Včera se mi přihodila malá, ale zajímavá příhoda, která mne utvrdila v názoru, že můj telefon je jedním z nejprofláknutějších čísel v této republice.
Kdosi mi zavolal na můj mobilní telefon, slušně se představil a poprosil mne, zda bych mu mohl poradit, jak zjistit kód, jímž se zabezpečuje telefon Philips Fizz. I poradil jsem mu náš populární kód #1234# - pán ho naťukal a byl spokojen.
Pak mi to přeci jenom začalo vrtat hlavou, neboť jeho jméno mi ani při vší dobré vůli nebylo příliš povědomé a tak jsem se ho zeptal, kterak k mému telefonnímu číslu přišel. Pán mi vysvětlil, že ho dostal od jednoho prodejce v Praze - nezaváhal jsem tedy a vyžádal jsem si jeho číslo.
Když jsem si tam zavolal (firmu zamlčím, jakási malá prodejnička), ujistil mne majitel, že toto číslo dostal od jednoho známého, že je to prý číslo na státní úřad zaobírající se ochranou mobilně komunikujících. Když jsem se probral z šoku, nenápadně jsem prosondoval, zda pán ví, co je to internet - neměl ani ponětí, také si již nepamatoval, kde to číslo získal.
Mile jsem se na toho pána usmál, požádal jsem ho o IČO a DIČO - on mi je bezelstně nadiktoval a pak se prostoduše zeptal, k čemu že je potřebuji. Ujistil jsem ho, že jako státní firma účtujeme za poskytnutou radu 100 Kč, což děláme na fakturu. Tehdy mne dostal podruhé, neboť nezareagoval, jak jsem doufal, nářkem nad nehoráznou cenou, ale podivením se nad nebývalou lácí!
Neměl jsem sílu mu cokoliv vysvětlovat, sdělil jsem mu, že jako každý dvacátý zákazník měl tuto radu zdarma a rozloučil jsem se.
Výsledek? Změnil jsem číslo svého mobilu - a to nové dostane opravdu jenom málokdo...