Když začali energetici odpojovat některé oblasti kvůli záplavám od elektrické sítě, začaly základnové stanice (BTS) mobilních sítí odebírat energii z akumulátorů. Ty ovšem dlouho nevydrží – někde až 20 hodin, jinde třeba také hodinu. Záleží na vybavení základnové stanice a jejím typu. Jediným řešením, které udrží takto postižený vysílač v chodu, je použití benzínového nebo naftového generátoru.
Pomohou armádní rezervy
V úterý odpoledne, kdy již bylo jasné, že v Praze bude přibližně 50 z celkových 600 základnových stanic Eurotelu odpojených od elektřiny, začalo shánění generátorů. Vlastní zásoby již technici rozvezli k nejpotřebnějším stanicím; spousta jich byla použita v předchozích dnech v jižních Čechách, kam musely být v některých případech dopravovány i vrtulníky. Eurotel se proto obrátil s žádostí o pomoc na armádu, která ve večerních hodinách do Prahy přivezla 13 benzínových generátorů z vlastních zásob.
Na pražském Pankráci, kde měli technici z Eurotelu sraz s vojáky, čeká již od dvacáté hodiny auto s vojáky, kteří měli generátory a základnové stanice hlídat. Na každé místo jsou určeni dva vojáci, kteří se měli prostřídat. Po přibližně dvacetiminutovém čekání dorazí i náklaďák s generátory. V tu chvíli se objevuje první problém – není k dispozici vysokozdvižný vozík, který by přeložil generátory z vojenské Tatry do dodávky a vozíku Eurotelu. Standardní agregáty, které Eurotel používá, totiž váží 80 kilogramů a unesou je dva chlapi – takže žádnou zdvihací techniku běžně nepotřebují. Nakonec všichni přítomní s vypětím sil dvouapůlmetrákové generátory složí z korby auta na rampu a postupně odvozí na automobily.
Důležité je určit správně priority
Priority jednotlivých základnových stanic se mění od minuty k minutě – v dohledovém centru poměrně přesně ví, jak dlouho ještě baterie vydrží. Řídit se ale musí i tím, do které skupiny důležitosti je základnové stanice zařazena (Eurotel má stupně 1 až 4, postižené BTS měly prioritu 3 a 4) a kolik lidí ji v aktuální okamžik používá. V úvahu je nutné brát i to, jestli signál z konkrétní základnové stanice potřebují i záchranáři.
My jsme vyrazili se dvěma generátory k BTS v Holešovicích. První, označovaná P7VHA, se nachází ve východním cípu holešovického poloostrova. Je třísektorová a důležitá je tím, že v již evakuovaných Holešovicích poskytne lepší spojení hasičským a policejním jednotkám. Při vjezdu do uzavřené oblasti nás sice hlídkující policisté varují, že na některých místech je již voda a že tak můžeme mít s auty problémy, ale baterie v BTS již dlouho nevydrží, a tak musíme jet dál.
Ještě před odjezdem z Pankráce jsme probírali, co budeme dělat, když nás nebudou chtít policisté pustit do uzavřené zóny. „Většinou je přesvědčí to, když jim řekneme, že jim jedeme zajistit stabilní spojení přes mobily,“ uzavírá naši akademickou debatu jeden z techniků. Podle původních informací jsme měli potřebovat pro vstup do evakuované oblasti povolení. Také do budov (kam budeme potřebovat povolení pro vstup od majitele) s námi měl jít hasič a policista. Nakonec nás nikdo nekontroloval – několik policejních hlídek zřejmě přesvědčily generátory na vozíku za autem a posléze i jejích přesouvání k budovám.
Po krátkém bloudění parkujeme v neosvětlené ulici v Holešovicích a přesunujeme generátor ke vchodu. Vedle podpůrného technika Eurotelu jsou s námi i lidé z elektroinstalační firmy. Ti zapojí generátor a spojí jej s elektrickým systémem základnové stanice; člověk z Eurotelu se postará o kontrolu základnové stanice a pak vyrazí na další sajt.
Problémem jsou přerušené dodávky elektřiny, vše ostatní jsou drobnosti
Poté, co vyšlapeme po schodech několik pater za svitu jedné baterky, pochopíme, že starat se o bétéesky není žádný med a to ještě zdaleka nejsme nahoře. Počet pater nikdo z nás nepočítal, schodů ale bylo hodně. Jeden z elektrotechniků vezme jeden z konců čtyřicetimetrového kabelu a vyrazí po schodech dolů ke generátoru. Druhý technik mezitím zapojí kabel do rozvodné skříně v základnové stanici. K dispozici má jenom jednu baterku, zkušenosti a poměrně nepříjemně vysokou teplotu 32 stupňů – klimatizace totiž při chodu na baterie nefunguje.
Kabel je na obou koncích zapojený, takže po nastartování generátoru můžeme zkusit zapnout jednotlivé okruhy. Zářivka uvnitř technologické místnosti BTS se rozsvítí; okamžitě je cítit i fungující klimatizace. Nás laiky sice vyleká poměrně silná rána a pach pálící se izolace (tzv. ampérův zápach). Oba přítomní odborníci se ale nejdříve věnují kontrole rozvaděče a řídící elektrické jednotky a, až když jim neustále vypadává jeden okruh, si všimnou, že v místnosti něco smrdí. Během chvilky odhalí problém: je to spálený rectifier. Jaroslav Šimoník nám později vysvětluje, že těchto částí obsahuje BTS několik, jsou to v podstatě převodníky a usměrňovače napětí z 220 V na 48 V, které se používají v telekomunikačních zařízeních. BTS může fungovat i tak bez problémů a generátor zvládne ještě za chodu dobíjet akumulátory. Ty budou podle rychlého výpočtu dobity druhý den; benzín v generátoru by měl podle informací od vojáků dojít přibližně za pět hodin. Jaroslav slibuje technikovi z firmy Zkrat, který u generátoru zůstane, že až sem pojede někdo s benzínem, vezme i nový rectifier.
P7VHA funguje bez problémů, každý z jejích tří sektorů zvládne až patnáct hovorů, takže vyrážíme umístit druhý generátor. Vzhledem k tomu, že v oblasti téměř nikdo není, kromě policistů a hasičů, bude tato kapacita stačit, i kdyby všichni chtěli neustále hovořit. Oba technici z Eurotelu ještě po cestě přemýšlí, kam vlastně pojedou – na výběr mají několik BTS. Po konzultacích s lidmi, kteří znají aktuální stav základnových stanic, vyrážíme do Bubenské ulice, k Hlávkovu mostu. Jak později zjišťujeme, dům s BTS na střeše se již nachází v neevakuované zóně.
Nonstop dovolená při údržbě sítě
Opět nás čeká výstup po schodišti, kdy již v druhém patře přestáváme počítat, kde se nacházíme, jdeme stejně až úplně nahoru. Na střechu k P7BUB se dostáváme úzkým průlezem. Střecha je plná drátů od bleskosvodů a vedení k anténám základnové stanice – každý si jejich přítomnost uvědomíme poté, co o ně zakopneme. Tentokrát se rozhodneme spustit kabel podél stěny domu. Při pohledu přes hranu střechy dolů zjišťujeme dobrou a špatnou zprávu. Dobré je, že dolů můžeme spadnout necelé dva metry, a to na balkon. Špatné je, že kabel opatřený konektorem budeme muset přes balkon přehodit a právě konektor při zhoupnutí nejspíš někomu rozbije okno.
Nakonec – jako už mnohokrát tuto noc – pomohou mobilní telefony. I když tato BTS je vypnutá (akumulátory se vybily), v oblasti je signál ze vzdálenějších stanic. Dole je Milan Barvíř, který nás nahoře nasměruje tak, abychom nic nerozbili. Milan se později přiznává, že má vlastně dovolenou. Ráno pouze zavolal šéfovi do Eurotelu, jestli může nějak pomoci ve východních Čechách, kde bydlí. „Sežeň všechny generátory, co můžeš, a přijeď s nimi do Prahy,“ byla odpověď, která způsobila, že vzal vlastní auto a zotavuje se při údržbě sítě. „Vlastní auto mám proto, že na služebních nejsou koule pro vozík,“ vysvětluje. Jaroslav má na rozdíl od Milana v popisu práci starost o BTS (Milan má na vizitkách pro laika složité Radio System Engeneering – System Development & Support). Ani jedna ze dvou navštívených však nespadá do Jaroslavova rajónu (P7BUB ale zná, dříve byla jeho). Také on vysvětluje, že má vlastně náhradní volno. „Ještě včera jsem byl v Budějovicích, takže mám náhradní volno a jsem tady,“ usmívá se.
Zbývající elektrotechnik zatím zapojuje kabel od generátoru. Mezitím jsme vyrušení rozespalou důchodkyní, která nám vyčítá, že jsme příliš hluční a nemůže spát. „Ztište se, nebo ráno v devět zaspí telenovelu na Nově,“ říká se smíchem někdo, zatímco oba odborníci se snaží zprovoznit BTS. Jde o kompaktní venkovní instalaci od Nokie – vše je uvnitř tří poměrně malých skříní. Jak ale Jaroslav podotýká, kompaktní řešení s sebou nese i nevýhody: pojme příliš málo akumulátorů, a tak vydrží třeba jenom hodinu.
Jedna stanice za hodinu a půl
Je potřeba vyměnit několik rectifire a počkat, až se po připojení ke generátoru vnitřek BTS zahřeje na provozní teplotu. „Uvnitř jsou součástky, které jsou velmi přesné – jenže jenom při určité teplotě. Pokud takovou teplotu nemá, tak se celá BTS vypne, protože by stejně nefungovala správně,“ vysvětluje Jaroslav. Opět začíná trošku pršet, předchozí mrholení už ani nevnímáme. Trošku nás udivuje, jak se dá podobná BTS udržovat například v zimě nebo prudkém dešti. Tipujeme si, že Finové jsou zřejmě odolní, a proto se ochranou obsluhy před povětrnostními vlivy příliš nezabývali. Jaroslav nám vysvětluje, že pro tyto základnové stanice existují plátěné stříšky, které by měly technika trošku ochránit. „Jenže když je pořádný déšť s větrem nebo sněhová bouřka, tak vás to stejně neochrání,“ říká Jaroslav.
Oba generátory jsou úspěšně nainstalované – teď už je potřeba jenom zajistit pravidelný přísun benzínu: kde to jde autem, v zaplavených oblastech loděmi nebo vrtulníky. Když se o této teoretické možnosti bavíme, netušíme, že již ve středu budou vrtulníky potřeba. Je úterý před půlnocí. Běžně už v této době provoz v mobilních sítích postupně utichá, aby byl mezi první až čtvrtou hodinou minimální. My se ale ještě na displejích P7BUB můžeme přesvědčit, že pár okamžiku po zapojení do sítě začíná spojovat spoustu hovorů.
