Minule jsme si řekli něco o tom, jak je pro faktickou liberalizaci trhu důležité požadovat úplnou přenositelnost telefonního čísla, tedy jeho nezávislost na telefonním operátorovi. Řekli jsme si, že takové telefonní číslo může být pro člověka přiděleno až do jeho smrti, aniž by se změnilo a jaké to má výhody.
Nyní se podíváme na další důležitý aspekt - tedy výběry telefonních operátorů. Asi nikoho nepřekvapí tvrzení, že SPT Telecom i po liberalizaci trhu bude ještě dlouhou dobu operátorem největšího počtu fyzických telefonních linek. V současné době má téměř 4 miliony linek, čímž má vyřešen problematiku nejpalčivější, problematiku poslední míle.
Poslední míle je terminus technicus označující problém, jak dostat z tlustého kabelu dovedeného do telefonní ústředny tenký šlahounek do každé domácnosti. Zatímco onen tlustý kabel je jeden, těch tenkých šlahounků jsou statisíce a v případě Telecomu miliony. Všechny se musí nějak dostat do domácností, což není laciné - většinou se musí kopat kabelový klad, nebo stavět radiová spojka, tedy bezdrátová místní smyčka WLL. To vše je drahé a často i velmi obtížné. Proto jsou samozřejmě ve výhodě ti, kdož mají problém poslední míle vyřešen.
To ale odporuje principu liberalizace trhu - zatímco jeden operátor může využívat toho, že jsme jej padesát let platili ze svých daní případně z vládou daného monopolu, ostatní mají smůlu. Vezměme si příklad obchodního domu. Pokud do něj přijedete, můžete si tu nakoupit chleba, ale limonádu si koupíte v jiném obchodě, protože je tam levnější. Nikdo vás nenutí nakupovat jen v tom jednom obchodě, protože jste do něj vstoupili jako do prvního.
I u telefonních linek je velké množství služeb, tedy zboží, které si zákazníci kupují. Především jde o místní, meziměstské a mezinárodní hovory. V zemích EU se začíná praktikovat velmi rozumná praxe - povinnost zajistit provozovateli telefonní linky výběr operátora dálkových (tedy meziměstských a mezinárodních) hovorů.
Jak to vypadá v praxi? Vaše telefonní linka je připojena přes SPT Telecom. V místním styku z toho důvodu také telefonujete pomocí sítě SPT Telecom. Pokud chcete telefonovat dálkově a vytočíte normální číslo, telefonujete za sazby SPT Telecom. Pokud před telefonní číslo dáte rozlišovací znak například 12, telefonujete přes síť Aliatelu, GTS, CzechTelu nebo jiného dálkového operátora, jemuž tento rozlišovací znak přísluší. Samozřejmě také telefonujete za sazby toho vybraného operátora.
Telefonní účet vám zašle SPT Telecom - na něm bude vyznačeno, přes čí síť jste jak volali a kolik vás to stálo. Telecom inkasuje místní propojovací poplatek z vašeho domova do přípojného bodu dálkového operátora a případně i provizi za zprostředkování celého obchodu mezi vámi a dálkovým operátorem.
V Německu se dokonce stalo populární zařízení nazvané Carierr Selector, tedy Spořič poplatků. Toto zařízení má naprogramované všechny tarify všech dálkových operátorů a v případě, když vytáčíte meziměstské či mezinárodní číslo, podívá se Selector do tabulky, který operátor je v tuto hodinu nejvýhodnější a poté jej zvolí. Touto metodou se dají ušetřit velké peníze, ale je jasné, že z tohoto zařízení operátoři nemají radost, protože odstraňuje princip věrnosti k operátorovi. Takový ale je trh.
S možností výběru dálkového operátora počítá i Národní telekomunikační politika. Vzhledem k tomu, že jde o zatím nejprogresivnější metodu odbourání faktického monopolního postavení majoritního provozovatele většiny „posledních mílí", bude si i Česká republika muset zvyknout na myšlenku svobodné volby dálkového operátora, nebo si odvyknout myšlence liberalizovaného trhu.
Právě volba dálkového operátora ruší výhody dané přirozeně monopolním postavením, tedy tržní majoritou a nutní i firmu takto pozicovanou na trhu, aby se přizpůsobovala požadavkům zákazníků a nikoliv, aby svoje přání odívala do hávu přání zákazníků, jak mají monopoly v oblibě. Volba dálkového operátora je pro telekomunikace tímtéž, čím byl revolver Smith and Wesson pro Divoký západ: vyrovná šance velkých a malých...
