Dobrý den. Předkládám p.t. obecenstvu anténu pro GSM telephonii. Jest to anténa mnou vypočítaná a taktéž v terainu prakticky odzkoušená. Její výroba jest tak nenáročná, že si ji může každý sám bez problémův a námahy tělesné snadno vyrobiti.
Předložená sedmiprvková
Yagi antena je navržena podle Chenga. Je dosti úzkopásmová, a
tudíž dost
náročná na přesnost výroby. Je nutno, aby ráhno bylo z
nevodivého materiálu. Já jsem použil dřevěnou tvarovanou
lištu. Průřez lišty (ASI) viz obrázek.
Modrými čísly ve sloupci D jsou vzdálenosti prvků (uvažováno od osy prvku, nikoliv od kraje), červenými čísly jsou délky prvků. Délky ve sloupci L1 jsou pro prvky vyrobené z pásku 5,5 x 2 mm, (např. měděný pásek na vinutí transformátorů), ve sloupci L2 jsou hodnoty pro kulatinu o průměru 2 mm (např pružná šlechtěná ocel). Obecně platí, že čím tlustší prvek, tím kratší. Rozměry jsou v milimetrech.
V mém případě je použito Cu pásku 5,5x2, který je k ráhnu jednoduše přilepený sekundovým lepidlem Pattex. Drží to celkem fest.
Anténa vykazuje zisk asi 12dBd (dBd = zisk oproti ideálnímu půlvlnnému dipólu) , což při její délce je velmi slušné. (Teoreticky by měla mít 12,6dBd.) Je to ovšem, jak bylo zmíněno již výše, vyváženo její úzkopásmovostí. Pro použití na kanálech GSM však vyhoví.
Směrovost a
vyzařovací diagram je naznačen na následujícím obrázku. Je
z něj vidět, že anténa má výrazný hlavní lalok, dva
postranní a jeden zadní, který se zdá být nezanedbatelný.
Skutečně předozadní poměr změřený na anténě je jen asi
10 dB; to je ovšem dáno jednoduchým reflektorem.
Impedance antény se pohybuje mezi 50 - 60 ohmy, připojit ji je nutno 50ti ohmovým koaxiálem. Výběru typu koaxu se sluší věnovat obzvláštní pozornost, neboť na 900 MHz je útlum levných a tenkých kabelů značný. Například čtyřmetrový úsek "počítačové" RG52 pohltí 12dB, tedy vlastně celý zisk antény. Já jsem použil typ RLA-10.
Naprotitomu
symetrizační smyčka se může vyrobit z tenčího a
ohebnějšíko koaxu. Pro běžné typy se zkracovacím
činitelem 0,66 je délka a zapojení naznačeno na obrázku.
Střední vodiče udělat co nejkratší. Nakonec se to celé
zafačuje izolepou, ale zas ne moc.
Pokusy a měření s pomocí Siemens S4power ukázaly, že skutečný rozdíl mezi sílou signálu přijímaným na telefónku s vysunutou anténkou na zemi ve stoje a sílou signálu dodanou z této antény na čtyřmetrovém ráhně je až 22 dB. Je to dáno jednak vysokým umístěním antény s ohledem na místní terénní členitost, jednak tím, že anténka telefónku má mírně záporný zisk.
Přílišné zvyšování umístění antény v rovinatém terénu nemá moc smysl, odzkoušeno a změřeno, že to vyleze asi o 1 dB na metr. Jinak to ovšem bude vypadat v terénu značně členitém, v zástavbě se slabým signálem a pod. Tam je třeba anténu umístit do takové výšky, kde anténa na signál "vidí", pak se uplatní její zisk a směrovost.
Anténa se na stožár umisťuje tak, aby měla vertikální polarizaci, tedy prvky budou svisle. Pokud je stožár kovový, musí se na něj uchytit za zadní část, za konec ráhna a vypomoci si třeba silonovými nitěmi. Vzdálenost reflektoru od kovového stožáru by neměla být menší, než 17 cm.
A na závěr, než Vám něco popřeju, chci důrazně upozornit, že kmitočty nad 30 MHz jsou duchařina. A čím vyšší, tím horší. Nejlepší je si to odzkoušet. Ono to totiž někdy chodí (obzvláště tam, kde to člověk absolutně nečeká), a někdy nechodí (obzvláště tam, kde si člověk myslí, že to zaručeně půjde). Tudíž když Vám to nepůjde, tak nekamenujte mne.
A nyní už Vám přeji hodně úspěchů při laborování a lovení signálu. Pokud budete mít dotazy a připomínky, klidně se na mne obraťte.
