Motorolu přijde i propouštění draho

Krize průmyslu mobilních telefonů zasahuje téměř všechny výrobce. Některým se však problémy ještě násobí kvůli špatným strategickým rozhodnutím z minulých let. Americká Motorola ruší své továrny v Evropě, aby ušetřila na platech. Znamená to pro ni ovšem jiné výdaje, jako je vracení státních subvencí v Británii a Německu.

Ani po velkém nátlaku nejrůznějších britských státních představitelů od premiéra Tonyho Blaira až po řadové poslance nezměnila Motorola své rozhodnutí zavřít továrnu na výrobu mobilů ve skotském Bathgate. Britská vláda se rozhodla, že nyní přišel čas připomenout Američanům, že si v Británii nemohou dělat, co chtějí, i když jde o velkou firmu. Britové požadují zpět 17 milionů liber (24 milionů USD, tj. cca 950 milionů Kč), které Motorola dostala od roku 1995 od Británie v rámci průmyslových subvencí. Podobně je na tom americká společnost v Německu, kde připravuje zavření továrny ve Flensburgu. Dnes tak Motorola doplácí na své manažerské chyby posledních pěti let, a to nejen ztrátou důvěry a prestiže, ale také finančními problémy.

Británie

V továrně na mobilní telefony Motorola v Bathgate pracuje více než 3100 zaměstnanců, kteří přijdou o práci. Touto změnou bude zasaženo celé město (viz článek Pokles prodeje mobilů donutil premiéra k akci). Motorola sice prohlásila, že o přesném počtu propuštěných ještě uvažuje, nicméně továrnu hodlá zavřít nadobro, a tak není důvod, proč by své zaměstnance měla dále držet. Blair, který za zachování továrny a tedy i pracovních míst marně lobboval, označil rozhodnutí Motoroly za „tvrdou ránu pro dělníky“.

Britská vláda Motorole během jejího působení na ostrovech vyplatila již 34 milionů liber ve státní podpoře, z toho 17 milionů od roku 1995, kdy byla spuštěna továrna v Bathgate. Skotský ministr průmyslu řekl deníku Financial Times, že subvence byly spojeny s nabídkou atraktivních pracovních míst občanům Británie a jestliže jsou tyto nyní rušeny, vláda chce své peníze zpět.

Německo

Stejný osud jako dělníky ve skotském Bathgate nejspíš čeká také pracovníky továrny v německém Flensburgu, kterým se zatím na několikadenním jednání se zástupci Motoroly podařilo oddálit rozhodnutí o svých osudech o devadesát dní. Tamních 2200 zaměstnanců se stále obává o svá místa, a to i přesto, že Motorola je pod tlakem německých politiků.

Vláda spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, v němž se Flensburg nachází, bude totiž po Motorole požadovat vrácení veškerých prostředků, kterými stavbu továrny podporovala. Přesná hodnota těchto subvencí nebyla zveřejněna, ale jen prosté odškodnění propuštěných dělníků ve výši tří měsíčních platů by Motorolu přišlo na více než osm milionů marek.

Odborový předák Meinhard Geiken nepředpokládá, že by Motorola skutečně továrnu zavřela: „Tato oblast trpí velmi vysokou nezaměstnaností a vláda jistě nenechá továrnu padnout.“

Staré chyby dnes nejvíc bolí

Závod na výrobu mobilních telefonů byl ve Flensburgu otevřen teprve v roce 1998. Již v té době se mnozí průmysloví analytici pozastavovali nad rozhodnutím Motoroly stavět továrnu v Německu, kde je pracovní síla téměř nejdražší na světě. Američané se k tomuto kroku navíc rozhodli v době, kdy všichni ostatní výrobci přesouvali svou produkci do asijských států za účelem snížení výrobních nákladů.

Po pouhých dvou letech se má německá továrna opět rušit. K prvnímu propouštění došlo již v prosinci roku 2000. Zdá se tedy, že krátká německá eskapáda Motoroly vyústí v naprosto ztrátový podnik, který se podobá dalším jako vejce vejci. Tyto nelogické strategické tahy společně s poklesem prodeje mobilních telefonů táhnou nyní Motorolu do temných vod finančních ztrát, kterým se tato firma posledních sedmnáct let úspěšně vyhýbala.

Stejně je to i s továrnami v Británii, které působí podobné problémy i Ericssonu. Pracovní síla ve vyspělých evropských státech je velmi drahá, a tlačí tak výrobní náklady mobilních telefonů daleko nad úroveň, na níž se pohybují při výrobě v jižní a východní Asii. Proto dnes valná většina výrobců propouští své pracovníky v Evropě - Výrobci telefonů mají problémy.

Prchat dnes z projektů v Evropě je však pro výrobce velmi bolestné, jak to ukazuje příklad Motoroly. Nejenže přijde o peníze do továrny vložené, navíc bude muset nejspíš vrátit i veškeré státní dotace a v neposlední řadě klesne její prestiž. Motorola se tak podobně jako například Ericsson musí nyní vyrovnat s chybami minulosti, a to v době, kdy je situace na trhu mobilních telefonů nejtěžší za poslední léta.