Už skoro dva roky je v čele nejsledovanější telekomunikační firmy v zemi. Gabriel Berdár jako šéf Českého Telecomu za tu dobu stačil zrychlit připojení k internetu přes pevné telefonní linky, zrychlit tep předsedy telekomunikačního úřadu a ministra informatiky i zastavit masové odhlašování domácích telefonů. Teď stát prodává svůj podíl v této firmě. Nedávno kvůli sporům o přístup k informacím odstoupil jeden zájemce - konsorcium okolo domácí finanční skupiny PPF. Při vyhlašování loňských výsledků Berdár překvapil prohlášením, že Telecom hodlá investovat za hranicemi.
* Jak velkou chuť investovat v zahraničí Telecom má? Vyjádřeno penězi.
Podle stávajících možností, které máme, to jde až na úroveň 1,5 miliardy eur. Tedy zhruba 45 miliard korun.
* To jsou vlastní peníze, nebo i možné půjčky?
To je dluhová kapacita, kterou máme. My na rozdíl od mnoha telekomunikačních firem máme jeden luxusní problém, který by si mnohé firmy přály mít: jsme částečně poddluženi. Například úvěry na nákup Eurotelu jsou téměř splaceny.
* V Česku není nic zajímavého ke koupi?
V našem odvětví jsou určitě věci, které jsou zajímavé ke koupi, ale bavíme se o potenciální akvizici do výše 45 miliard korun! Nebo se bavíme o možnosti výraznější expanze. Tady je trh pro nás navíc limitován i antimonopolním úřadem. Další věcí je to, že základní technologie máme. Pokud bychom dělali nějaké akvizice, musely by to být velmi specifické nové technologie nebo nějaký nový byznys, který ještě nemáme.
* To je pro představu co?
Musely by to být buď softwarové věci, nebo technologie, které by například umožnily dál zvyšovat kapacitu v síti. Ale dnes není nic převratného, na co bychom se dívali.
* Které země jsou pro vás investičně zajímavé?
To, co nás zajímá, jsou okolní země, které jsou nám blízké, kde si myslíme, že je dostatečný potenciál pro růst. Hodnotíme místa, kde by se celková nabídka nebo částečná nabídka našich služeb uplatnila. Jde o kombinaci potenciálu trhu, legislativy a stability prostředí.
* A z toho vám vychází co?
Konkrétně to nemohu říct.
* Tak alespoň příklad, co je ke koupi?
Těch příkladů je více. Ale nemusíme něco kupovat! Zvažujeme třeba expanzi tím, že rozšíříme nabídku v místech, kde už působíme. Můžu říct, že se díváme na příležitosti počínaje Polskem a konče Bulharskem a Rumunskem, na všechno.
* Bulharsko už není tak úplně okolní země.
Je to Evropa. Od Turecka až po Polsko se prodávají telekomunikační firmy. Vznikají nové technologie, jsou na prodej i některé mobilní licence. Možností je více.
* Koupili byste i firmu, která není z oboru?
Určitě bychom se nepustili do koupě nějakých jatek! (smích) Rozhodně by to bylo něco, čemu rozumíme nebo co zapadá do naší strategické vize. Možností je hromada! Máte trhy, kde penetrace mobilů není tak vysoká jako v Česku. Jsou trhy, jejichž růst teprve přijde, protože dávají dohromady právní prostředí, přicházejí zahraniční investice, potenciálně budou členy Unie.
* To by vycházelo víc na východ.
Zatím ano.
* Kde je to z vašeho pohledu nejzajímavější?
Záleží, jak trh měříte. K nejdynamičtějším rozhodně patří Rusko. Kromě Bulharska a Rumunska se i v Polsku ještě dnes najdou velmi zajímavé možnosti. Polský trh je čtyřnásobkem českého trhu z hlediska počtu lidí, z hlediska tržeb dosahuje jen trojnásobku českého trhu. Penetrace dalších služeb zdaleka nejsou jako u nás.
* Uvažujete o jedné velké investici, nebo o více menších?
Klidně o více menších. Nemáme s tím problém. Ale takovou investici musí být vždy čas strávit, musíte se ujistit, že se vám vrátí.
* Co budete dělat s penězi, když nenajdete vhodnou investici?
Pokud by neexistovala alternativa akvizic, tedy zajištění dalšího růstu, v rámci možností bychom mohli vyplatit dividendu. Buďto akcionářům hodnotu firmy vrátíme tím, že roste cena akcií, nebo zajistíte výplatu hotovosti formou dividendy.
* Konzultovali jste to už s akcionáři? Jsou spíš pro investice, nebo pro výplatu dividend?
Dnes jsme ve fázi analýzy možností. Zatím jsme se k ničemu nezavázali, vybíráme možnosti, co dělat dál.
* Investovali byste ještě letos?
Pokud by se naskytla skutečně zajímavá možnost, pak určitě.
* Teď v průběhu privatizace však asi moc rozhodovat nemůžete?
Samozřejmě, že ne.
* Co říkáte vstupu Vodafone do Oskara?
Uvidíme, jak to dopadne.
* Myslíte, že by to mohlo ovlivnit cenu Telecomu a Eurotelu?
Uvidíme, vždy jde o to, jak byznys děláte, jak ho řídíte. Můžete mít dobré jméno, ale stejně nemusí být firma úspěšná. Jméno není všechno. Kdo by si vsadil před dvaceti lety na to, že Microsoft porazí ostatní hráče v byznysu? Vsadil byste si před dvaceti lety, že taková společnost porazí velké výrobce počítačů?
* Jak ovlivní privatizaci odchod konsorcia okolo PPF?
To je rozhodnutí PPF. Bereme to jako neutrální problém.
* Oni si stěžovali, že se nedostali k informacím.
To vůbec není pravda. PPF měla standardní přístup do data roomu a Tiscali bylo řečeno, že bude mít přístup do speciálního. Představitelé PPF ani Tiscali o tom nezačali ani jednat.
* Bylo skutečně nutné omezovat přístup Tiscali k informacím? Může tak velká firma ohrozit Telecom?
Myslím, že nemůže. Myslím, že se to trochu zbytečně medializuje.
* Byla tedy ta omezující podmínka nutná? Při jiných privatizacích konkurence připuštěna byla.
Není to zcela pravda. Třeba v případě Unipetrolu byli přímí konkurenti také vyloučeni z privatizace. Pokud by došlo k úniku informací, které by nás poškodily, kde byla možnost kompenzace? My jsme upozornili Fond národního majetku na to, že v případě Tiscali jsme ochotni jednat o podmínkách přístupu k některým citlivým informacím, které by mohly být zneužity v neprospěch našich akcionářů.
* Co je například citlivá informace?
Například to, jakým způsobem máte postaveny náklady, vybudovanou síť, ve kterých oblastech proběhlo posilování, do kterých oblastí jste vynaložili investiční náklady nebo kam je plánujete vynaložit. To jsou všechno citlivé informace, které lze velmi dobře zneužít. Počínaje platem konkrétních lidí až po x dalších věci.
* Na čem kromě zahraniční investice chce teď Telecom vydělávat?
Oblastí rozvoje pro nás je jednoznačně rychlé připojení k internetu a pak samozřejmě kompletní portfolio jak datových, hlasových, tak i obsahových služeb. A je jedno, jestli to je pomocí mobilní či pevné sítě. A samozřejmě jsou to služby s přidanou hodnotou, například propojení kanceláře s mobilním telefonem.
* Loni jste mluvil o jedné digitální domácnosti nebo kanceláři, teď to vypadá, že ji rozkouskujete.
Lepší je to po kouskách. Není nic jednoduššího než všechno naskládat na jednu hromadu a říct: " Podívejte se, tady to je!" Ale zejména v prostředí, jako je Česko, většina lidí vůbec netuší, jaké možnosti jim internet poskytuje. Obchodujete třeba na trhu s akciemi přes internet?
* To neobchoduji.
A víte, že se to dá?
* To vím, ale ještě jsem se do toho nepustil. Vy ano?
No samozřejmě! (smích) Už před delší dobou. Možností, které technologie nabízejí z hlediska rozvoje jednotlivce, je nepřeberné množství. Většina lidí o tom vůbec nemá ani ponětí. A proč? Protože nejsou tlačeni k aktivnímu vyhledávání informací a kombinování informací pro svůj vlastní úspěch. Jde jenom o to, aby se to začalo využívat. Je možné mít zabezpečenou domácnost, dostávat veškeré informace v elektronické podobě, nikdy v životě nemusíte jít do banky, můžete si kupovat bankovní instrumenty, podílové listy, cokoliv si můžete kupovat! A to už existuje! To už je!
* Ale poměrně složitě dostupné a jakoby v plenkách.
Souhlasím. Ale to je v tom, že pokud lidé pochopí, jakým způsobem se technologie dají využívat, tak i poskytovatelé obsahu a následných služeb pochopí, kde je potenciál. Například banky už to dnes jednoznačně chápou - cení si vás jako internetového uživatele a motivují vás k jeho využívání.
* Jak chcete přesvědčit lidi, že to využijí denně?
Například digitální domácnost. Perfektně si zkombinujete, co potřebujete. Na tomhle mobilu máte přehled o svém čase, pokud chcete nějaké e-maily nebo si cokoliv stáhnout, máte to. Umožní vám mít dohled nad domovem, autem... Z tohoto zařízení jsem dnes schopen třeba zastavit hledané auto. To se dá udělat a už to existuje. My chceme vše postupně uvádět do světa. Naším cílem je, aby to bylo co nejjednodušší. Začneme třeba s takovými věcmi, jako je televize po klasických telefonních linkách, kterou chceme zkusit spustit ke konci roku.
* Takže do roka budou domovy digitální?
Budou. Věci, o kterých mluvíme, si prohlédnete na televizní obrazovce.
* Kdyby to bylo jen na vás, zachoval byste Telecom jako jeden celek s Eurotelem, nebo byste mobilní dceru prodal?
Obě firmy jsou v podstatě stejně ziskové, nepatrný rozdíl je v tvorbě volných hotovostních toků, všechny klíčové ukazatele jsou více méně podobné. Společně v tom vidíme obrovskou perspektivu.
* Jeden čas bylo strategií se mobilních firem zbavovat.
Ale tehdy to bylo tlačeno něčím jiným.
* Myslíte drahými licencemi?
Přesně tak a z toho vyplývajícími problémy se splácením dluhů.
* A teď? Už je zase čas na společné podnikání?
V konečném důsledku ano. Bylo by chytré rozdělovat společnost s dvaceti sedmi miliardami hrubého zisku?
* Vydělají na společném bytí i lidé lepšími cenami?
Ceny jsou vždy otázkou. Počítání probíhá dennodenně, konkurence tlačí. Podívejte se, kolik dnes stojí tarify a kolik stály před rokem. Dochází k výrazným změnám. To je i naše ambice, protože co jsme schopni ušetřit z provozních prostředků, to se snažíme přenést na zákazníky. Rychlé připojení k internetu a některé další služby jsou toho důkazem. Konkurence je na tomto trhu poměrně silná. A vstupem dalších se jen zvýší.
