Periodické zpochybňování způsobilosti technologie Tetrapol by se u nás táhlo zřejmě ještě dlouho, nebýt záříjového zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF). Při přípravě rozsáhlých bezpečnostních opatření, která souvisejí s očekávanými bouřlivými demonstracemi odpůrců MMF se jednoznačně prokázala potřeba mít k dispozici moderní komunikační technologii. Jedná-li se o bezpečnost, patří pod slovo moderní také slovo šifrovaný, protože jen tak se dá zajistit, aby demonstranti nemohli odposlouchávat komunikaci pořádkových složek v průběhu jejich akcí. Komunikace prostřednictvím Tetrapolu je šifrovaná po celé délce a vždy.
Oproti tomu u nyní používaného analogového systému není běžně dostupná možnost šifrové ochrany přenosů a proto bychom si snadno mohli vysloužit světovou ostudu, protože by demonstranti přesně věděli, co má policie za lubem. Šance odpůrců MMF na maření zasedání by totiž případným odposloucháváním policejní komunikace výrazně vzrostly.
Akce MMF tak pravděpodobně byla jedním z hlavních důvodů, proč se vláda rozhodla systém dobudovat.
Dodavatel technologie Tetrapol, francouzsko - kanadská firma Matra/Nortel Communications, se zavázala, že k 30.6. bude síť v Praze fungovat. Zbývající více než 2 měsíce do zahájení zasedání MMF, by měly policii stačit, aby se její příslušníci naučili s novou technikou zacházet. Za tím účelem již dnes probíhají školení policistů (zahájena počátkem května, pozn. aut.), kteří budou mít v září k dispozici 7000 nových radiostanic Pegasu. Vzhledem k tomu, že radiostanice se vyrábějí v několika provedeních od jednoduché vysílačky až po velitelské verze, není důvod obávat se, že policisté s nimi nebudou dostatečně obeznámeni.
Komplikace a zdržení
Komplikace a zdržení, která provázejí budování Tetrapolu v ČR po celých 6 let, jsou způsobována dílem českou stranou, která měla velmi dlouho problémy s rozumným financováním projektu a která prosadila nestandardní způsob výstavby sítě, dílem dodavatelem, jímž je tuzemská firma Pramacom a zejména v počátcích stavby nebyla bez viny ani samotná Matra.
Výstavba Pegasu byla totiž od počátu financována z rozpočtu ministerstva vnitra, který ovšem není schopen zajistit akci za 4 miliardy, což má být konečná cena celé zakázky. Situace se změnila vlastně až letos, když si vláda vzala na dokončení Pegasu úvěr, o němž však "opoměla" informovat poslance.
Neblahý vliv na rozvoj sítě mělo i rozhodnutí vnitra nepostupovat při stavbě po na sebe navazujících regionech, ale stavět izolované oblasti pokrytí, které se budou postupně spojovat v jeden celek.
Pramacom zase značně podcenil situaci se získáváním stavebních povolení, zejména v souvislosti s dokončením sítě v Praze, právě v souvislosti se zasedáním MMF. Do poslední chvíle tak nebylo jasné, zda se systém v hlavním městě podaří dokončit včas.
Matra se na počátku spolupráce zase příliš nepředvedla v souvislosti se složitostí vyráběných radiostanic a s vývojem jednodušších typů pro běžné hlídkové použití.
Lobbing a pochybnosti
Jako u každé velké státní zakázky se ani této nehnuly mediální kampaně, zpochybňování a lobbing. Mediální kampaně se nesly v duchu souboje technologií. Na jedné straně je Tetrapol na straně druhé konkurenční technologie Tetra od americké Motoroly. Tetra má velký trumf, často používaný, že se jí podařilo stát se standardem uznaným European Telecommunication Standard Institut (ETSI). Tetrapolu se to zatím nepoštěstilo, přestože samo standardizační řízení může být velmi diskutabilní. S touto skutečností odpůrci Tetrapolu velmi často a poměrně úspěšně argumentují.
Na druhou stranu Rada policejní spolupráce, dříve tzv. Schengenská dohoda, konstatovala, že její členské země mohou používat oba systémy. Dalo by se proto říci, že teoretici zatím uznali jen Tetru, ale praktici uznávají oba systémy. To je samozřejmě pádný argument.
Navíc Tetra, operující argumentem vyšší přenosové rychlosti, nemá šifrování jako základní funkci systému. Není divu, protože je koncipována jako komerční produkt. Šifrování je možné implementovat dodatečně, ovšem pak je přenosová rychlost obou systémů prakticky shodná. Tetrapol má šifrování, jehož význam jsme naznačili výše, jako jednu ze základních funkcí. Díky tomu jsou zašifrovány a tedy chráněny všechny přenosy v rámci systému.
Odpůrci Tetrapolu se často zaštiťují také nekompatibilitou obou systémů. Mají pravdu, Tetrapol a Tetra se v současné době spolu nedomluví. S ohledem na to, že Tetrapol policie v Evropě, krom ČR používají i v Rumunsku a na Slovensku a stejně tak ve Švýcarsku a španělském Katalánsku, především však ve Francii, je jen otázkou času, kdy vývoj trhu dovede Motorolu a Matru k tomu, aby vytvořily společné rozhraní, díky němuž budou oba systémy interoperabilní.
Odmítavý přístup Motoroly a celého sdružení Tetra je v tomto případě iracionální, protože Francie své sítě Tetrapol (jmenují se Acropol a Rubis) do starého železa nevyhodí. Pokud se jednoznačně ukáže potřeba propojení národních bezpečnostních a záchranných komunikačních sítí, mají evropské země pravděpodobně dostatek nástrojů na to, aby výrobce ke spolupráci donutily.
Situace v ČR se nyní dále komplikuje, protože pražští radní podepsali smlouvu na vybudování jedné ze sítí tzv. Jednotného bezpečnostního systému hl.m. Prahy (JBS), který má využívat technologii Tetra. Toho samozřejmě využil i ředitel Motoroly v ČR, pan Trezzi, když na konci letošního února již znovu nabízel Tetru. V dopise, adresovaném tehdejšímu ministrovi Baštovi a předsedovi sněmovního branně bezpečnostního výboru Nečasovi, samozřejmě používal jako jeden z argumentů právě zmíněnou smlouvu o výstavbě JBS.
Pan Trezzi, stejně jako ostatní zastánci Tetry přitom stále ignorují skutečnost, že ČR do Tetrapolu investovala dosud více než 800 miliónů korun, že nemá v současnosti moderní komunikační systém pro své bezpečnostní a záchranné složky (Integrovaný zachranný systém - IZS), stejně jako ignorují usnesení Rady policejní spolupráce.
Ti, kteří znovu a znovu zpochybňují zvolenou technologii již standardně zapomínají například na to, že Tetrapol bez problémů používá francouzský kontingent v Bosně. Objevuje se také argument o tom, že síť bude ve chvíli svého dokončení zastaralá. Pokud něco budujeme šest let, nemůžeme logicky očekávat, že po dokončení budeme mít hypermoderní technologii. To samé lze ovšem klidně říci i o Tetře, pokud ji někdo bude financovat podobně, jak to dosud činila ČR.
Systém po dokončení rozhodně nebude zastaralý, jak se psalo v některých médiích.
Cena a průzkum potřeb
Příznivci Tetry získali začátkem května argument těžkého kalibru. Náměstek ministra vnitra Miroslav Štěpán totiž ve Sněmovně připustil, že síť Pegas by mohla v konečném součtu stát, ne dosud uvažované 4 miliardy korun, ale celých 7 miliard. Částka o 75% vyšší než se dosud uvádělo, zapůsobila jako blesk.
Snažili jsme se proto zjistit, kde se takové číslo vzalo. Od obvykle dobře informovaného zdroje jsme se dozvěděli, že částka 7 miliard vychází z průzkumu potřeb uživatelů Pegasu, který byl nedávno vyhodnocen.
Za prvé je zvláštní, když se průzkum potřeb uživatelů uskutečňuje až šest let od záhajení budování sítě.
Za druhé je zvláštní, že výsledky průzkumu, po následném promítnutí do cen dodavatelů, může náměstek ministra rovnou prezentovat jako konečnou cenu celé zakázky. Navíc při bližším pohledu na odpovědi účastníků průzkumu je jasné, že požadavky vedoucí k dramatickému růstu ceny není nutné plnit. Zřejmě nejnákladnější z požadavků, vyplývajících z průzkumu, je údajná potřeba mít pokrytí signálem sítě "úplně všude", tedy i uvnitř budov. Na první pohled se to jeví jako logické přání, vycházející ze zkušeností s mobilními telefony.
Vzápětí však zjistíme, že každá z radiostanic Pegasu je schopna tzv. direct režimu, tedy přímého spojení mezi jednotlivými vysílačkami. V případě nutnosti tak nejsou policisté (hasiči, záchranka a další složky IZS) odkázáni na služby sítě, ale mohou komunikovat v přímém módu. Spojení s ostatními jednotkami, k nimž se signál přímo komunikujících vysílaček nemusí dostat, bývá v takovém případě zajištěno např. prostřednictvím velitelského vozidla.
Je to způsob praktikovaný vlastně ve všech zemích a je tedy otázkou, proč by nemohl fungovat u nás?
Navíc bychom si měli uvědomit, že můžeme mít jen to, na co máme peníze. Dosavadní anabáze s financováním výstavby jasně ukazuje, kde jsou hranice našich možností.
Pokud bychom vzali vážně požadavek na pokrytí uvnitř budov a všech lokalit v zemi, dostali bychom se k počtu základnových stanic o cca 100% vyššímu, než se dosud uvažovalo. Původní předpoklady (kterým samozřejmě odpovídá dosud uvažovaná cena) však počítaly s cca 120 - 140 základnovými stanicemi, s možností případného zvýšení jejich počtu až o 20%.
Uvedená čísla jsou zajímavá především v porovnání s Francií, kde je Tetrapol také. Podle našich informací by měla být celá Francie, která je přibližně 6x větší než ČR, pokryta prostřednictvím 650 základnových stanic...
Návrh Bylo by svrchovaně rozumné, aby si všichni kompetentní činitelé uvědomili, že jejich úkolem je zajistit pro Policii ČR a IZS moderní, fungující komunikační systém, který odpovídá nárokům dnešní doby. Čím dříve bude takový systém k dispozici, tím lépe.
