Jaké jsou ale novinky v Release 99?
Lokalizace polohy (Location Services LCS)
Lokalizace polohy byla jedním z požadavků na nové mobilní sítě amerického regulátora FCC již před čtyřmi lety. Tehdy FCC začalo požadovat, aby se urychleně pracovalo na systému nouzové lokalizace osob, tedy na možnosti odeslat spolu s nouzovým voláním i přesnou pozici. Na to se částečně připravovaly již i předchozí Release, které umožnily současně s vedením hovoru přenášet data, konkrétně tedy přesnou polohu. Další rozvoj mobilních sítí ovšem umožnil přejít z předpokládaného a nákladného propojení GSM se satelitním navigačním systémem GPS čistě na trigonometrické využití lokalizace polohy v mobilní síti.Proto GSM Release 2000 předpokládá pro jistotu obě varianty - možnost zjistit polohu skrze využití některých stávajících funkcí sítě GSM, tedy řešení nazvané TOA. Druhé řešení, předpokládající vestavbu GPS modulu do mobilního terminálu, se nazývá E-OTD a představuje druhou fázi lokalizace v mobilní síti. Obě řešení jsou též vedeny jako ANSI T1P1.
Smart Card a SIM Card Work
Po mnoha diskuzích se také došlo k závěru, že bude nutné vymyslet způsob, jak zachovat zpětnou kompatibilitu u funkcí SIM karet mezi sítěmi druhé a třetí generace. Tato funkcionalita dostala anglické jméno Removable SIM Function, tedy volně přeloženo funkce přenášené SIM kartou.Díky této funkci budou moci USIM (UMTS SIM karty) fungovat jak v dualmodových přístrojích určených pro provoz v 2G i 3G síti, ale také v klasických GSM telefonech, které neoperují v 3G síti - samozřejmě v případě, když mezi sebou mají operátoři roamingovou dohodu. Naopak SIM karty z GSM sítí by měly fungovat i v UMTS telefonech. Podstatné je, že informace o uživateli nyní přenese SIM nebo USIM karta a nebude nutný update informací přes VLR nebo HLR registry sítě.
Dalším horkým bramborem standardizace se staly takzvané smart card, chytré SIM karty, které umí něco víc, než jen skladovat telefonní čísla. Došlo k standardizaci dalšího postupu a vývoje smart karet tak, aby tyto karty byly funkčně přenositelné mezi jednotlivými sítěmi.
GPRS Phase II
Velmi významné standardizační posuny dopadly na GPRS, které se přehouplo do své druhé fáze. Připomeňme si, že GPRS Phase I bylo součástí specifikace Release 97. Co tedy bude u GPRS za novinky?
- GPRS point to multipoint služba, tedy vysílání pomocí GPRS k více příjemcům, tedy obdoba Cell Broadcastu pro SMS služby. Využití je ovšem podstatně širší a kromě šíření telematických informací (dopravní situace atd.) se v tomto případě například nepokrytě počítá s možností vysílat například hudbu pro více příjemců.
- GPRS real-time služby v packetovém prostředí - vždy, když jsme obhajovali smysl HSCSD, připomínali jsme jeho výhody pro real-time aplikace. GPRS chce útočit i na tuto sféru, a tak přidává rozšíření podpory realtime aplikacím i do svého návrhu. Do realizace GPRS Phase II je ovšem ještě několik let času, takže HSCSD evidentně nevyhyne.
- Rozšířené služby pro GPRS v oblasti účtování a dobíjení kreditu, tedy příprava půdy pro GPRS funkcionalitu i na předplacených kartách, a to i v roamingu. To doposud není možné.
- Přístup k ISP a do LAN sítí vlastními přístupovými body
- Vyšší kvalita podpory služeb využívajících GPRS
- Vyšší ochrana proti podvodům
GSM 400
Pásmo 450 a 480 MHz bylo původně vyhrazeno jiným mobilním sítím než GSM - u nás jej používá například NMT systém sítě Tip společnosti EuroTel. Již v roce 1999 ale proběhly první pokusy využít toto pásmo pro GSM sítě, což by přineslo výhodu především státům s velkými a řídce obydlenými plochami. Je tedy zřejmé, že maximální zájem o využití těchto pásem měly skandinávské země, kde je GSM velmi populární. Základní standardizační práce skončily v zimě roku 1999.
EDGE a GERAN
EDGE je další vývojový krok pro GSM sítě. Tato funkce umožní zvýšení přenosové rychlosti až na 384 kbps, ovšem za cenu změny modulace, a tedy celkových zásadních změn do GSM sítě. Release 99 již specifikuje jak modulaci, tak masku spektra a výstupní výkon pro EDGE funkcionalitu. Vzhledem k tomu, že koncept EDGE a GSM sítě je velmi specifický, přechází do Release 2000 nejenom s nutností specifikace EDGE fáze II, ale také s celým názvem GERAN, tedy GSM EDGE Radio Access Network. Sám název GERAN již plně naznačuje, je jde vlastně o zásadně modifikovanou GSM síť, vycházející s předpokladů EDGE funkcionality a tedy kompatibility i s ANSI 136 specifikací používanou v Americe.
GSM Release 99 již nutně musela reagovat na postupující rozvoj výpočetní kapacity běžných osobních počítačů, a tedy na rostoucí možnosti prolamovat bezpečnost GSM sítě. Práce na novém bezpečnějším šifrovacím algoritmu probíhají již delší dobu, Release 99 ale přináší zásadní změnu do používání stávající šifry. Do té chvíle se totiž používal šifrovací klíč o délce 56 bitů a do standardem definovaných 64 bitů se doplnily nuly. Napříště tedy mají všechny terminály používat jen plnou 64 bitovou délku a také všechny prvky sítě mají od března 2000 používat plný 64 bitový klíč.
Dalším důležitým požadavkem je zajištění neměnnosti IMEI v mobilním telefonu po jeho vyrobení. Výrobci s účinností od 1. června 2002 nebudou smět vyrábět telefony, kde bude možno IMEI změnit. Tím chce ETSI dát operátorům do rukou zbraň proti stále častějším krádežím mobilních telefonů. ETSI ale také konstatovala, že uvedené datum považuje za naprosto nejzazší termín a že očekává typický termín uvedení telefon s nemožností změny IMEI o rok dříve.
Vývoj GSM sítí se nezastavuje a dá se očekávat, že ještě několik dalších let se budeme setkávat s novými Release schopnostmi sítě. Jenže jak to tak vypadá, bude nejnovější Release 2000 hovořit především o GERANu a GSM samostatné se stane dechem minulosti. Alespoň na projekčních prknech ETSI a 3GPP, standardizátorů mobilní sítě GSM.