S operačním systémem Linux se stále častěji setkáváme i mimo jeho původní hájemství osobních počítačů. Použití linuxových operačních systémů v jednoúčelových zařízeních není ničím překvapujícím. Naopak nasazení Linuxu v kapesních počítačích a v poslední době i v chytrých mobilních telefonech ještě před několika málo lety neprorokovali ani ti největší optimisté. A dnes?
Společností či komunit, které aktivně vyvíjejí lokalizované linuxové distribuce, najdeme hned několik. Také velcí výrobci čas od času sáhnou právě po Linuxu. Co je k takovému rozhodnutí vede? Linux totiž nabízí hned několik výhod, kterými dokáže přesvědčit. Pominu-li snadnou dostupnost zdrojových kódů systému i většiny aplikací s možností jejich legálních modifikací, lze spatřovat největší výhodu Linuxu právě v jeho modulárnosti.
Jádro operačního systému je dostatečně malé pro úspěšnou implementaci snad kdekoli, a i přesto nabízí více než přijatelné množství funkcí, komunikačních protokolů a dalších technologických vymožeností. Podobné je to i s grafickou nadstavbou – systém X Window nabízí všechny funkce, které grafický systém požaduje, a díky možnosti využití několika desítek rozdílných okenních manažerů podporujících skiny může uživatelské prostředí vypadat skutečně jakkoli.
Ohlédnutí zpátky
Zřejmě prvním linuxovým kapesním počítačem byla Agenda – malý přístroj s černobílým displejem s uživatelským rozhraním velmi podobným operačnímu systému PalmOS. Dlouhou dobu byla Agenda považována za vrchol toho, co je Linux v zařízeních tohoto typu schopen nabídnout. Pak však přišel první Zaurus (výrobce Sharp) a všichni jen žasli. Sharp totiž vsadil na výkonný hardware s vysouvací klávesnicí v kombinaci s líbivým a velmi dobře propracovaným komerčním prostředí Qtopia.
Agenda VR3, Sharp Zaurus, Yopy...
Další přístroje pak již jen následovaly – linuxové PDA Yopy znají především v asijských zemích a uživatele překvapil především jedinečným hardwarovým provedením klávesnice a displeje. Ve stejné době se začínal Linux objevovat také v běžných kapesních počítačích normálně dodávaných se systémem PocketPC; především přístoje Compaq iPAQ byly nejčastěji „polinuxovávanými“ přístroji. Uživatelé mají na výběr mezi komerční Qtopií nebo volně dostupným balíkem softwaru Opie, BusyBox nebo GPE. Majitelé Sharpu Zaurus mohou sáhnout po otevřeném systému OpenZaurus.
Vlevo GPE, vpravo Opie...
Také chytrým telefonům se Linux nevyhýbá. Nedávno jsme informovali o linuxovém komunikátoru Motorola A760, který lze považovat za nástupce či doplnění řady Accompli. A jste-li hračičkové, také na komunikátoru XDA můžete mít nainstalovánu linuxovou distribuci.
MontaVista – je tak jiná?
MontaVista je další společností, která nabízí kompletní řešení nejen pro kapesní počítače, ale také pro chytré telefony či komunikátory, a oproti ostatním nabízí něco navíc. Velkou předností systému MontaVista je skutečnost, že je postaven na běžných komponentech linuxového operačního systému a vyhýbá se proprietárním řešením. Díky tomu se uživatelé zřejmě nebudou potkávat s nekompatibilitou příliš často a i instalace dodatečných aplikací ze zdrojových balíků by měla proběhnout v pořádku bez nutnosti zásahu do samotných zdrojových kódů.
Co se grafického rozhraní týče, výrobci mají na výběr mezi Qt kitem s uživatelským rozhraním podobným Qtopii, nebo daleko otevřenější MontaVista Graphics, která nabízí GTK+, Glade, IceWM okenní manažer, podporu vyhlazených True Type fontů a podporu pro dotykové displeje či klávesnici.
MontaVista – stejně jako ostatní mobilní linuxové distribuce – snese srovnání s ostatními operačními systémy (Smartphone 2002, Symbian) a v některých vlastnostech je dokonce i překonává. Za nevýhodu však může někdo považovat neexistenci velké softwarové společnosti, která by stála za vývojem linuxových operačních systémů.
Máme se na co těšit
V každém případě můžeme směle prohlásit, že s operačním systémem Linux se budeme v chytrých telefonech a komunikátorech setkávat stále častěji, a to hned z několika důvodů. Linux totiž již dávno není jen strohou příkazovou řádkou, a běžný uživatel tak často ani nepozná, že jeho zařízení běží právě na Linuxu. Pro pokročilé uživatele však nabízí všechny „nadstandardní“ vlastnosti linuxového operačního systému.
