Společnost Palm Computing vznikla v roce 1992 a krátce poté představila svoje první PDA s názvem Zoomer. Zařízení nebylo příliš úspěšné. Společnost Palm se na krátkou chvíli zaměřila především na tvorbu softwaru pro rozpoznávání ručně psaných znaků Graffiti, který se dostal dokonce do úspěšného zařízení Apple Newton MessagePad.
Později byla společnost Palm Computing převzata U.S. Robotics Corp. a v roce 1996 představila první zařízení Palm Pilot 1000. Paměť ROM měla velikost 512 kB a paměť RAM 128 kB. V přístroji byl použit operační systém Palm OS 1.0, displej neměl vlastní podsvícení a celé zařízení poháněly dvě AAA baterie. Vedení společnosti U.S. Robotics Corp. převzala v roce 1997 firma 3Com. Původní zakladatelé však nebyli spokojeni s vedením 3Com a založili společnost Handspring.
V roce 2000 přišlo osamostatnění společnosti Palm Inc. a rovněž se objevil Palm OS 3.5, který měl jako první v celé sérii podporu barevného displeje. V té době se už na trh dostávala první chytrá zařízení se Symbianem a Windows Mobile, se kterými nedokázal Palm v dalších letech držet krok, a to i přesto, že u svých zařízení nabídl telefonní modul.
Opětovné spojení
V polovině roku 2003 se firma Palm Inc. spojila se společností Handspring, což vedlo k následovnému rozdělení na dvě samostatné pobočky. PalmOne se od té doby zabýval hardwarem a PalmSource softwarovým vybavením zařízení. O dva roky později odkoupila společnost PalmOne práva na jméno Palm a změnila si název na Palm Inc. V tom samém roce byla společnost PalmSource odkoupena firmou ACCESS, která o rok později vzdala plány na rozvoj Palm OS a prodala veškeré zdrojové kódy společnosti Palm Inc. V současné době společnost ACCESS pracuje na svém vlastním OS s názvem Garnet.
V těchto neklidných letech bylo uvedeno několik zařízení s názvem Treo, díky nimž se dokázal Palm OS udržet mezi světovou špičkou. V roce 2006 přišel Palm Treo 700w a po něm další zařízení, které poháněl operační systém Windows Mobile. Model Palm Centro vstoupil na trh na konci roku 2007 a bylo to poslední zařízení s Palm OS. Přístroj sice zaznamenal relativně slušné prodeje, v porovnání s konkurencí však nedisponoval takovými možnostmi.
Spása v podobě webOS?
Společnost Palm Inc. představila v lednu 2009 zbrusu nový operační systém s názvem webOS, který v sobě spojuje technologie jako je HTML 5, JavaScript a CSS. O necelý půlrok později uvedla společnost zařízení s názvem Palm Pre a později Palm Pixi. Obě zařízení poháněl právě webOS. Kvůli chybám v marketingu, jako byla exkluzivní dohoda s relativně malým americkým operátorem Spring, nezaznamenal OS i přes svoje kvality výraznější úspěch. Na špatném výsledku se také podepsala neschopnost Palmu Inc. dostatečně rozšířit nabídku zařízení mimo americký trh.
V současnosti tak má na trhu daleko větší podíl již nepodporovaný Palm OS, který na konkurenci neustále ztrácí. WebOS má podle společnosti Gartner na trhu s mobilními OS podíl méně než jedno procento. Tato řada neúspěchů vyústila v konečném důsledku v převzetí Palm Inc. gigantem Hewlett Packard (dále jen HP). Koupil ji především kvůli jejímu duševnímu vlastnictví a celé řádce cenných patentů, které dokázal Palm Inc. za celou historii nastřádat.
Společnost HP rovněž hodlá využít webOS pro svá zařízení, aby je svázala přes jedinou platformu a stala se opět konkurenceschopným hráčem. HP nezanevřel ani za mobilní telefony a od podzimu nabízí druhou verzi modelu Palm Pre. Kolik nových telefonů a pod jakou značkou uvede HP příští rok je prozatím ve hvězdách.
Palm OS – stará garda
Palm OS je proprietární OS, který až do verze 5.0 běžel na procesorech Motorola/Freescale DragonBall (32-bit CISC). S uvedením verze 5.0 je jedinou podporovanou platformou ARM. Poslední verze Palm OS podporuje mimo jiné multitasking, rozlišení až 480 × 320 pixelů a umožňuje rozpoznávání ručně psaných znaků pomocí Graffiti 2.
Vývoj aplikací na Palm OS je možný v jazyku C/C++ a Pascal. Pro vývoj je možné použít komerční CodeWarrior Development Studio for Palm OS, nebo open source projekt prc-tools. CodeWarrior již není ve vývoji a prc-tools postrádají některé důležité vlastnosti CodeWarrior. Pro vývoj aplikací je možné rovněž využít služeb například Eclipse IDE, PocketC/PocketC Architect, CASL, AppForge Crossfire a Handheld Basic. Pro vývoj v jazyku Pascal je k dispozici PP Compiler a PocketStudio, které je podobné Delphi IDE pro OS Windows.
V současné době již není k dispozici Java Virtual Machine od společnosti Sun Microsystems (resp. Oracle) a HP již nebude podporovat její další vývoj. Přesto existují podobné VM jako je třeba Waba a Plua, které umožňují spouštět některé aplikace napsané v jazyku Java.
Palm webOS – světlé zítřky?
Palm webOS běží na linuxovém jádře na ARM architektuře a je to opět o proprietární OS s pouze minimem open source součástí. Tento OS je založen na technologiích HTML 5, JavaScript a CSS, které byly zvoleny z důvodu jejich rozšíření mezi nepříliš zkušenými vývojáři. Zajímavostí OS je funkce Synergy pro synchronizaci kontaktů ze služeb jako je Gmail, Yahoo, Facebook, LinkedIn a Microsoft Outlook. Kontakty ze všech těchto služeb jsou sloučeny do jediného seznamu. Ve vývoji je rovněž Adobe Flash pro webOS.
Aplikace mohou být psány v jazycích JavaScript, HTML, AJAX, a dalších "webových" technologiích, které dokáže obsluhovat prohlížeč založený na enginu WebKit. Není k dispozici JVM pro spuštění J2ME aplikací pod webOS a podle dostupných informací není ani v plánu.
Základem aplikací jsou tzv. Stages a Scenes. Stages jsou například karty (Cards, varianta dialogů), Activity (vlastní spuštěné aplikace v základním launcheru) a Dashbord panel, který je jakousi variantou spodní informační lišty. Scenes jsou naopak konkrétní akce, které může uživatel provádět. Například v emailové schránce si může zvolit přijatou poštu a posléze jeden z emailů. Součástí systému jsou notifikace. V současné době je k dispozici i placený Palm OS emulator pro webOS nazvaný Classic.
Distribuce aplikací
Palm nabízí celkem tři druhy vývojářských účtů, které se od sebe liší svými možnostmi. Full account je prozatím poskytován zdarma (později za 99 dolarů) a za zveřejnění aplikace v App Catalog je účtován poplatek 50 dolarů. Součástí této služby je otestování aplikace a v tomto poplatku jsou zahrnuty případné updaty.
Open source account je nabízen naprosto zdarma včetně možnosti zveřejňovat aplikace v App Catalogu. Podmínkou je distribuce takových aplikací pod některou z open source licencí. V obou případech si Palm nechává 30 % z prodejní částky. Podíl vývojáři je poslán na jeho PayPal účet. Posledním účtem je Community Account, určený pro přístup více uživatelům např. z větší firmy. Z tohoto účtu není možné distribuovat žádné aplikace.
Dalším způsobem prodeje je webová distribuce, kdy je aplikace přístupná pomocí speciálního URL. V případě otevření takového URL na zařízení s webOS je umožněno takovou aplikaci okamžitě koupit. Za tento postup není účtován žádný poplatek. Poslední způsobem distribuce je Public Beta, kdy je opět možné přes speciální URL tuto aplikaci zdarma stáhnout. V současné době není App Catalog k dispozici v České republice.
