Stockholm, internetové město budoucnosti

Stockholm, internetové město budoucnosti | foto: IDA Singapor

Můžeme jen závidět, Stockholm a Singapur jsou internetová města budoucnosti

  • 29
Superrychlý internet vždy a všude. Pevný nebo mobilní. Taková je představa o vyspělých "digitálních" městech budoucnosti. Stockholm a Singapur jsou této představě už blízko.

Na nedávné akci Ericsson Business Inovation Forum ve Stockholmu, jíž se redakce Mobil.cz zúčastnila, byly prezentovány mimo jiné i projekty, na kterých se švédský výrobce podílí jako dodavatel technologií. Mezi ty nejzajímavější patří takzvaná digitální města budoucnosti.

Nejsou to města ve virtuální realitě, ale reálná města, ve kterých žijeme. V budoucnu mají nabídnout neobvykle rychlý přístup k internetu prakticky vždy a všude. Ruku v ruce s tím jdou i nové možnosti komunikace s úřady a různými institucemi. Zatímco ve většině světových metropolí je takový projekt spíše science-fiction, Singapur a Stockholm patří na tomto poli k průkopníkům. Jejich obyvatelé se z nebývale dokonalé internetové infrastruktury mohou těšit již teď a během několika let se jejich úsměv rozzáří ještě víc.

Už v roce 2012 totiž budou mít téměř všichni obyvatelé těchto měst přístup k internetu přes optické sítě. A ve Stockholmu se již příští rok mohou těšit i na mobilní sítě čtvrté generace. Obě města jsou přitom již dnes prakticky kompletně pokryta signálem HSDPA. V případě Stockholmu jde o rychlost až 14,4 Mbit/s, chystají se ale brzké upgrady HSDPA na rychlosti 21 a dokonce 42 Mbit/s.

Ani Singapur v tomto ohledu nezaostává, nicméně oficiální plány zveřejněny nejsou. I v tomto městě se ale uživatelé jistě brzy dočkají sítí LTE s přenosovými rychlostmi až 150 Mbit/s. Ve Stockholmu se zákazníci LTE dočkají již v příštím roce, první LTE síť tu zprovozní operátor TeliaSonera. Dodavatelem technologií bude Ericsson. Čtěte - Ve Švédsku už mají nejrychlejší mobilní internet, ale nikdo ho zatím nepoužije

Stavba a rozvoj HSDPA nebo LTE sítí je však plně v kompetenci místních mobilních operátorů. Daleko zajímavější jsou projekty obou měst na přivedení gigabitového optického pevného připojení prakticky do každé domácnosti.

Stockholm kvůli tomuto projektu založil již v roce 1994 společnost Stokab. Má na starosti rozvoj pevné síťové infrastruktury a její provoz. Firma však sama připojení k internetu neprodává. Síť je otevřená prakticky pro kohokoli za jednotných podmínek. Od Stokab si tak kapacitu pronajímají samotní poskytovatelé připojení a služeb. Mohou na dané síti provozovat vlastní služby a sami rozhodují o jejich cenách.

Stockholm, internetové město budoucnosti

V síti Stokab, která v současnosti čítá 5 000 kilometrů optických kabelů, tak působí 90 různých operátorů a poskytovatelů služeb a 550 velkých zákazníků. V současnosti je gigabitové optické připojení dostupné pro 68 % stockholmských firem a mnoho tisíc domácností. Koncem tohoto roku bude mít možnost přístupu k optické síti 95 tisíc stockholmských domácností. V roce 2012 to pak má být 400 tisíc domácností, což představuje asi 90 % všech domácností ve městě.

Stockholm, internetové město budoucnosti

To v Singapuru mají ještě ambicióznější plány. V tomto městském státě chtějí přivést gigabitovou optiku na každou poštovní adresu. Každý dům s číslem popisným by tak měl být v rámci projektu Next Gen National Broadband Network do roku 2012 připojen k optické síti. Koncem příštího roku by k této síti mělo mít přístup 60 % domácností a kanceláří. Počítá se s tím, že rychlost pro běžného koncové uživatele bude nastavena na 100 Mbit/s pro downlink a 50 Mbit/s pro uplink s tím, že garantovaná rychlost je 25 Mbit/s. Do budoucna mohou rychlosti růst. Rychlý internet by se měl také dostat i na veřejná místa. Počítá se přípojnými body na zastávkách MHD, v pouličním osvětlení a podobně.

V Singapuru přitom zvolili dvojí rozdělení funkční části sítě. Samotné kabely a místa, kudy jsou taženy, tedy pasivní část sítě, spravuje společnost OpenNet, která je v majetku firem Axia NetMedia, Singapore Telecoms, Singapore Press Holdings a Singapore Power Telecommunications.

Next Generation National Broadband Network Singapur

Provoz aktivní části sítě, tedy serverů, switchů a dalšího hardwaru má na starosti společnost Nucleus Connect. Je stoprocentní dceřinou společností firmy StarHub. Od firmy Nucleus Connec si pak opět může kapacitu pronajmout za rovných podmínek kterýkoli poskytovatel služeb. Nucleus má přitom za povinnost zůstat v rámci fungování od společností poskytovatelů oddělen, nicméně v nich může mít svůj podíl nebo ony naopak mohou vlastnit podíl v Nucleu.

Díky oddělení sítí od vlastních poskytovatelů by v obou městech nemělo dojít k žádnému monopolnímu postavení některého z nich. Plány jsou to velmi ambiciózní, nicméně nelze v jejich případě zaručit, že se od nich daná města v nějaké chvíli neodkloní. Přeci jen je stavba a provoz takových sítí politickým rozhodnutím, které může jiná garnitura změnit.

Proto náš dotaz na konferenci směřoval právě tímto směrem. Zajímalo nás, jak chtějí obě města zajistit rozvoj takových pokročilých sítí i do budoucna. "Čím víc obyvatel bude služby využívat, tím větší tlak to bude na provozovatele sítí vytvářet," odpověděl na dotaz Mobil.cz Sebastian Cederschiöld, předseda představenstva společnosti Stokab. "Pokud bude služby využívat 10 nebo 20 procent domácností, stále se dá výsledný projekt snadno ohrozit. Pokud ale bude služby založené na naší síti využívat 90 procent obyvatel, bude v zájmu všech tyto sítě nadále rozvíjet," pokračoval.

"Ta optika tam bude po následujících 25 let a my musíme zajistit volný přístup k ní pro každého. Tím se snažíme vytvářet nátlak. Musí existovat minimální bariéra pro vstup na volný trh," dodal k problematice Khoong Hock Yun ze singapurského telekomunikačního regulátora IDA.

Podobných projektů, jako jsou právě realizovány ve Stockholmu a Singapuru bude jistě nadále přibývat. Je ale otázkou, kdy se třeba podobného projektu dočkáme v rámci České republiky. Ericsson, dodavatel pro oba zmíněné projekty, například prodává technologie i pražské radnici. Své zkušenosti z projektů v Singapuru i Stockholmu by tak mohla společnost využít i v naší metropoli. Tedy, až na to bude politická vůle.