Katalog mobilů: Konkurenti Mivvy Music - nejlevnější hudební telefony na našem tru - Alcatel OT-E805 a Sony Ericsson W200i.
Kapitoly recenze:
Stručná charakteristika:
Jednoduchý hudební telefon originálního vzhledu.
Mivvy Music je druhým mobilním telefonem tohoto výrobce a stejně jako předchozí přístroj pochází z dílen některého z asijských ODM výrobců. Stejný mobil totiž můžete získat i pod značkou Haier nebo i na našem trhu se jménem i-Mobile. Mivvy vám však na rozdíl od těchto poskytne kompletní počeštění, záruku i podporu.
A čím že to je Mivvy Music tak zajímavý přístroj? Faktorů je několik, ale heslovitě by se asi daly shrnout takto: hudební funkce, rozměry a cena.
Vzhled a konstrukce – hudební tyčinka
Když jsme v recenzi extravagantního Neonode N2 psali, že si jej leckdo splete s MP3 přehrávačem nebo tachometrem na kolo, nemysleli jsme si, že se nám do rukou dostane další podobně maskovaný mobil. U Mivvy Music však máme co se zařazení týče zcela jasno – na první pohled přeci každý musí vidět, že jde o MP3 přehrávač. To, že celá věc umí i telefonovat, zpozorujeme teprve až na pohled druhý.
Mivvy Music se opravdu miniaturním flashdiskovým přehrávačům podobá tak moc, že možná po jeho vybalení začnete hledat krytku klasického USB konektoru, abyste jej mohli rovnou zapojit do USB portu. Nenechte se ovšem mýlit, Music se k počítači připojuje klasickým miniUSB kabelem.
Výrobce se chlubí, že je Mivvy Music nejmenším mobilním telefonem na světě. Toto tvrzení potvrdit ani vyvrátit nemůžeme, rozhodně je však Music opravdu miniaturním mobilem. Jeho rozměry jsou 90 x 35 x 17,8 mm a váha činí pouze 64 gramů. To jsou parametry, které opravdu nejsou od přehrávačů nijak vzdálené.
Podobnost s hudebními přehrávači navozuje i velmi oblý design s perleťovou povrchovou úpravou. Celý telefon je až na detaily vyveden v lesklé šedé barvě a hodně na něm ulpívají otisky prstů. Displej není v pohotovostním stavu vůbec vidět, ale tomu se budeme věnovat později.
Pod neviditelným displejem se krčí drobná dvanáctitlačitková klávesnice a tři funkční klávesy. Ty slouží k přijetí a odmítnutí hovoru, prostřední klávesa je návratová. Na pravém boku přístroje nalezneme ovládací kolečko s potvrzovací funkcí, vrchní strana ukrývá miniUSB konektor a klasický 3,5 mm jack pro připojení sluchátek. Jedna dostanete v balení s telefonem, můžete si ale připojit libovolná svá sluchátka.
Zadní strana je téměř celá tvořena krytem baterie. Ten jde poměrně zlehka sundat odsunutím vzhůru. A ačkoli nikde nic nevrže a celkově působí zpracování solidním dojmem, trochu se obáváme, že trvanlivost krytu nebude právě příliš dlouhá. Pod krytem najdeme baterii a pod ní slot na paměťovou kartu a kartu SIM. „Šuplíček“, kam se SIMka zasouvá, měl u našeho testovacího kusu na jedné straně ulomenou pacičku, která kartu drží, takže jsme si po každém jejím vložení museli dávat pozor, aby zůstala na místě. Baterie naštěstí kartu přimáčkne, takže pak už se nehýbe. I tak ale jde o trochu otravný detail, který vypovídá o spíše průměrné trvanlivosti celého telefonu.
Displej a ovládání – zrcadlo zrcadlo
U telefonu s tak malými rozměry se můžeme relativně oprávněně obávat o to, jak se bude ovládat. A u miniaturního displeje zase můžeme očekávat, že si toho na něm moc nepřečteme. Inu, u Mivvy Music jsou tyto obavy na místě, ale z trochu jiných důvodů, než byste si zprvu mysleli.
Klávesnice telefonu je totiž překvapivě dobrá a nečinilo nám problémy na ní psát SMS zprávy. Jistě, pro náruživé textovkáře to rozhodně není, ale na to, jak je telefon malý je klávesnice překvapivě dobrá. Tlačítka v jednotlivých sloupcích jsou poměrně výrazně oddělena, horší už to je s oddělením řádků, tam trochu tápeme a občas se dostaví překlepy.
Ani ovládání jako takové není vyřešeno vůbec špatně. Výrobce se nesnažil toho na displej za každou cenu nacpat co nejvíce a výsledkem je poměrně příjemné a vcelku pochopitelné uživatelské prostředí. Do menu se vstupuje pohybem bočního kolečka směrem dolu a pak již můžeme kolečkem v menu listovat. Na displeji vždy vidíme jednu položku, tak jako tomu bývalo u mnoha telefonů za dávných dob. U Mivvy je to jedině ku prospěchu věci, protože na malý displej by se opravdu sada ikon nevešla. Kolečko má potvrzovací funkci, tu zastává při procházení i klávesa pro přijetí hovoru. Pro návrat o krok zpět nebo pro mazání textu slouží prostřední klávesa, klávesa pro ukončení hovoru vás pak kdykoli přenese na úvodní obrazovku.
Pohybem kolečka nahoru z pohotovostního displeje se dostanete rychle k menu textových zpráv. Rovněž z pohotovostního displeje vás střední kontextová klávesa přenese do rychlého menu, jehož položky si můžete v nastavení telefonu měnit a uspořádat. Celý systém ovládání je tedy snadno pochopitelný, přesto se trochu obáváme, že právě na dnešní dobu nezvyklé ovládání hodně uživatelů odradí. My si však dovolíme tvrdit, že jinak to snad ani řešit nešlo a Mivvy má u nás pochvalu. A kde že jsou tedy ty problémy?
Úplně jinde, než bychom očekávali. První potíží je čitelnost displeje. Když jsme rozehnali obavy o čitelnost titěrných položek, vyšli jsme s telefonem ven. A ejhle, displej zmizel. A to doslova. Nemusí ani svítit slunce, může být klidně pod mrakem, přítmí, displej prostě nejde za přirozeného venkovního osvětlení téměř vůbec přečíst. A pokud vysvitne sluníčko, můžete se jen snažit odtušit, kde že se to zobrazovací jednotka na telefonu nachází. Mivvy Music je tak telefon takříkajíc pro vnitřní použití. Tím nechceme říci, že byste ho měli polykat, ale že telefon lze prakticky používat pouze uvnitř budov, kde mu nevadí osvětlení. Prodejce o problému ví a prý jej řeší – předprodukční vzorky prý měly displeje s vyšší svítivostí, těch bychom se tak měli dočkat také. Stávající zákazníci však asi budou mít smůlu.
To se ovšem trochu rozchází se zaměřením telefonu – pochybujeme, že si ve vlastním obýváku budete pouštět hudbu z tohoto mobilu. Naopak, venku na procházce, cestou do práce nebo třeba při běhání byste si hudbu pustili rádi a možná i rádi její přehrávání ovládali. To bohužel není kvůli nečitelnému displeji téměř možné. Dalším problémem je pak ovládání hudebního přehrávače samotného, o tom ale až později.
Telefonování a zprávy – jen to základní
V případě telefonování a zpráv nelze od Mivvy Music očekávat kdovíjaké zázraky. Výbava je pouze základní, což ovšem není žádná výtka. Telefon podporuje GSM pásma 900, 1800 a 1900 MHz. Adresář telefonu pojme 500 vícepoložkových kontaktů které lze řadit do pěti skupin. V seznamu se zobrazují zároveň kontakty z paměti telefonu i SIM karty. Na čísla 2 až 9 numerické klávesnice lze nastavit rychlou volbu kontaktu.
Zvuk při telefonování je poměrně solidní a rozhodně neudělá Mivvy ostudu. Telefonovat můžete i s pomocí přibalených sluchátek, která mají i mikrofon a tlačítko pro přijetí hovoru, bohužel chybí možnost regulace hlasitosti. Mivvy Music má dokonce i Bluetooth, takže lze použít i bezdrátové sluchátko. Telefon podporuje i stereo Bluetooth sluchátka, ovšem tady pozor – kompatibilní je jen s některými typy, proto si před jejich koupí prostudujte web výrobce.
Poměrně slušné jsou i možnosti nastavení vyzvánění, i když standardně vestavěné melodie zrovna nejsou ukázkou kdovíjakého vkusu. Naštěstí lze nastavit i MP3 vyzvánění – to si můžete vyrobit i přímo v MP3 přehrávači v telefonu, pomocí tlačítka 0 totiž můžete z písničky „vyříznout“ požadovanou pasáž. První stisk nuly znamená začátek intervalu, druhý stisk konec. Pak již jen stačí z menu vybrat položku nastavit jako vyzvánění.
U zpráv SMS bohužel nelze tón oznámení měnit, takže se skřípajícím zvukem budete muset přežít. Vlastně ani ony MP3 melodie nejsou žádnou výhrou, sebelepší skladbu totiž dovede zcela jisto jistě zničit doslova příšerný hlasitý reproduktor. Ten spíše než zvuky vydává pazvuky, jde o další daň za miniaturní rozměry.
Psaní SMS zpráv na Mivvy Music také není kdovíjakou radostí. Klávesnice je sice docela dobrá a telefon má český slovník T9. Ten ale píše s diakritikou a s ní i zprávy odesílá. Pokud slovník slovo nezná, musíte přepnout na ruční psaní, protože telefon vám nenabídne žádnou možnost slovo upravit. Nijak se nám nepodařilo zjistit, zda je telefon schopen se alespoň nově napsaná slova naučit. Přepínání mezi režimy psaní je také otrava, protože mezi nimi musíte vždy cyklovat. Telefon také zapomíná dělat velké písmeno po tečce, to ovšem snadno v celé SMS napravíte tím, že ke konci přepnete na jiný způsob psaní a ejhle, velká písmena se doplní. Trochu divná chyba.
Ani odesílání zprávy není jednoduchý úkol. Telefon nenabídne žádný seznam posledních čísel, kam jste zprávy odesílali a tak musíte vždy lovit v seznamu. To je poměrně zdlouhavý proces, který se sestává asi z pěti potvrzení aktuální volby. Inu, žádný med.
Organizace a data – téměř neexistují
Datovou výbavu můžeme u Mivvy Music přejít bez povšimnutí – prakticky neexistuje. Telefon nepodporuje žádné datové přenosy, ani GPRS. Jediná technologie tak je Bluetooth, které ale slouží především k přehrávání hudby ve stereofonních sluchátkách nebo k přenosu souborů. Synchronizace s počítačem se také nekoná, ale i zde chystá Mivvy nápravu. Telefon nedisponuje žádnou vnitřní uživatelskou pamětí, která by se dala využít pro ukládání dat. Přitom třeba totožný přístroj Haier má podle specifikací vnitřní paměť 128 MB.
To by nebylo tak strašné, telefon přeci podporuje paměťové karty. Jenže fintou je, že v balení s telefonem žádnou kartu nedostanete, což znamená, že ihned po koupi budete muset vynaložit ještě několik dalších stokorun, abyste vůbec mohli začít Mivvy Music používat k jeho účelu. To už je i na nás troch moc. I tohle se snad změní s příchodem nových distributorů.
Dojem nevylepší ani organizační výbava. Chválíme sice opakované budíky, kterých může být až pět a mohou mít nastavená různá opakování. Kalendář ovšem pouze zobrazuje měsíční náhled a nic si do něj na první pohled neuložíte. Ovšem zdání klame – události se do kalendáře zadávají trochu nelogicky pomocí textových poznámek, kterým můžete zapnout upozornění a nastavit jim datum a čas aktivace. Pokročilejší funkce ale nečekejte. Telefon dále disponuje hlasovým záznamníkem, stopkami, světovým časem a kalkulačkou. Tím patřičná výbava končí.
Když odhlédneme od toho, že nemá Mivvy Music paměť, kam bychom mohli uložit hudební soubory, má poměrně slušné předpoklady být dobrým hudebním telefonem. Ne, neberte nás vždy vážně – předpoklady jsou pouze papírové, praxe vypadá trochu jinak. Chybějící paměť jsme již zmínili, dokoupená paměťovka může mít kapacitu maximálně 1 GB, větší telefon nepozná. Narazili jsme ale také na problém ovládání. Vzhledem k designu telefonu jsme trochu mylně očekávali, že ovládání bude zaměřeno hlavně na přehrávání hudby.
Jaké ovšem bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že mimo prostředí hudebního přehrávače v telefonu se prostě přehrávání ovládat nedá, tomu snad ani neuvěříte. Ano, slyšíte dobře. I kvůli tomu, abyste upravili hlasitost přehrávání musíte vstoupit do přehrávače. To samé platí pro možnost zapauzování přehrávání nebo přeskakování skladeb.
Přitom prostřední sloupec kláves na těle telefonu má zvýrazněné symboly pro výše zmíněné funkce, jen toho výrobce nedokázal nijak využít. Do přehrávače se nejrychleji vstoupí stiskem ovládacího kolečka směrem dolů a pak jeho potvrzením, což také není dvakrát pohodlné.
A když už se dostaneme k samotnému přehrávači, zjistíme, že ani jeho možností nejsou kdovíjak bohaté. Ekvalizér tu sice je, ale jaksi ho nelze upravovat ručně, playlisty jsou také pro smích – nemůžete vytvářet své vlastní a jste omezeni buď možností přehrávat všechnu hudbu, nebo můžete vybrané písničky zařadit do playlistu nazvaného Oblíbené. A i samotné řazení písniček do tohoto seznamu se může stát noční můrou, protože s tím, jak si jednotlivé klávesy mění funkci, se vám do něj jen při největším vypětí sil podaří dostat to, co chcete.
Abychom pořád jenom nekritizovali, pochválit můžeme zvuk, který z telefonu vychází. I dodávaná sluchátka jsou vcelku použitelná, s připojením svých vlastních si užijete ale podstatně více. Jen maximální hlasitost přehrávání by mohla být vyšší.
Dlouhou chvíli si krom přehrávání hudby můžete s telefonem ukrátit hraním dvou vestavěných her – klonu Arkanoidu a pak jakési logické hry, kde pomocí numerických kláves otáčíte barevnými kuličkami v mřížce a snažíte se vytvořit řetězec, který následně zmizí a připíší se vám body. Na malém displeji vám ale tato zábava příliš dlouho nevydrží.
Jak jste již z textu recenze mohli poznat, telefon Mivvy Music na nás příliš dobrý dojem neudělal. Nedostatků je příliš mnoho a kladů naopak minimum. Zaujmout může snad jen zrcadlový design a miniaturní rozměry.
Lákadlem u Mivvy Music by mohla být i cena. Jenže když se pozorně podíváte, zjistíte, že hudební telefony pořídíte i levněji – sehnat se dají třeba přístroje z portfolia Alcatelu, ty ostatně mají i podobně obyčejné hudební funkce, ale stojí zhruba o tisícovku méně.
Za zhruba stejnou cenu jako Mivvy Music se dá koupit i Sony Ericsson W200i. K němu dostanete alespoň 128 MB paměťovou kartu, takže jej můžete rovnou začít používat. Navíc poskytne podstatně lepší uživatelský komfort a nabídne více funkcí, i když chybí Bluetooth.
Podobně jako Neonode N2 tak můžeme Mivvy Music označit spíše za digitální šperk a telefon k příležitostnému použití – ve společnosti jistě zaujme a nijak nevadí, že je jeho cena poměrně nízká, budit pozornost prostě bude. Ke každodennímu používání však Mivvy Music vhodný opravdu není, za stejné peníze dostanete jinde více komfortu i výbavy.
Proč koupit? |
|
Proč nekoupit? |
|
Kdy? |
v prodeji |
Za kolik? |
2 999 Kč |