Dlouhodobé spory RadioMobilu (a nejen jeho) s Českým telekomunikačním úřadem o výši propojovacích poplatků mezi mobilní a pevnou telefonní sítí včera vyvrcholily rozesláním tiskové zprávy s nadpisem „Rozhodnutí ČTÚ bude znamenat konec levných mobilních telefonů v Čechách“.
Vzhledem k tomu, že tisková zpráva byla rozesílána večer okolo šesté hodiny, nebylo již možné zastihnout pro další komentáře pracovníky ČTÚ. Velká škoda je to zejména proto, že téma je v tiskové zprávě RadioMobilem prezentováno značně zkratkovitě, nepřesně a přináší zavádějící vývody.
Stručné shrnutí sporu
Mobilní operátoři se již od jara letošního roku intenzivně přou s ČTÚ a Českým Telecomem o výši propojovacích poplatků pro volání z pevné telefonní sítě do sítí mobilních. Skutečnost je taková, že z poplatku cca 10 Kč, který platí volající, putuje zhruba 70 procent do kapsy provozovatele mobilní sítě. Telecom navrhl snížit propojovací poplatky, aby zastavil odliv zákazníků k mobilním telefonům tím, že nabídne levnější ceny za volání na mobily. A přestože v oblasti propojovacích poplatků došlo především díky Oskarovi k pozitivnímu vývoji, situace stále není taková, aby byl Telecom spokojen. A tak se do věci musel vložit regulátor trhu, který má stanovit výměr pro propojovací poplatky. Operátoři jsou povinni dodat mu své nákladové položky, z kterých ČTÚ vypočte nákladovou cenu, tu navýší o tzv. přiměřený zisk, a tak budou (zjednodušeně řečeno) nastaveny propojovací poplatky.
Zní to jednoduše, ale tak snadné to není. Operátoři se samozřejmě do nákladů snaží propašovat co nejvíce položek, aby nákladová cena byla co nejvyšší a aby ČTÚ nevyměřil příliš nízké propojovací poplatky. A právě RadioMobil ve svojí tiskové zprávě kritizuje skutečnost, že regulátor odmítl uznat mezi nákladové položky náklady na dotování mobilních telefonů. Podle RadioMobilu to znamená likvidaci dotovaných telefonů a snahu prodat Telecom co nejdráže v nadcházející privatizaci.
Ponechejme stranou, že ČTÚ je ze zákona nezávislý regulátor, jemuž by nemělo ležet na srdci, za kolik se prodají akcie Telecomu. Nepochybně, pokud v tomto ohledu bude mít RadioMobil důkazy na více než na tiskovou zprávu, obrátí se na soud a napadne postup ČTÚ (zákon mu ale k tomu mnoho prostoru nedává).
Dotace telefonů a EU
Jenže tím celý příběh nekončí – je tu ještě druhá strana mince, kterou tisková zpráva RadioMobilu nezmiňuje. Na odstranění přímé dotace mobilních telefonů již delší dobu tlačí Evropská unie a existuje dokonce pokyn regulátorům národních trhů, aby začaly bránit dotacím mobilních telefonů tak, aby byly do roku 2005 odstraněny. Přímé dotace mobilních telefonů jsou totiž pro trh značným deformačním faktorem. Evropská unie také nemá nejjednodušší pozici – tlačí ji ke zdi WTO (Světová obchodní organizace), kterou ponoukají noví výrobci mobilních telefonů pocházející z neevropských teritorií. Výrobci z Asie a Ameriky si stěžují na to, že tradičně silní evropští výrobci mají prošlapané cestičky do dotovacích programů operátorů a tuto pozici je pro ně běžnou obchodní cestou velmi těžké překonat.
Evropská unie přitom není v pozici, kdy by stížnosti WTO mohla ignorovat. S WTO vedla vyčerpávající válku o banánová cla a další válku o mobilní telefony si momentálně nikdo nemůže dovolit. A tak EU nutně tlačí na to, aby členské státy přestaly dotovat mobilní telefony. Pokud se Česká republika má stát členem EU, je jen logické, že regulátor trhu připravuje operátory již dnes na skutečnost, že dotování telefonů bude muset skončit.
Proč jsou přímé dotace problematické?
Důvodů, proč lze považovat přímé dotace mobilů za problematické, je několik. Především jde o neférové obchodní vztahy – je faktem, že do dotačního programu není jednoduché se dostat. Operátor nechce mít příliš širokou nabídku telefonů, protože na ně musí poskytovat podporu, navíc pro množstevní slevy potřebuje velké odběry – tím jednoznačně preferuje několik značek a ostatní mají v jeho dotačním programu smůlu. Fungování volného trhu to neprospívá – několik málo světových operátorů má fakticky v rukou významnou část vlivu na ekonomickou situaci výrobců mobilních telefonů a konkurenční prostředí se tak vytrácí. Mobilní telefony jiných firem se na prodejních pultech objevují přeci jen méně, protože operátoři je nenabízejí.
Dalším problémem je distribuční prostředí. Operátor drží dotovanými telefony v šachu trh s mobilními telefony a je prakticky nemožné, aby se proti jeho vůli na trhu v širším měřítku prosadil jiný mobilní telefon. Stejně tak jsou ale v šachu drženi nezávislí distributoři – ti mohou sami dodávat pouze nedotované mobilní telefony, protože dotace si zůstavuje pro sebe operátor (ovšem někdo jiný než operátor by jen těžko mohlo dotovat telefony).
Přímé dotace telefonů tak křiví nejenom vztahy mezi operátory a výrobci mobilních telefonů, ale na lokálním trhu také vztahy s nezávislými distributory.
Odbourání přímých dotací neznamená zvýšení cen
Nelze pochybovat o tom, že dotovaná cena mobilních telefonů byla v počátku značným impulsem pro jejich rozšíření. V poslední době ale šly ceny mobilních telefonů rapidně dolů a běžné low-end telefony lze i za plnou cenu pořídit za čtyři až pět tisíc korun. K dotované ceně jedné koruny to sice má daleko, neúnosná cena to ale není. Je třeba si také uvědomit, že dotace není dárek, ale je poctivě rozpočítaná do ceny služeb – v podstatě dražšími službami splácíte levnější telefon. O stimulaci trhu a další penetraci mobilů prodejem dotovaných telefonů se dnes vedou odborné spory – vzhledem k penetraci trhů přesahujícím 50 procent se dá pochybovat o tom, že by dotování mobilů ještě mohlo být hnacím motorem dalšího zvyšování klientské základny.
Navíc existují i takzvané nepřímé dotace, čili dotace na SIM kartu. Ty se používají jinde v Evropě, například v Německu. Funguje to jednoduše – když se rozhodnete pořídit si paušální tarifní program, prodejce vám nabídne slevu závislou na vybraném tarifním programu. Pokud si koupíte SIM kartu, zavážete se třeba na rok, tak dostanete slevu kupříkladu 200 DM na nákup libovolného mobilu. Rozdíl oproti přímé dotaci je zřejmý – operátor nerozhoduje o tom, na jaký telefon se dotace váže.
Jak vidíte, téma dotací mobilních telefonů není vůbec jednoduché a nelze jej vůbec účelově paušalizovat, jak to ve svojí tiskové zprávě provedl RadioMobil. Především je nepochybné, že evropský trend budeme muset následovat, už proto, že éra lákání nových klientů pomalu končí a těm stávajícím se bude obtížně vysvětlovat, že služby jsou dražší právě proto, aby se vydělalo na dotované telefony. Není bez zajímavosti, že celoevropským trendem třetích a čtvrtých operátorů je prodej nedotovaných telefonů, ale v podstatě za nákladové ceny – i to svědčí o tom, že model přímé dotace telefonů se pomalu ale jistě přežívá.
Poslední důvod, který uvedu proti dotacím, považuji za zřejmě nejvážnější. Operátoři pomocí dotací úspěšně zamlžují cenovou situaci na trhu. Všimněte si, jak často jsou v inzerátech operátorů zvýrazňovány ceny dotovaných telefonů - mobil za korunu a další šlágry inzerce. Díky rozmanitosti jednotlivých nákladových položek je pak velmi těžké porovnat, kolik vás stojí mobil a jeho provoz u jednotlivých operátorů. Mnoho lidí se rozhodne koupit si nějaký tarif nebo SIM kartu operátora nikoliv podle nabídky služeb či cen, ale podle ceny a atraktivnosti mobilního telefonu. Opět až třetí nebo čtvrtý operátor na trhu zpravidla nabízí jednoduché tarifní programy a průhlednou cenovou politiku u telefonů.
Operátoři se tak účinně brání přesunu svých služeb do sféry velmi jednoduše porovnatelného komoditního trhu. Oproti třetímu či čtvrtému operátorovi je to opět poměrně zajímavá strategie.
Co je výhodnější pro zákazníka?
Na takovou otázku se odpověď nehledá snadno. Mnoho klientů dnes mobily již má a ti by jistě uvítali další pád cen spojený s odstraněním dotací. Nových zájemců by se dotklo dvoutisícové zdražení předplacených karet, na druhou stranu i oni by získali nižší ceny za mobilní služby. Z dlouhodobého hlediska je odstranění dotací žádoucí – je ovšem na pečlivém zvážení všech stran, kdy přijde doba, kdy i na našem trhu bude možno dotace odstranit úplně.
Nerozvážná tisková prohlášení operátorů rozhodně takovou pečlivou úvahu nenahradí.
