Od jedenáctého září loňského roku je slovo terorismus skloňováno doslova ve všech pádech. A hrozba dalších útoků visí nad západními demokraciemi jako bájný Damoklův meč. Není se tedy čemu divit, že především ve Spojených státech amerických musí být část soukromí běžných občanů obětována ve prospěch národní bezpečnosti.
Dejme hlavy dohromady
Známá vládní laboratoř v Livermore, nesoucí ve svém názvu jméno slavného fyzika E. O. Lawrence, nositele Nobelovy ceny pro rok 1939 za vynález cyklotronu (viz rámeček), totiž zahájila práci na na speciálním čipu určeném především pro mobilní telefony. Tento čip má kromě jiného obsahovat radiační detektor, vyhodnocovací jednotku a přípojný bod pro vstup do nově budované národní bezpečností sítě RadNet.
Jak má celé zařízení fungovat? Přístroj (mobilní telefon, komunikátor, kapesní počítač), kterým budou zpočátku vybaveni především policisté a státní zaměstnanci, bude sledovat hodnoty radioaktivity ve svém okolí. Jakékoli pochybné výsledky měření budou okamžitě doplněny o přesnou lokaci naměřených hodnot a odeslány prostřednictvím sítě RadNet do vyhodnocovací centrály.
Kdo byl E. O. Lawrence? Americký fyzik, nositel Nobelovy ceny pro rok 1939 za vynález cyklotronu, prvního urychlovače částic. Lawrence získal PhD. na Yalské universitě v roce 1925. Zde zastával funkci docenta v letech 1927 až 1928. Poté pracoval na Kalifornské universitě v Berkeley, kde se stal v roce 1930 profesorem. Jeden z Lawrencem zkonstruovaných cyklotronů vytvořil první umělý prvek - technecium. Urychlovače tohoto typu přispěly významnou měrou k pokroku v částicové fyzice. Lawrence uměle vytvořil radioaktivní fosfor a další izotopy využívané v medicíně včetně radioaktivního jódu využívaného při léčbě hypertyreózy (hypertyreóza: zvýšená činnost štítné žlázy). Navrhl využívání neutronových svazků při léčbě rakoviny. |
Cílem vývoje tohoto čipu je vyvinout mobilní přístroje, které budou schopny reagovat na možné radiační nebezpečí a které mají odhalit tzv. špinavé jaderné bomby. Vychází se totiž z předpokladu, že terorista bude chtít zabít co nejvíce lidí, a proto bude nucen instalovat tuto bombu na frekventované místo. Je zřejmé, že cestou jistě mine spoustu lidí, a pokud alespoň jeden z nich bude mít mobil vybaven touto schopností, zvyšují se šance tomuto útočníkovi v jeho snaze zabránit.
Haló, tady udavač
Aby byl tento systém úspěšný, bude muset být tímto čipem vybaveno co nejvíce mobilních zařízení. Již nyní se proslýchá, že pokud vývoj, který má trvat přibližně šest měsíců, bude úspěšný, budou muset být všechny mobilní telefony prodané na území Spojených států amerických povinně vybaveny tímto čipem. Otázkou zůstává, co vše budou naše mobily sledovat za několik let a zda vůbec budeme chtít kapesní "bonzáky" používat.