Pro páteční okénko jsem si vybral něco sentimentálních příběhů z historie Mobil.cz. Nebudete věřit, ale článek bude o tričkách. O našich tričkách.
V roce 1997 jsme s Petrem Mitošinkou přišli na takovou myšlenku, že bychom mohli udělat trička našeho serveru – jako poděkování pro naše (tehdy ještě mizerně či vůbec nehonorované) spolupracovníky a také pro naše zákazníky. A jak jsme si usmysleli, tak jsme i učinili.
Nebylo to ovšem tak jednoduché – problém první, co dát na trička. Protože jsme se samozřejmě rozmysleli pár chvil před Invexem, na velké focení nebylo času nazbyt, a tak přišly vhod fotografie, které jsem dělal jako cvičné fotoaparátem, jenž jsem nesl do opravny. Tehdy jsem nafotil několik snímků Motoroly StarTAC (v té době krámská cena přes 60 000 Kč, byla na ni u nás výborná recenze nazvaná Jenom Hvězdy, Bůh a Tangero :) – a na několika snímcích byl StarTAC a pískomil, moje domácí myš. Poznámka na okraj: v roce 1997 jsme ještě dělali fotografie do recenzí tak, že se nafotil telefon na běžný film, vyvolal a posléze oskenoval, na digitální fotoaparát jsme se zmohli k vánocům 1997…
Nakonec ta fotka pískomila a Motoroly dopadla docela dobře a naše první trička v bílé barvě byla na světě. Stálo to sice trochu přemlouvání výrobce – přeci jen série 200 ks se i tehdy brala jako velmi malá, ale nakonec jsme výrobce dostali na originální fotce telefonu a pískomila a trička vyrobil.
Když už jsme měli trička, popadl nás e-komerce duch a rozhodli jsme se prodávat zbylé kusy přes internet. Udělali jsme stránky s nabídkou triček a přemýšleli, zda se vůbec nějaký kousek prodá.
Jak asi tušíte, skončila celá věc fiaskem, ale ne proto, že by se nic neprodalo – trička si objednalo několik desítek lidí a objednávky stále proudily. Celá věc se zasekla na mém odporu k institucím: když jsem trička osobně nosil na poštu, tak mne při jedné z várek pošťačka upozornila, že používané balení, které jí do té doby nevadilo, pošta nepřijímá. A protože všechno přebalovat se mi nechtělo, celou akci jsme odpískali, zákazníkům jsme se omluvili a ještě počátkem roku 1998 jsme rozdávali trička zabalená do obálek s nadepsanou adresou. Od té doby se prodej našich triček stal tabu.
Poznámka na okraj: od té doby mne Petr nenutí, abych za naši společnost vedl styk s úřady, jedna vypálená pošta na Praze 5 mu stačila, aby pochopil bezperspektivnost takového nutkání.
Trička jsme od té doby dělali rok co rok, po bílých přišla modrá s Nokia 8810, o rok později černá s Ericssonem T28 a letos šedivá s telefonem Siemens SL45. Samozřejmě vždy s pískomilem. A vždy v malé sérii 200 ks.
Postupem času se naše trička stala bezmála sběratelským kusem a mezi tričky mají stejný zvuk jako kalendáře Pirelli mezi kalendáři. Jak by také ne – co se týká pracnosti, jsou to asi nejdražší trička na světě.
Především je již tradicí, že o výrobu triček se stále stará Petr Mitošinka (dnes je v naší firmě s cca. 40 lidmi technickým ředitelem) a já se starám o focení. Na tyto operace padne zpravidla několik týdnů našeho času, už proto, že focení pískomila není nijak jednoduché – nepostojí a nepostojí.
Dále je pravidlem, že samotný akt focení vykonává Honza Březina, šéf Grafiky. A protože pískomil není nejklidnější myš, zpravidla focení znamená, že celá Grafika honí myš a snaží se, aby chvilku stála. Období tvorby našich triček pak poznáte snadno podle toho, že nám nejedou servery a Grafika.cz nevychází.
V neposlední řadě se situace s letošními tričky zkomplikovala v okamžiku, kdy kočka Ifigenie proklouzla do střežené zóny a zmasakrovala pískomily, nedávajíc jim mnoho šancí. Dalšího pískomila opatřil Petr osobním nákupem ve zverimexu poté, co několik týdnů systematicky prohledával všechny eshopy na internetu, zda mají pískomily v nabídce. Neměly – kamenný krám ho neminul a platební kartu nebrali.
Nového pískomila se zželelo našim účetním, a tak v okamžiku, kdy jej Petr chtěl vrátit do zverimexu a ukázalo se, že tam bude zužitkován maximálně tak ke krmení hadů (myší se zákon o týrání zvířat netýká?), bleskurychle převedli pískomila do investičního majetku, čímž znemožnili jeho praktické vydání z firmy. Dnes má pískomil své vlastní akvárium ve firmě a k dispozici luxusnější stůl než já sám.
Časy se mění. Dnes máme profesionální e-komerce oddělení s propracovanou distribucí, takže jsme se rozhodli v našem pokusu pokračovat. Při tvorbě letošních triček jsme objednali 150 ks navíc, které použijeme do soutěží (loňský příděl 10 ks triček pro redakci do soutěží se ukázal nedostatečný) a také zkusíme starý trik – trička prodávat.
Na TelStore trička najdete v ceně 390 Kč včetně poštovného. Do prodeje jde pouhých 100 ks a ve firmě uzavíráme sázky na to, jak rychle zmizí. I já mám svůj tip, ale neprozradím ho. Pokud nebudete mít štěstí, abyste tričko vyhráli nebo jinak vymámili z redakce, a nejste náš zákazník nebo spolupracovník, je to jediná a dosti omezená příležitost, jak se k takovému tričku s tak bohatou historií dostat :).
Ale nebojte – příští rok zase budeme celé prázdniny dělat nová trička. Samozřejmě budou mít novou barvu, novou fotografii a nový telefon. Dotisky neděláme, i to patří k tradici.
Každá firma má svoje zvláštní tradice a zvláštnosti, které ostatní lidé nechápou, protože většinou neznají pozadí těchto tradic. Co u vás ve firmě, máte nějakou podobnou specialitu nebo tradici? Pište nám do diskusního fóra, ať nás uklidníte, že nejsme jediná česká mešuge firma…
