Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mobily ve ztraceném malajsijském boeingu prý vyzvánějí. Je to záhada

  11:27aktualizováno  11:27
Boeing 777-200ER malajsijských aerolinií se ztratil z radarů v sobotu v noci tamního času. Po třech dnech někteří příbuzní pasažérů zkusili vytočit jejich mobily a tvrdí, že začaly zvonit.

Záhada vyzvánějících mobilů na palubě zmizelého Boeingu malajsijských aerolinií | foto: Profimedia.cz

Další příbuzní pasažérů pak vypověděli, že našli jejich přístroje stále připojené k čínské sociální síti QQ. Jenže mobily nikdo nezvedá a na sociální síti neprobíhá jakákoliv aktivita (více zde).

Fotogalerie

Letadlo startovalo z mezinárodního terminálu letiště Subang (u Kuala Lumpuru) v sobotu tamního času krátce po půlnoci. Noční let směřoval do čínského Pekingu a na palubě byli především pasažéři čínské národnosti. Pozemní kontrola ztratila kontakt s letadlem zhruba po hodině letu, kdy se letadlo nacházelo nad Jihočínským mořem zhruba 160 kilometrů od malajsijské pevniny a směřovalo po své letové trase nad Vietnam.

Od té chvíle se nepodařilo najít trosky letounu, takže oficiálně je velký dopravní boeing zmizelý. Co se s letadlem mohlo stát, rozebírají podrobně kolegové na Technetu.

Poslední sekundy zmizelého Boeingu 777: výbuch, rvačka nebo kolaps?

Zpět ke zvonícím mobilům. Jakoukoliv aktivitu v tomto směru zatím žádný úřad oficiálně nepotvrdil. Podle listu Daily Mail vyzvání i mobily posádky. Je tedy možné, že to jsou jen nepotvrzené fámy, kterých ostatně celá událost přitahuje velmi mnoho.

Pokud telefony opravdu zvoní, znamená to, že jsou na příjmu, tedy nikoliv uprostřed moře (na hladině či pod ní). Dosah GSM sítě na frekvenci 900 MHz, která se v tamním regionu používá (stejná jako v Evropě či Česku), je teoreticky až 35 kilometrů (více zde). Telefon sice může najít i mnohem vzdálenější základnovou stanici mobilní sítě, ale hovor pak již uskutečnit nejde. Obvyklé je to právě na moři.

Z výše uvedeného vyplývá, že telefony pasažérů, pokud opravdu vyzvánějí, se nacházejí na pevnině, která je pokrytá signálem mobilní sítě, nebo blízko ní. Možná v Malajsii, možná ve Vietnamu, možná někde jinde. V každém případě, mobilní operátoři by telefony dokázali lokalizovat. Pokud tedy telefony fungují, operátoři potažmo úřady musí vědět, kde jsou. V případě mořské hladiny na hraně dosahu mobilních sítí s nepříliš velkou přesností, ale stále v řádu kilometrů čtverečních.

"Operátor dokáže určit polohu aktivního mobilního telefonu, pokud se nachází v jeho síti. A to s přesností na stovky metrů v hustě osídleném území. V místech, kde je základnových stanic méně samozřejmě přesnost určení klesá," uvádí mluvčí O2 Hany Farghali. V případě, že je zákazník operátora v roamingu, dokáže jeho domácí operátor zjistit jen zemi a síť, kde je mobil zákazníka přihlášen. Přesnou polohu zjistí jen tamní operátor," dodává Farghali.

Let Boeingu 777-200 Malajsijských aerolinií

Let Boeingu 777-200 Malajsijských aerolinií

Dále je nutné počítat s tím, že na palubě letadla musí být u mobilů vypnutá telefonní část, přístroje je možné používat jen v režimu "letadlo". Autor z vlastní zkušenosti ví, že asijští pasažéři jsou v tomto směru mnohem méně ukáznění než cestující v Evropě nebo v USA. A tak je možné, že část si jich mobil do režimu letadlo nepřepnula. Další možností je, že si z nějakých důvodů mobil opět aktivovali. Proč ho pak ale nezvedají? 

Od zmizení letadla uplynuly už více než tři dny, je tedy pravděpodobné, že baterie přístrojů by ještě mohly být nabité, u obyčejných mobilů to dnes mohou být i týdny, naopak u smartphonů to jsou spíš dny. Stačí ale vypnout mobilní data a výdrž se výrazně prodlouží. V letovém režimu pak smartphone vydrží na příjmu i mnoho dnů. Pak ale nebude bez záměrného (někým provedeného) přepnutí vyzvánět.

V případě havárie (nouzového přistání) do moře, je nanejvýš pravděpodobné, že by se telefon dostal do delšího kontaktu se slanou vodou a velmi rychle by přestal fungovat. Přestože by byl v blízkosti základnové stanice mobilní sítě a tedy "na signálu". 

Z výše uvedeného vyplývá několik možností:

  1. Letadlo z nějakých příčin přistálo. Někde, kde je signál mobilních sítí. Telefony vyzvánějí, ale pasažéři nemohou hovory přijmout. Mobily nemusí mít u sebe. Tato alternativa by ukazovala na únos.
  2. Letadlo havarovalo nad pevninou nebo do moře, ale velmi blízko pobřeží. Některé mobily pád vydržely a jsou zaregistrované do mobilní sítě. V případě pádu do moře by pravděpodobně musely zůstat v nějakém zavazadle, které zůstalo na hladině a ve větší míře by do něj nepronikla slaná voda.     
  3. Letadlo se rozpadlo v letové hladině 11 000 metrů a vzdušné proudy by zanesly část trosek s mobily někam, kde je mobilní signál. S ohledem na místo posledního kontaktu pozemní kontroly s letadlem a směru proudu větrů je to málo pravděpodobné.
  4. Vyzvánějící mobily pasažéři vůbec neměli s sebou na palubě a vyzvánějí u nich doma.
  5. Pasažéři, kterým mobil vyzvání, jej měli přesměrovaný na jiné číslo (mobil nebo pevnou linku).  
  6. Celé je to nesmysl, protože úřady (mobilní operátoři) by už dávno věděly, kde se vyzvánějící mobily nacházejí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.