Hlavním úkolem speciálních přístrojů je umožnit osobám s nepravidelným srdečním rytmem žít v rámci možností normálním způsobem. Jistým omezením se však nositelé kardiostimulátoru či kardioverter-defibrilátoru (ICD) nevyhnou. A určitě by je neměli ignorovat. Musejí se vyhnout sváření elektrickým obloukem, radarům i vedení vysokého napětí a platí pro ně i omezení ohledně používání mobilního telefonu.
Ten by tito kardiaci měli používat vždy na druhé straně, než je implantováno podpůrné zařízení. Opomenutí tohoto již deset let starého doporučení přitom může mít i smrtelné následky. Rizikem je i pouhé nošení telefonu v náprsní kapse. Podle doporučení vydaného před deseti lety by měli tito pacienti nosit mobil nejméně 15 centimetrů od podpůrného zařízení.
Nejen samotná zařízení pro úpravu srdečního rytmu, ale také mobilní síťové standardy se však za tuto dobu značně změnily. Němečtí vědci si tak položili otázku, nakolik je pro osoby s kardiostimulátorem či kardioverter-defibrilátorem rizikové používání současných smartphonů.
Do průzkumu se zapojilo celkem 308 dobrovolníků. U nich pak odborníci monitorovali dopad elektromagnetických vln třech vybraných telefonů od Samsungu, Nokie a HTC, které byly účastníkům průzkumu umístěny na kůži přímo nad podpůrná zařízení. Během výzkumu bylo uskutečněno celkem 3 400 hovorů.
Výsledek je možná překvapující, nicméně ne jednoznačný. Pouze v jednom případě si srdeční přístroj špatně vyložil telefonní vlny jako srdeční rytmus a přestal fungovat. V celkovém počtu jde sice jen o 0,3% pravděpodobnost selhání. Nicméně riziko existuje. Zpráva totiž nehovoří, jakého stáří toto zařízení bylo. Omezuje se pouze na informaci, že bylo ovlivněno elektromagnetickými vlnami ze smartphonů Nokia a HTC.
„Kardiostimulátory mohou elektromagnetické rušení (EMI) ze smartphonů omylem detekovat jako srdeční tep, načež přestanou pracovat,“ informoval doktor Carsten Lennerz z mnichovské Kliniky pro srdce a oběhová onemocnění. V důsledků pauzy ve stimulaci srdečního rytmu bude pacient trpět nedostatkem okysličené krve a může ztratit vědomí.
Pacienti s kardioverter-defibrilátorem jsou pak ohroženi rizikem bolestivého šoku. Toto zařízení totiž samo vyhodnocuje rytmus srdce a na to reaguje. Při pomalém rytmu vydává elektrické impulzy, které nemocný necítí. V opačném případě však k obnovení normálního srdečního rytmu vydává bolestivé elektrické výboje, které pacient pociťuje jako kopnutí do hrudníku.
„Vliv smartphonů na srdeční přístroje je sice neobvyklý, ale nelze jej vyvrátit,“ dodal doktor Lennerz s tím, že je tedy záhodno dbát aktuálního doporučení, co se týče používání telefonu v bezpečné vzdálenosti od podpůrného zařízení.
Pacienti by určitě neměli riskovat. Měli by se tedy vyvarovat i nošení smartphonů v náprsních kapsách košil či bund.
