|
V poslední době se odehrálo na evropském mobilním trhu několik významných událostí, které způsobily, že mezi odborníky v oblasti informačních technologií i u široké veřejnosti stoupl zájem o japonské mobilní telekomunikace. Takže jak je to vlastně s mobilními telefony v zemi vycházejícího slunce?
Mobilní telefony v Japonsku nejsou žádnou novinkou - jejich rozšíření v populaci je značné. Společnost NTT DoCoMo, Inc. zde provozuje mobilní síť již přes deset let a je největším a v současnosti, díky své technologii Foma i-Mode, ve světě nejznámějším japonským mobilním operátorem. Ještě před NTT DoCoMo zde ale byli dva jiní operátoři - jako první v březnu 1987 zahájili provoz IDO a Celular. Jejich pozdějším sloučením s dalšími firmami (například DDI a KDD) vznikla na konci roku 1999 společnost KDDI provozující síť AU.
Pozadu však nezůstávají ani další mobilní operátoři jako, například J- Phone nebo Tu-Ka (ten zahájil provoz přesně o rok dříve než DoCoMo), s nimiž mohou evropští kolegové co do kvality a množství nabízených služeb zatím jen velmi obtížně soupeřit. Současné mobilní Japonsko je zřejmě blízkou budoucností situace v Evropě.
Největší operátor - NTT DoCoMo 
NTT DoCoMo (původně mobilní divize telekomunikační společnosti NTT spravující síť pevných linek, nyní patří do NTT Group) provozuje svojí mobilní síť již přes deset let. Tento operátor má v Japonsku nejlepší pokrytí a jeho síť využívá největší počet zákazníků. V současnosti se stala celosvětově známou díky službě i-Mode, která je součástí služeb sdružených pod obchodní značkou FOMA (Freedom Of Mobile Multimedia Access). FOMA je sítí 3G (technologie gw-cdma) umožňující vysokorychlostní přenos dat (v současnosti 384kbps), který je kromě aplikace i- Mode využíván také pro přenos dat do PC nebo PDA a vizuální komunikaci. Podle informací z technického oddělení využívá FOMA pásmo 2 GHz.
DoCoMo má současně v provozu, a zřejmě ještě nějakou chvíli mít bude, také síť zvanou Digital pracující na frekvenci 800 MHz (pokrývá signálem 99 % populace) a síť City Phone s frekvencí 1,5 GHz, která je prozatím pouze v oblasti velkých aglomerací. DoCoMo tak de facto současně provozuje spolu se speciální sítí PHS (služba mobilního internetu pro notebooky a PDA) čtyři různé technologie, což je také pravděpodobně příčinou poněkud vyšších cen za poskytované služby. Podle aktuálních informací poněkud pokleslo tempo růstu počtu zákazníků, kteří přecházejí k využívání služeb Foma. Zároveň ale roste počet těch, kteří, patrně pod vlivem reklamy, žádají více informací o této technologií a hlavně o i-Mode (to mohu potvrdit, neboť i o letní prázdninové neděli bylo v oficiálním zastoupení DoCoMo plno a většina zákazníků se dotazovala právě na výhody spojené s používáním i-Mode). Konkrétních možností jak i-Mode využívat je spousta a telefonů pro síť FOMA existuje také dostatek, o tom však někdy příště.
Druhý v řadě - AU
Dalším velkým operátorem je AU (čte se anglicky - výslovnost podobná k Hey You) provozované společností KDDI. AU je nyní velice ambiciózní operátor s výborným pokrytím a dobrou nabídkou přístrojů. Rovněž provozuje síť Digital PDC, tu ale postupně ruší (do příštího roku ji chce úplně ukončit) a zadarmo nabízí přechod na technologii cdmaOne. V dubnu tohoto roku ještě byl Digital v nabídce tarifů, dnes už o něm (kromě možnosti zdarma přejít na cdma) není ani zmínka. CdmaOne je obchodní název pro technologii umožňující vysokorychlostní přenos dat, surfování po internetu, e-maily, navigaci a v neposlední řadě i přenos mobilního videa a multimédií vůbec o rychlosti až 144kbps (podle AU bude přenosová rychlost dále narůstat). Několik telefonů v nabídce má zabudovaný fotoaparát a téměř polovina modelů i GPS, ale o přístrojích detailněji někdy příště. Na září se navíc chystá uvedení hned několika nových telefonů se zabudovanou CCD kamerou.
Podle mých zkušeností je pokrytí sítí cdmaOne opravdu dobré, na několika místech bylo lepší než J-Phone. Síť CDMA (Code Division Multiple Acces) na 800 MHz začal provozovat již v roce 1999 IDO a Celular. Současná síť AU postupně vylepšuje tuto původní CDMA až k využívání třech timeslotů pro přenos dat a postupnému upgradu na standard CDMA2000 (to vše podle AU zákaznického centra stále na 800MHz), který bude na 100 % hotov ještě letos na podzim. Samotné přístroje jsou mimo Japonsko zcela nepoužitelné s výjimkou modelu Sanyo, který umožňuje tzv. Global passport (telefon funguje stejně jako v Japonsku) ve velkých městech v Koreji, Číně, USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a na Havaji.
Operátor AU v současnosti pravděpodobně předstihl v počtu zákazníků dalšího velkého operátora J-Phone, díky soustředění se na získání nových zákazníků z řad studentů. Nabízí velké množství slev (až 50 %) a nejrůznější slevy na přístroje zakoupené s tarifem, navíc je většina přístrojů zadarmo v kombinaci s velice dobrými službami a kvalitní sítí.
J-Phone míří pomalu do Evropy
J-Phone je mobilním operátorem, který vlastně už není ryze japonským, koupila jej totiž společnost Vodafone. J-Phone patří mezi velice populární hlavně u střední věkové vrstvy obyvatelstva a u mládeže toužící fotografovat mobilem, i když v současné době přišel (z hlediska počtu zákazníků) o druhou pozici mezi japonskými operátory. V nabídce služeb J-Phone je, kromě ostatních, které jsou standardem (e-mail, internet, fotky, video), také služba zvaná J-Sky. Jedná se o soubor služeb, jako jsou například Java aplikace, surfování po webových stránkách J-Phone nebo tzv. Station, což je možnost přijímat (i zdarma) nejrůznější informace z oblasti, kde se nacházíte (počasí, zajímavosti, atd.).
Možnosti využití jsou veliké a budou se ještě rozrůstat. Podle zákulisních informací bylo právě J-Sky důvodem, proč Vodafone koupil J-Phone, takže se obdobných služeb nejspíš dočkáme brzy také v Evropě. Síť je provozována na 1,5 GHz. O příbuznosti s Evropou jednoznačně svědčí i nabídka dvou telefonů Nokia v nabídce J-Phone. Jedná se však o zcela odlišné přístroje, než na které jsme u Nokie zvyklí, oba ve stylu V se zabudovaným fotoaparátem a velkým barevným TFT displejem. Nabídka přístrojů u J-Phone je opravdu dobrá a nabízí řadu výjimečných vlastností např. u modelu J-SH51 (Sharp) možnost ukládat fotografie na paměťovou kartu Panasonic SD. J-Phone byl totiž první operátor, který začal v Japonsku prodávat telefon se zabudovaným fotoaparátem, a to již před téměř dvěma roky. Nejaktuálnější informací je, že se v prosinci tohoto roku J-Phone chystá rozjet vlastní síť 3G na stejné technologii jako DoCoMo tj. W-CDMA.
Nejmenší operátor Tu-Ka
Tu-Ka (čti cu-ka) je nejmenším mobilním operátorem a jeho strategie je především cenová - nabízí několik poměrně podařených přístrojů s nízkým měsíčním tarifem. Služby jsou na japonské poměry standardní, pokrytí jsem neměl možnost porovnat, ale najdete zde jednu zvláštnost. Společnost je (informace od Tu-Ka Shop) rozdělena jen do volně propojených oblastních poboček, které ještě ke všemu mají často různé majoritní vlastníky. Takže například při cestě do oblasti, kde je jiný vlastník s jiným marketingem, se vám automaticky změní typ paušálu na nejbližší tomu, který máte doma.
Frekvence sítě je 1,5 GHz, ale u AU jsem viděl dokumenty, ze kterých vyplývá, že Tu-Ka se chystá provozovat rovněž CDMA2000. Už teď v oblasti poskytování služby e-mail&web velmi úzce spolupracuje s AU. Zákazníci však mohou zároveň využívat službu SkyMessage (krátké textové zprávy z balíku služeb J-Sky od J-Phone). Díky technologii nazvané Tu-Ka Fine Wave - DES (Dynamic Equipment Sharing) mají přístroje dosahovat lepší kvality signálů ve velkých městech a ve výškových budovách. Dále používá Clear Voice Systém, který má odstraňovat šum. Když jsem párkrát volal na Tu-Ka telefon, jevil se mi zvuk spíše ztlumený než nějak výrazně čistý, ale to může být osobní dojem při volání z rušné ulice.
Jiří Kárský, Shizuoka
Druhé pokračování informací o japonských telekomunikacích vám přineseme zítra.
