Posílání textových zpráv je fenoménem mobilní komunikace. Konkurence pro textovky zatím na světě není. Multimediální zprávy se prosazují pomalu a služby sítí třetí generace nejsou zatím hned tak pro někoho s telefonem za patnáct set. Není divu, že se textových zpráv posílá ve světě čím dál tím víc.
S posíláním textovek je ale spojeno nejedno riziko. Nadměrné psaní textových zpráv může přivodit zdravotní potíže, kterým odborníci říkají Text Messaging Injuries (TMI). Ty se projevují nepříjemnými křečmi v prstech, zápěstí či předloktí. Odborníci z American Society of Hand Therapists před nedávnem varovali všechny uživatele přenosných zařízení před syndromem tzv. karpálního tunelu.
Čeští lékaři žádný problém nevidí
Námi oslovení lékaři však v psaní textovek žádný větší problém nevidí. "Myslím si, že psaní textových zpráv není pro uživatele mobilních telefonů rizikové," oponuje ortoped Dalibor Dostrý. Podobný názor má další praktický ortoped Pavel Poštulka. "Kloubní problémy a mechanická zátěž jsou u nadměrného psaní textových zpráv tím nejmenším problémem, spíš bych v tomto případě vyhledal jiného lékaře," řekl nám ortoped na otázku, zda může sto SMS denně člověku ublížit.
Syndrom karpálního tunelu
Syndrom karpálního tunelu, neboli tzv. útlakový syndrom, vzniká postižením nebo poškozením středního nervu (nervus medianus). Pokud je v tomto prostoru z nějakého důvodu málo místa, vzniká útlak, který se nejdříve projeví postižením nervu a bolestmi.
Jejich britští kolegové jsou však opačného názoru a přiklánějí se k americké asociaci. Mluvčí britské RSI Association zabývající se opakovanými zátěžovými zraněními, Matthew Bennet, k problému uvedl, že nadměrné psaní textovek nemusí vést k okamžitým následkům. Může však přivodit problémy ve vyšším věku.
Například v indickém Bangalore zaznamenali specialisté během posledních dvou let přes dvacet případů TMI. "Vždy šlo o studenty středních škol a nebo mladé programátory," řekl indický ortoped Deepak Sharan.
Jak podle odborníků poznáte, že jste se stali obětí vlastní textovkové vášně? Začíná to bolestí palce, zápěstí a nebo předloktí. Postupně se může přidat i pálení a problémy s pohybem již zmiňovaných částí ruky. Jestli se z fenoménu jménem TMI stane stejné téma jako škodlivost záření mobilních telefonů ukáže a čas, a možná i naše rozvrzané klouby a mozoly na palcích.
I textovky mají své rekordy
Textovkové šílenství už došlo tak daleko, že našlo své místo i v Guinessově knize rekordů. Odesílá se zpráva ve znění: "The razor-toothed piranhas of the genera Serrasalmus and Pygocentrus are the most ferocious freshwater fish in the world. In reality they seldom attack a human." Přestože zcela jistě nejde o běžný text, čas pro napsání zkušební věty se zkracuje rok od roku. Ještě před dvěma lety potřeboval nejrychlejší psáč James Trusler dobu jedné minuty a sedmi sekund.
Loni už stačilo skotovi Craigu Crosbiemu pro sestavení a odeslání zprávy jen 48 sekund. Překonání rekordu vyneslo vítězi v přepočtu 2,35 miliónu korun. Craig, který za den pošle okolo pětasedmdesáti zpráv, tak pro nejbližší měsíce určitě nemusí řešit výši účtů za telefon.
Nejde jen o ruce, ale i o duši
Stovky odeslaných SMS denně či neustálé kontrolování displeje nemusí být tím nejhorším, co může ty nejtěžší závisláky potkat. Celá řada reálných případů také ukazuje, že ohroženi na zdraví i na životě mohou být nejen maniaci, ale i lidé z blízkého okolí. Většina vášnivých textařů je například svému okolí velmi nebezpečná za volantem.
Zatímco jedinec píšící svou neodkladnou textovku za volantem jedoucího automobilu získává pevnou ochranou schránku, vraždění živých tvorů stojících v cestě nic nebrání. Každá textovka naštěstí nemá tak tragický konec jako např. v případě osmnáctiletého američana, který během psaní zprávy přejel dvouletého chlapce. Černé kroniky už ale pamatují i situaci, kdy si textovku: "Jedu z práce, za chvíli jsem doma..." přečetli až záchranáři, kteří odstraňovali auto napasované do sloupu dálničního přemostění.
Musíš mi napsat!!!
Vedle těch, co jsou nuceni své zprávy neustále odesílat, stojí ti, kteří k životu potřebují zprávy přijímat. Čekárny na psychiatrii tak občas hostí uživatele s tzv. "self sending" syndromem. Postiženi jedinci odesílají zprávy klidně i sami sobě. Opakovaně zaslaná textovka, např. znění "lidé tě mají rádi a zbožňují tě", prý dokáže jejího odesílatele - příjemce vyvést z deprese.
Dalším závislost na textovkách doslova nedá spát. Tací namísto vypnutí mobilu před spaním naopak nastavují maximální hlasitost vyzvánění a zapínají vibrace. Melodie musí být natolik agresivní, aby při příchodu textovky dokázala vzbudit i z toho nejhlubšího snu.
Zblázníme se z textovek?
Extrémy většinou končí špatně, ale nemůžeme brát všechno tak úplně vážně. Uvedené případy jsou skuečně extrémní a našli jsme je ve zprávách z celého světa. Rozumný přístup k této formě komunikace vám přesto prospěje nejen na duši, ale nepochybně i na těle. "Jedu z práce, za chvíli jsem doma..."
Máte ve svém okolí nějakého mobilního závisláka?
 |
