Základní předpoklad vědeckého poznání světa praví, že kde jest otázky, je i odpovědi. Moudrý filosof by ihned z kraje namítl, že podmínkou není naše znalost odpovědi. Budete se divit, ale při hledání odpovědi na otázku, kdo že má lepší pokrytí, se budeme držet více Husserlovy fenomenologie, než-li exaktní fyziky - a pořídíme nepoměrně lépe. Takže: kdo má lepší pokrytí - EuroTel, nebo Paegas?
Licenční podmínky pro provozování GSM sítě vydané ČTÚ velmi jasně a triviálně stanovují, jakého pokrytí musí oba operátoři dosáhnout. V tiskových zprávách vydávaných ku příležitosti potvrzení splnění licenčních podmínek nás oba operátoři svorně přesvědčují, že licenci plní perfektně a ještě kousek přihazují navrch pro sichr. Procentuální pokrytí dnes udávané EuroTelem i RadioMobilem je téměř vyrovnané - přes 90 procent obyvatelstva má mít signál obou sítí. Jak je to ve skutečnosti?
A nyní přicházíme k tomu filosofickému problému: opravdu nás zajímá plošné pokrytí? Opravdu je to správné měřítko? Ano, je to měřítko objektivní, které se hodí pro licenční podmínky, ale ne pro praktické použití. V praxi nás totiž mnohem více zajímá, zda máme signál v práci a doma, případně v obchodním domě, trápí nás těch čtyřicet minut cesty vozem do práce a z práce. To, že v Chrupáňově u Jihlavy signál nenajdete, vás začne trápti teprve v okamžiku, kdy se tam náhodou ocitnete - tedy jednou za uherský rok.
Proč to říkám? Proto, že hlavním měřítkem kvality sítě pro vás nebude pokrytí prostorové, ale časové - tedy doba, po kterou jste se svým mobilním telefonem dostupni na signálu a tedy můžete hovory přijímat i za ně utrácet. Časové pokrytí signálem je velmi důležité - je sice pěkné, že signál vašeho operátora je všude jinde, včetně Chrupáňova, ale to, že trávíte osm a více hodin ve firmě, kde signál vašeho operátora není, činí váš mobilní telefon poněkud přebytečným.
Pro poměřování vaší osobní kvality pokrytí je důležité uvědomit si, kde se pohybujete nejčastějí - doma, ve firmě a na cestě z firmy domů. Zkuste si jen tak namátkou zjistit, jak dlouho můžete telefonovat na cestě z domova do firmy, aniž by vám hovor vypadl - zjistíte, že "plně pokrytá" Praha má v obouch sítích takových děr, že průměrná doba nespadlého hovoru za jízdy v autě se pohybuje někde okolo 13-18 minut.
Stejně důležité pro vás může být pokrytí restaurací a jídelen, kde jednáte s partnery, případně sami obědváte - podobně důležité je vykrytí vnitřních prostor obchodů, kam vás manželka posílá na nákup a odkud jí musíte nenápadně zavolat, jak se má a hlavně co to vlastně chtěla koupit (seznam leží na stole v pracovně...). To, že na těchto místech není signál, vám radikálně znepříjemní život! Zkuste si někdy spočítat, kolik hodin jste se svým telefonem na signálu a kolik hodin signál nemáte třeba proto, že jste v obchodě, kde signál není. Budete patrně znovu překvapeni.
Asi jsem vás nemusel dlouho přesvědčovat, že plošné pokrytí je důležité opravdu jen pro relativně omezenou skupinu - normální člověk by se patrně obešel s pokrytím relativně málo oblastí. Dalo by se dokonce říci, že by bylo možno vystačit i s přesměrováním na pevné lince - ačkoliv to už je absurdita. V mnoha případech bychom totiž vystačili opravdu jen s pokrytím několika bodů a spojnice bychom mohli oželet. Jenže to už by mobilní síť začala ztrácet svoji podstatu - mobilitu.
Proto bych se také raději zdržel kategorických soudů o tom, kdo z našich operátorů má lepší pokrytí. Pro každého člověka je důležité, zda konkrétní operátor má pokrytí v lokalitách, kde jednotlivec žije a pracuje.
Lze tedy soudit pouze podle lokalit - jako platí, že Krkonoše má neskonale lépe pokryté Paegas (i proti NMT), v Praze vede EuroTel - jeho pokrytí sahá do budov nepoměrně lépe a v časovém pokrytí - tedy v čase stráveném na signále - v Praze vede. A to i přes to, že Prahu oba operátoři značí jako pokrytou a matematické modely pokrytí také. A to i přes to, že měřící vozy jezdící ulicemi, vyhodnocují pokrytí jako totožné. V okamžiku, kdy vstoupíte do obchodů či restaurací, jdou matematické modely stranou stejně rychle, jako mizí čárky signálu z vašeho mobilu.
Pokud chcete, abych byl konkrétní pak tedy pravím, že v Praze nesmírně záleží na vnitřím pokrytí budov - zatímco Paegas na něj systematicky kašlal, EuroTel se bodře snažil, což se mu patrně v dlouhodobé perspektivě vrátí. Ono totiž, když jste v restauraci s několika obchodními přáteli a musíte konstatovat, že jste jediný, kdo nemá signál, a když se vám toto stane několikrát, patrně vás příliš neosloví to, že signál zmizel ihned za vchodem a na ulici je ho dostatek. Akceptujete rozdíl - jeden operátor signál protlačil i skrze stěny, druhý nikoliv.
Lámání chleba nastane v okamžiku, kdy máte jít koupit další mobilní telefon. Tehdy se vám před očima promítnou nikoliv záběry růžovoučké mapy pokrytí (včetně Inmarsatu), ale události, kdy vy jako jediný pegasista jste také jako jediný neměl signál. A každý nákup (vyjma státních zakázek) se děje jako subjektivní proces, v němž sice do jisté míry rozhoduje cena, ale do míry značné sympatie a zkušenost. A zkušenost velí rozhodovat se nikoliv podle mapek, které realitě odpovídají vlažně a ani nejsou právním podkladem pro vypovězení smlouvy, ale podle časového pokrytí - podle poměru, který s mobilním telefonem trávíte na signálu a mimo něj. Tedy nikoliv podle pokrytých procent území, kde se pohybujete, ale podle času, který v pokrytých a nepokrytých územích trávíte.
A to je odpověď na otázku, který z operátorů má lepší pokrytí. Spočítejte si svůj průměrný den s mobilním telefonem od každého operátora...
