.
Schůdnost této cesty potvrdil i Andreas Erwig z Navtequ: "Výzkumy ukazují, že přes 90 procent uživatelů navigací vyrazí do restaurace, kterou mu nabídne přístroj. Do budoucna tak budou navigace zajímavým reklamním kanálem. Jednou z prvních vlaštovek je naše smlouva s řetězcem McDonald's v Německu." Zdá se tak poměrně pravděpodobné, že by mohli výrobci navigací či podkladů přijít s konceptem, kdy by datové přenosy neplatil uživatel, ale byly by financovány z reklamy.
Jak nám vysvětlil Erwig, mohlo by to vypadat zhruba následovně: výrobce navigace by uzavřel globální smlouvu s některým z operátorů, který by se stal dodavatelem SIM karet pro všechna jeho zařízení. I pro celosvětové giganty typu Vodafone, T-Mobile či Telefónica O2 by se jednalo o objemově velmi zajímavý kontrakt. Dá se tedy očekávat, že výrobce navigací by datové přenosy pořídil za atraktivní ceny. A ty by pak pokryly příjmy z reklamy.
"Mohlo by to být jednoduché," doplnil Erwig, "uživatel nám poskytne nějaké, samozřejmě anonymizované, informace, které budeme moci využít například pro zpřesnění dopravních informací či pro služby založené na poloze (LBS). My mu za to výměnou nabídneme přístup k internetu z jeho navigace zdarma."
Prozatím brání podobnému řešení řada administrativních překážek. Z hlediska hospodářské soutěže jsou totiž jednotlivé pobočky nadnárodních operátorů samostatnými subjekty. A je proto nepřípustné, aby například německý T-Mobile zvýhodnil český T-Mobile a nabídl mu za roaming výhodnější ceny než pro Vodafone, Orange či O2. Je ale zřejmé, že do budoucna musí ceny za datové přenosy i v roamingu klesat. Mezinárodní datová kapacita je už dnes totiž poměrně velká, takže přenosy jsou relativně levné. To je dobře vidět například na cenách VoIP telefonie.
Není tedy zřejmě jiná cesta než postupné snižování cen za datové připojení i v mobilních sítích. A bude úplně jedno, jestli půjde o domácí síť či roaming. Musíme si uvědomit, že mezi náklady na přenos hlasu a dat je určitý rozdíl. Ostatně už dnes někteří operátoři pro přenos některých hovorů z roamingu používají IP síť. Potvrzuje to i Lukáš Kropík z tiskového oddělení Vodafone: "Po zavedení nových výhodných roamingových datových tarifů Připojení ze zahraničí na stálo a Připojení ze zahraničí na den například zákazníci stahují v cizině dvakrát více dat než před rokem. Přes čtvrtinu z celkového objemu dat stažených v cizině tvoří zákazníci právě těchto dvou tarifů. Do budoucna vidíme trend ve finančně výhodných datových balíčcích, které budou obsahovat vetší objem dat pro surfování v zahraničí." A jednou budou i neomezené, dodává Mobil.cz.
