Telefonování se díky mobilům stalo konvenční společenskou situací. Podle způsobu, jakým lidé na veřejnosti telefonují, snadno poznáte, zda jsou ohleduplní a dokáží se chovat ke svému okolí s taktem. Ze svého principu je telefonování nevyvážená komunikační situace. Zatímco vy se vesele bavíte a také váš partner na druhém konci linky je s konverzací plně spokojen, v bezprostředním okolí vyvoláváte hlasitým hovorem či gestikulací nevoli. Normy „slušného“ telefonování ve veřejných prostorech musí být jistě v lidech, uživatelé se musí tuto dovednost naučit. Lze tomu nějak pomoci? V New Yorku se jeden radní pokoušel takové chování vynutit - navrhnul nařízení, podle nějž by bylo hlasité telefonování na veřejných místech určených pro „veřejné zájmy“ (koncertní předsálí, galerie, muzea) pokutováno padesáti dolary. Nařízení bylo samozřejmě zamítnuto jako těžko vynutitelné. Může v učení se ohleduplnosti nějak pomoci technologie?
Designérská společnost Ideo řekla, že ano. V rámci rozsáhlejšího projektu, který se věnoval mobilu jako sociálnímu jevu, vyvinula 5 modelů „sociálních telefonů“ (“SoMo“).
Každý z nich nějakým způsobem usměrňuje uživatelovo chování tak, aby bylo vůči okolí nekonfliktní. Ani jeden z těchto „skvostů“ není určen pro masovou výrobu. Už podle jejich vzhledu je jasné, že designéři chtěli spíš vyprovokovat diskuzi o způsobech telefonování.
Model SoMo1 vám uštědří slabou elektrickou ránu, pokud váš partner na druhém konci linky příliš křičí. Obě strany jsou tak nuceny hovořit na snesitelné zvukové úrovni.
SoMo2 je určen pro místa, kde se nesluší hovořit vůbec. Jak toho dosáhnout? Joystickem a klapkami na „mobilu“ (tato krabička opravdu už jako mobil nevypadá...) ovládáte syntetizér, který imituje zvuky neverbální komunikace. (“Hmmm...“ apod.)
SoMo3 připomíná spíš hudební nástroj. Stisknutím kombinací kláves volíte jednotlivá čísla a foukáním do nátrubku je vytáčíte. Sám způsob vytáčení hovoru je zkouškou, zda je telefonování na daném místě patřičné.
SoMo4 je skutečně sofistikovaný: vyzvánění nahrazuje „klepáním na dveře“. K neuvěření... Jak to funguje? Navolíte číslo a zaklepete na zadní stranu přístroje. Intenzita vašeho klepání odpovídá tomu, jak naléhavě potřebujete s dotyčným mluvit. Zkrátka jako při klepání na dveře. Klepání se „zakóduje“ do textové zprávy a v mobilu volaného se ozve klepání o obdobné intenzitě. A ten se podle jeho naléhavosti rozhodne, zda hovor přijme.
SoMo5 je už maličko útočným zařízením - jeho výroba by jistě byla zakázána. Pokud vás někdo ruší hlasitou konverzací, jednoduše namíříte na dotyčného svůj mobil, který začne příchozí hovor rušit nepříjemnými zvuky.
Podíváte-li se na ilustrační obrázky, asi zapochybujete nad funkčností oněch prototypů. Ale budeme tvůrcům důvěřovat, snad ty podivné přístroje popisované funkce mají - vždyť o vývoj nových modelů nešlo. Designéři upozornili na fakt, že pro samotného uživatele se při vývoji mobilů dělá první poslední, pro jeho okolí, které používání mobilu nezbytně zasáhne též, se nedělá vůbec nic.
