Zklamal Echelon nebo tajné služby?
Echelon je monitorovací systém, který údajně sleduje všechny telefonní hovory i faxy na světě, včetně telefonátů pomocí mobilních a satelitních telefonů. Sleduje hovory a reaguje na určitá klíčová slova, jako “bomba“ nebo “drogy“. Když se takové slovo ozve, Echelon nahrává. Systém vybudovaly a provozují společně tajné služby USA, Velké Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Jeho existenci sice zástupci USA nikdy nepotvrdili, ale o jeho fungování se zajímá i Evropská unie a na světě je jen málo lidí, kteří věří oficiálním negujícím prohlášením o Echelonu. Proto se ihned po útoku objevilo mnoho rozhořčených hlasů, mluvících o nedokonalosti Echelonu. Najde se však také dost těch, kteří vidí chybu jinde - v lidech.Jak řekl jeden bývalý zaměstnanec britské tajné služby MI6 Richard Tomlinson v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ): „Teroristická organizace dost velká na to, aby uskutečnila úterní útoky na Ameriku, musela být tajným službám známá. Jde o jednoznačnou a naprostou chybu výzvědných služeb.“ Podle FAZ vědělo americké NSA (National Security Agency - Národní bezpečnostní agentura) o chystaném útoku alespoň tři měsíce předem. Nejmenovaný zdroj deníku řekl, že evropské tajné služby zaznamenaly varování před teroristickými útoky vedenými pomocí unesených letadel. Měly údajně směřovat proti „významným symbolům americké a izraelské kultury“. Zdroj však neříká, zda informace pocházely z telefonních a elektronických monitorovacích systémů. Podle informací z jiných evropských deníků byly dokonce NSA a FBI přímo varovány lidmi, kteří o útoku věděli.
Co když ale rozvědky opravdu nevěděly nic a jde jen o spekulace tisku, který nemá přístup k utajeným informacím? Nebo měly podezření a čekaly, jestli Echelon obavy potvrdí. Že by tento slavný systém, kterému v jeho velikosti žádný podobný konkurovat nemůže, nezaznamenal konverzaci a přípravy teroristů?
Podle počítačového a telekomunikačního odborníka Wayna Madsena, bývalého zaměstnance několika vládních bezpečnostních agentur, je to klidně možné. „Echelon se soustřeďuje na oblasti mimo vnitřní bezpečnost státu, jako je vyšetřování obchodu s drogami, odposlouchávání neziskových organizací a sledování možných vnějších nebezpečí pro americký obchod.“
Po teroristických útocích se však pohled na hlavní využití Echelonu mění. Nikdo nebude proti tomu zaměřit se více na sledování teroristů. „Odpovědní lidé budou muset tváří v tvář opravdové hrozbě přehodnotit priority,“ říká Madsen. Možná, že se Echelon začne mnohem více zajímat o slova jako „letadlo“ nebo „džihád“.
Na vině však nemusí být nedokonalost systému, je možné, že Echelon ani nic zachytit nemohl. Teroristé připravující drtivý útok na New York a Washington se mohli komunikačním technologiím vyhýbat. „Nepoužívali možná telefony ani e-maily, veškerá příprava mohla probíhat v rámci malých buněk, kde mezi sebou komunikovali jen jednotliví členové buňky, vše z očí do očí, v zabezpečených domech,“ přiznává Madsen.
Tvrdší dohled
Jednoduchým myšlenkovým procesem lze dojít k tomuto: „Jestliže dosavadní sledování nestačilo, je třeba ho přitvrdit.“ Tak prostě ovšem nelze postupovat, neboť s nasazením detailnějších odposlechů a monitoringu se snižuje také svoboda obyčejných lidí. V té souvislosti se mluví především o systému Carnivore, jakési obdobě Echelonu pro sledování elektronické pošty a interentu vůbec. Objevují se zprávy o tom, že sledování e-mailů se od útoku posílilo. Provozovatelé internetového připojení a obsahu ve Spojených státech odmítají celou situaci komentovat, snad nejsdílnější je společnost America Online, která zopakovala své stanovisko, jež uveřejnila již několikrát: „Systém nazývaný Carnivore není na nás napojený a ani nikdy nic takového nepředpokládáme.“ Mluvčí AOL však připustil, že firma spolupracuje s FBI na vyšetřování útoku z 11. září. Obava, že se sledování a monitoring na internetu přitvrdí, vede k mnoha rozhořčeným debatám v internetové komunitě. Příkladem člověka, bránícího velmi horlivě elektronickou svobodu, je John Perry Barlow, jeden ze zakladatelů Nadace elektronického pohraničí (Electronic Frontier Foundation), která se již více než deset let zabývá ochranou lidských práv v kyberprostoru. „Nic nemůže posloužit lépe těm, kteří si myslí, že americká 'bezpečnost' je důležitější než americká svoboda,“ píše Barlow v jedné diskuzi. „Prosím vás, udělejte všechno pro to, aby tato mánie po všeobecné kontrole nezničila sny, které umírají celých posledních 225 let a často umírají víc než tohoto rána [11. září].“ Podobně se vyjadřují také zástupci Informačního centra pro elektronické soukromí: „Věříme, že vláda nebude zbrkle reagovat tak, že zvýší kontrolu a dohled nad internetem.“Přesto se najdou i na interentu lidé, kteří ostřejší sledování elektronické komunikace jednoznačně podporují. „Lidé tuto tragédii nazývají teroristickým útokem, ale jde o válku. Nebyly napadeny jen civilní objekty, útok byl veden i na naše miniterstvo obrany. Jde o válku a ve válce je třeba měnit některá pravidla,“ píše se v jedné diskuzi.
Nenecháme nikoho číst naši poštu
Pro ty, kteří nechtějí, aby jejich korespondenci pomocí interentu sledovali nepovolaní, v tomto případě státní bezpečnostní agentury, existuje množství způsobů, jak komunikaci kódovat. Toho jsou si však vědomi i pracovníci NSA a dalších tajných služeb. Proto se ihned po útoku začalo debatovat o tom, zda by nebylo vhodné do určité míry omezit možnosti kódování elektronické komunikace. Podobné hlasy zazněly i v roce 1993 krátce po bombovém útoku v Oklahoma City. V té době Clintonova administativa navrhla postup, který by umožňoval kódování používat, ovšem s tím, že klíč ke každé šifře bude mít k dispozici FBI. Tento plán zatím nebyl uskutečněn.Je těžké najít vhodný kompromis mezi soukromím, které lidé potřebují ve své osobní a obchodní korespondeci, a potřebou rozvědek monitorovat komunikaci, v níž by se mohly objevit informace důležité pro bezpečnost státu.
„Debata okolo kódování se opět rozeběhne, to je jisté,“ shrnuje suše Richard Smith, technický ředitel Informačního centra pro elektronické soukromí. Ve skutečnosti se o tomto tématu mluví již teď, ale oficiální místa zatím mlčí. Mnoho lidí okolo interentu a informačních technologií vůbec nyní napjatě očekává, jak se k věci postaví americká vláda. Ovšem stejná debata se může rychle rozšířit i mimo USA a sledování se bude týkat celého internetu.
Pro ilustraci: jak snadné může být kódování vašich e-mailů, se dočtete také na serveru Technet.cz v článku Šifrování nejen pro "high-tech" teroristy.
Telekomunikace jsou pod dohledem, ale stačí to?
Právě teď Spojené státy pátrají po vinících a především po jejich údajném vůdci Usáma bin Ládinovi. O tom, kde se právě pohybuje, by mohly hodně prozradit telefonáty, komunikace pomocí elektronických médií nebo vysílaček. Bohužel, tomu všemu se největší a nejslavnější světový terorista od chvíle útoku na New York a Washington striktně vyhýbá. Využívá zřejmě především lidské posly a další jednoduché komunikační kanály.„Přestal používat snad všechny komunikační technologie,“ říká mluvčí americké rozvědky. „Nejde o to, že by už nevyužíval satelitní telefon, zkrátka už nepoužívá nic. Žádná technika, to je jeho heslo,“ vysvětluje Madsen.
Jak citlivé budou uši tajných služeb?
Mnoho lidí se dnes ptá, jak velkou změnu ve sledování naší každodenní komunikace můžeme očekávat. Nejpalčivější je pochopitelně tato otázka ve Spojených státech, které již monitorovací systém provozují a mají na podobné rozsáhlé špionážní sledování prostředky i techniku. Velmi blízko takovému stavu je i Velká Británie, kde se již před rokem dostal na světlo světa návrh tajné policie na obrovský datový sklad, v němž by se uchovávaly nahrávky všech telefonních rozhovorů a e-maily v rámci Británie. K tomuto nápadu britských tajných služeb se tenkrát vyjádřil český internetový žurnalista a autor mnoha sci-fi povídek a románů Ondřej Neff: „Možná se někomu může zdát divné, že by lidé byli ochotni vzdát se nemalé části své svobody. Jejich názor však může změnit několik událostí, například teroristických útoků. Jestliže by tento systém znatelně zvýšil naděje na eliminaci podobných jevů, občané by mohli klidně souhlasit.“A v tom právě tkví jádro problému, který se točí okolo svobody a bezpečnosti. Názory lidí se velmi liší, množí se argumenty, proč je lepší víc dozoru, nebo proč by mělo jít v první řadě o svobodu a možnost nerušeně komunikovat. Velký problém představují možnosti a schopnosti teroristů a organizovaného zločinu. Jejich finanční zázemí a výcvik jsou často na takové úrovni, že ani gigantický a sofistikovaný systém pro odposlech telefonních hovorů nebo nahrávání e-mailů nedokáže nic odhalit. Na co je Echelon se svým systémem sledování klíčových slov, když ho lze obejít pečlivě vybudovanou soustavou kódované mluvy? Řešení je tedy nasnadě - mnohem důležitější než kvantita je v tomto případě kvalita sledování. A tak jde jen o to, kam až dovolí tajným službám dojít technologie a státní rozpočty jednotlivých států, provozujících Echelon.
