Přehled prvních WM Smartphonů

Přehled prvních WM Smartphonů | foto: Radek Mikudík, Mobil.iDNES.cz

Kterak Bill Gates s mobilními okny začínal. Byla drahá a padala

  • 26
Operační systém Windows Mobile již za svou několikaletou historii “vdechnul“ život a množství funkcí celé plejádě chytrých telefonů i komunikátorů. STRTrk, Meteor či Excalibur - to jsou známá označení nejnovějších Smartphonů. Které ale byly ty úplně první? Zavzpomínejte s námi na skutečné pionýry svého oboru…

Úvod
Za několik týdnů tomu bude čtyři a půl roku, co si zákaznicí našich operátorů (tehdy pouze T-Mobile a Eurotel) mohli ve značkových prodejnách zakoupit první zařízení s OS Windows Mobile, s nimiž bylo možno uskutečnit i telefonní hovory v pásmu GSM.

Pamětníky nepřekvapíme, když v této souvislosti zmíníme označení MDA I resp. Dataphone I, protože právě taková označení zvolil T-Mobile resp. Eurotel pro zařízení s původním názvem HTC Wallaby. První Pocket PC Phone slavil na české scéně poměrně velký úspěch a to i přesto, že verze operačního systému na kterém běžel (Pocket PC 2002) nebyl nijak stabilní a spolehlivý.

HTC Wallaby kraloval na našem trhu dlouhých šest měsíců a v dubnu 2003 Eurotel do své nabídky s hrdostí uvedl první chytrý telefon, kterým byl Eurotel Smartphone, původně však HTC Tanager. Za cenu okolo 19 000 Kč se zákaznici Eurotelu mohli stát hrdými majiteli mobilního telefonu, který v relativně malé (i když dosti nevzhledné) skořápce nabízel výhody kapesního počítače. Kámen úrazu byl i v tomto případě “nevyzrálý“ operační systém Smartphone 2002. Stabilita je slovo, se kterým se Smartphone 2002 v jedné větě nikdy nemohl potkat (i když třeba Motorola MPx 200 byla docela spolehlivým nástrojem).

Na dalších šest měsíců se zčeřené vody systému Windows Mobile uklidnily, aby je ke konci roku 2003 mohl opět rozvířit další adept, tentokráte však komunikátor s kódovým označením HTC Himalaya. Že vám tento název zhola nic neříká? Nedivíme se, ale pokud doplníme označení tuzemských operátorů, tedy T-Mobile MDA II/Eurotel Dataphone II, bude jistě vše křišťálově jasné. MDA II po svém starším bratříčkovi však nezdědil téměř nic, do vínku dostal nový výkonný procesor, více paměti a především OS Windows Mobile 2003. Právem se tehdy stal velmi oblíbeným zařízením, které dodneška používají tisíce lidí.

Ač by se mohlo zdát, že spodní mantinel máme díky HTC Wallaby jasně definován, v celosvětovém měřítku tomu tak není. Prvním GSM zařízením s Windows Mobile vůbec totiž byl již roku 2001 chytrý telefon jménem Avanger, jenž pocházel přímo z dílen gigantu Microsoft.

Pojďme se tedy podívat, jak to všechno začalo, připomenout si staré známé modely a představit si ty, které se našemu trhu vyhnuli velikým obloukem.

Pár slov o HTC
Společnost HTC byla založena 15.května roku 1997 jako firma specializovaná na design a výrobu kapesních počítačů pro OEM (Original Equipment Manufacturer) a ODM (Original Design Manufacturer) zákazníky. Již krátce po založení se HTC stává jedním z nejrespektovanějších výrobců v oblasti Windows CE zařízení. HTC uzavírá lukrativní smlouvy s největšími mobilními operátory v Evropě, USA a Asii.

Filozofie je jasná – HTC navrhne a zrealizuje model smartphone nebo komunikátoru pod svým kódovým označením a jednotliví operátoři pak po vzájemné dohodě (mezi operátorem a HTC) příslušný model, někdy s drobnými změnami, jindy bez nich, nabízejí svým zákazníkům pod svým unikátním jménem. Nutno zmínit, že korporace HTC svá zařízení donedávna distribuovala pod vlastní značkou Qtek.

Ač to možná zní trochu složitě, nebo zamotaně, je to velmi jednoduché a názorný příklad vše vyjasní. Setkáte-li se například s označením Orange SPV M3000, i-mate K-JAM, Qtek 9100, T-Mobile MDA Vario nebo O2 Xda Mini S, pak vězte, že jde stále o jedno jediné zařízení – HTC Wizard.

Dnes je HTC největší a nejpilnější výrobce zařízení se systémem Windows Mobile a jednou z nejrychleji rostoucích společností v oblasti mobilních technologií (podle posledních zpráv jí patří 11. příčka v celosvětovém žebříčku).

Přehled Smartphonů

WM Smartphone 2002 (Stinger)

Tento systém, který je znám i pod svým kódovým označením Stinger byl ve své neoficiální verzi poprvé použit u modelu Avanger. Ovšem svou premiéru ve finální podobě si tak říkajíc odbyl u chytrého telefonu z dílen společnosti Sendo, model nesl název Z100. I když, jak se později dočtete, ani Z100ka se nakonec nedočkala realizace a prodeje.
OS Smartphone 2002 - obrazovka Dnes a Menu

Zařízení, jenž mělo běžet pod touto verzí OS muselo tehdy disponovat 32-bitovým procesorem, 4 MB RAM a alespoň 8 MB Flash ROM paměti. Dnes sice tyto hardwarové požadavky nejvýše vykouzlí úsměv na rtech čtenářů, na svou dobu však byly docela vysoké.
OS Smartphone 2002 - Nabídka Programs a O produktu

Jak již bylo zmíněno v úvodu, tento systém se vyznačoval horší stabilitou

Avanger

První zmínka o tomto prototypu z dílen Microsoftu prosákla na veřejnost v dubnu 2000. Na svou dobu se jednalo o velmi malé a kompaktní zařízení, které běželo pod rannou verzí OS Stinger. Displej nabízel rozlišení 170 x 220 obrazových bodů, což bylo u chytrých telefonů donedávná optimem. Byl však schopen zobrazit pouze několik odstínů šedi, což zvyšovalo výdrž akumulátoru na jedno nabití. Více informací se nám nepodařilo sehnat, z technických specifikací je pak známo pouze to co bylo uvedeno.

Sendo Z100

Sendo Z100 mělo být prvním zařízením s konečnou verzí OS Smartphone 2002. Z100ka byla světu oficiálně představena na tiskové konferenci v únoru 2001, datum uvedení na trh byl původně srpen téhož roku. Po dlouhých soudních tahanicích mezi Sendo a Microsoftem (více zde) však nakonec z celého projektu sešlo a firma Sendo přesměrovala svůj vývoj na konkurenční operační systém – Symbian.

Sendo Z100 si nakonec neužilo ani chvilku slávy

Na tuto “přetahovanou“ však nejvíce doplatili zákazníci sami, kteří si na první chytrý telefon s OS Windows Mobile nakonec museli počkat více než rok – HTC Canary byl totiž uveden až v listopadu 2002. Sendo Z100 tak ve finále čekal smutný konec, ovšem takový osud není v tomto oboru nikterak ojedinělý – takto dopadlo více nadějně vyhlížejících a očekávaných smartphonů.

HTC Canary
Ekvivalentní označení:
Orange SPV, Qtek 6080

HTC Canary byl prvním Smartphonem, který se dostal na světový trh a hned způsobil veliké haló. Není divu, kromě telefonních funkcí totiž nabízel možnosti, které byly do té doby připisovány jen mnohem rozměrnějším kapesním počítačům.

HTC Canary

Zatímco zdejší operátoři HTC Canary s úspěchem přehlíželi, na Slovensku byla situace zcela opačná a v průběhu první poloviny roku 2003 se HTC Canary objevil v nabídce operátora Orange pod označením Orange SPV.
Hardwarové vybavení čítalo procesor Texas Instruments na 133 MHz, paměť byla v kombinaci 32 MB ROM a 16 MB RAM rovněž dostačující. Displej s rozlišením 176 x 220 pixelů zobrazil více než 65 tisíc barevných odstínů a na dlouhou dobu tak stanovil vysoký standard – vždyť papírově naprosto totožný displej se po více než dvou letech objevuje třeba u Motoroly MPx 220, stejným se pochlubil i Eurotel Smartphone II.

Telefonování obstarával integrovaný třípásmový GSM modul, datové přenosy pak modul GPRS. Technologie EDGE byla v té době hudbou budoucnosti.

HTC Canary se objevil i v mírně vylepšené verzi jako Dopod 515, kterému byla navýšena operační paměť na dvojnásobek, což později umožnilo upgrade OS na Windows Mobile 2003.

HTC Tanager
Ekvivalentní označení:
Orange SPV E100, i-mate Smartphone, Qtek 7070, Eurotel Smartphone, Dopod 515

Druhým chytrým telefonem z produkce HTC byl model s kódovým označením Tanager. Patřilo mu však i jedno prvenství, byl totiž prvním Smartphonem, který byl dostupný po celém světě (tedy od Antarktidy až po papuánskou Novou Guineu).

HTC Tanager

Podobnost s předchozím modelem je více než zřejmá, Tanager je tedy spíše vylepšený předchůdce nežli plnohodnotný nový model. Změn navíc nebylo mnoho a kromě jiného designu se vylepšení dočkal pouze displej, ten byl transflektivní a zajišťoval tak lepší čitelnost na přímém slunci.

U předchozího modelu jsme smutnili nad dostupností a záviděli “východním bratrům“ jejich Orange SPV, díky vstřícnosti Eurotelu jsme se však v květnu roku 2003 dočkali i my – právě uprostřed jara totiž Eurotel zařadil HTC Tanager do své stáje s vskutku příznačným jménem Eurotel Smartphone. Ten byl plnohodnotným pracovním nástrojem, který se pyšnil především bezproblémovou synchronizací s Outlookem nebo precizním kalendářem a úkolovníkem.

Motorola MPx 200 (V700)

Motorola MPx 200 se zapsala zlatým písmem nejen mezi uživatele v ČR, u nás ji lze totiž s přehledem označit za nejprodávanější chytrý telefon se systémem Windows Mobile. Co jiného mohlo mít na svědomí ohromný kasovní úspěch, nežli velmi nízká cena tohoto zařízení. V průběhu listopadu 2004 došlo k výraznému zlevnění a to z cca 11 000 Kč na necelých pět a půl tisíce! Za tuto cenu zákaznici získali multifunkční zařízení, u nějž ocenili nejen propracované manažerské funkce, ale i podporu multimedií (to lze říci o všech “mašinkách“ s WM).
Motorola MPx 200

Konstrukčnímu zpracování MPx 200ky nebylo téměř co vytknout – žádné vrzaní či špatné lícování jednotlivých dílu, i kloub vykazoval dlouhou životnost. Ovšem použiti lesklého černého plastu na přední i zadní kryt lze označit za velmi nešťastný. Na tomto materiálu totiž ulpěl každý letmý dotek a uplatnění by tak našel spíše v daktyloskopické laboratoři, než jako hlavní surovina k “odění“ mobilního telefonu.
Motorola MPx 200 byla první chytrý telefon véčkové konstrukce, patřilo ji však i další prvenství – první celosvětově rozšířený smartphone, jenž nepocházel z HTC.

Hardwarové parametry nebyly nikterak oslňující (procesor TI na 132 MHz, 32 MB ROM/RAM), přesto telefon umožňoval rychlou a pohodlnou práci. Nevýhodou byla absence Bluetooth, uživatelé se museli spokojit s infraportem.

Samsung SCH-i600

Zanedlouho po realizaci prvního smartphonu od Motoroly vstoupila na tento neprozkoumaný trh i společnost Samsung se svým modelem SCH-i600. Ten měl být prvním telefonem s Windows Mobile pracující v amerických sítích CDMA.

Samsung sch-i600 byl nakonec zrušen

Pokud by tehdy inženýři Samsungu implementovali klasický GSM modul, nemusel být celý tento projekt nakonec zrušen.
Z hardwarových parametrů nutno vyzdvihnout rychlý procesor Intel o taktu 200 MHz, přibyla i podpora SDIO slotu a do Samsungu tak bylo možno připojit přídavný Bluetooth modul či digitální fotoaparát.

Mio 8380

Řadu smartphonů s verzí OS Smartphone 2002 završil neznámý model od společnosti Mio, s označením 8380. Procesor Texas Instruments na 200 MHz doplňoval dostatek paměti v rozložení 32 MB ROM a 16 MB RAM – tedy nic neobvyklého.

Mio 8380

Novinkou však byla integrace digitálního fotoaparátu přímo do těla smartphonu, Mio umožňovalo pořízení snímků v QVGA rozlišení (320 x 240 bodů). Tento doplněk se však nepříjemně podepsal na rozměrech telefonu a Mio 8380 s hloubkou rovných 30 mm tak lze označit za velikého tlouštíka.

Windows Mobile 2003 for Smartphone (+ WM 2003 Second edition)

Nová verze operačního systému se objevila poprvé u smartphonu Mio 8390, několik měsíců poté však Microsoft vystoupil s vylepšenou verzí Windows Mobile 2003 Second Edition (dále jen SE). Nový systém vyhlížel moderněji a to především díky podpoře vyhlazování písma Clear type, které známe i ze stolních Windows.

 WM 2003 SE - obrazovka Dnes a Start menu

Velikým vylepšením je třídění korespondence zvlášť, SMS se tak již nemíchali ve stejném “oddílu“ spolu s doručenými e-maily či MMS. Jasně největší výhodou je pak podpora nových aplikací – software jenž se na předchozí verzi OS nebylo možno spustit, šlapal na verzi nové jako hodinky.
WM 2003 SE - kalendář a Task Manager

V našich zeměpisných šířkách jsme se mohli setkat pouze se dvěma modely chytrých telefonů s WM 2003 SE. Byl jím jednak HTC Typhoon (Eurotel Smartphone II) - velmi úspěšný následovník ET Smartphonu a dále Motorola MPx 220.

Verze WM 2003 SE přinesla i podporu rozlišení 240 x 320 pixelů. Takovým displejem se mohl pochlubit třeba Samsung i300, který mimoto zaujal i 3 GB pevným diskem.

HTC Voyager
Ekvivalentní označení:
Orange SPV E200, i-mate Smartphone 2, Qtek 8080, O2 Xphone, Dopod 535

Dalším modelem, který stále vycházel z konstrukce a designu původního Canary byl HTC Voayger. Systém poháněl stejný procesor Texas Instruments, podstatně však byla navýšena paměť a to na 64 MB ROM/32MB RAM. Tento paměťový “dopink“ později umožňoval upgrade OS na verzi 2003 SE.

HTC Voyager
Voyger byl prvním modelem od HTC s integrovaným  digitálním fotoaparátem, který umožňoval pořizovat snímky v dnes již dávno překonaném VGA rozlišení. Jako první přinesl také podporu bezdrátové technologie Bluetooth, která je dnes běžnou záležitostí i u telefonů nižší kategorie.
Distribuce se nejdříve ujal Orange, zanedlouho nato operátor i-mate, Qtek spolu s O2 pak vydali své verze prakticky současně. HTC Voayger nakonec vstoupil i na asijský trh.

HTC Typhoon
Ekvivalentní označení:
Orange SPV C500, i-mate SP3, Qtek 8010, Eurotel Smartphone II Audiovox SMT5600, Dopod 565

HTC Typhoon bývá označován jako smartphone druhé generace a to díky použitému procesoru a verzi operačního systému. V nabídce Eurotelu se jako Smartphone II zabydlel na začátku loňského roku a své místo na výsluní vychutnával až do listopadu, kdy se v nabídkové brožuře objevil naposled.
HTC  Typhoon
Tento čas využil “Tajfun“ opravdu naplno a zazářil v nejedné ručce spokojeného uživatele. Typhoon překvapil velmi kompaktními rozměry, které mu mohli závidě i běžné mobilní telefony, které mu však funkčně nesahaly po kotníky. Procesor Texas Instruments na 200 MHz, dostatek paměti v rozložení 64 MB ROM/32 MB RAM, výborný displej, technologie Bluetooth nebo integrovaný digitální fotoaparát – to je jen rychlý výčet jeho největších předností, kterými snadno odzbrojil každého milovníka zařízení s Windows Mobile. Jediná výtka tak směřovala k umístění miniSD slotu pod baterií a atypickému ovládacímu prvku.

O úspěchu HTC Typhoon svědčí i fakt, že zakoupit si jej mohli zákazníci celkem osmi nejvýznamnějších mobilních operátorů, zkrátka tak nepřišli uživatelé Orange, i-mate nebo Audiovox. Během několika měsíců navíc HTC vydala celkem tři modifikace Typhoonu (Feeler, Sonata, Amadeus), které měly totožné technické parametry a odlišovaly se pouze “skořápkou“.

Cena začínala na 13 000 Kč za nedotovaný, při podpisu smlouvy při nejvyšší výši minimálního měsíčního plnění pak byl k mání za 2 995 Kč.

Eurotel Smartphone II – recenze

Motorola MPx 220

MPx 220 se na našem trhu objevila prakticky současně s ET Smartphonem II a do března tohoto roku ji bylo možno zakoupit u Eurotelu. Funkčně byly oba modely téměř totožné, MPx 220 však nabídla vyspělejší kameru se snímačem o 1,3 milionu buněk (papírově mnohem lepší, výsledné snímky však kvalitou zrovna neoplývaly). Potencionální zájemce tak mohl volit mezi véčkovou a klasickou konstrukcí při zachování stejných funkcí.

Motorola MPx 220

Předchozímu modelu MPx 200 citelně chyběla technologie Bluetooth, s 220kou již tato bezdrátová komunikace možná byla. Použitý akumulátor s kapacitou 1 000 mAh sliboval slušnou výdrž, což se o MPx 200 rozhodně říci nedalo.

Motorola MPx 220

Díky razantnímu zlevnění z jedenácti na šest a půl tisíce, které se uskutečnilo na konci listopadu 2005 přešla na tento novější model spousta uživatelů MPx 200. Motorola MPx 220 byla realizována ve dvou barevných provedeních, k dostání byla stříbrná a tmavě hnědá varianta. 

Motorola MPx 220 – recenze

Mitac Mio 8390

S tímto zařízením se mohli blíže seznámit pouze uživatelé v dalekém Tchaiwanu, pouze tam bylo totiž Mio 8390 k dostání a to již v únoru 2004. Byl jediným modelem, který běžel pod základní verzí OS WM 2003, to však jeho atraktivitu nijak nesnižovalo.

Mio 8390

Z hardwarového vybavení stojí za zmínku procesor Intel s taktem 200 MHz, displej schopný najednou ukázat až 262 tisíc barevných odstínů nebo integrovaný fotoaparát. Vzhled byl dosti podobný starším modelům značky Samsung, anténa se do malého těla nevešla, což ale slibovalo lepší příjem signálu.

Mitac Mio 8870
Ekvivalentní označení:
Sagem myS-7

Devět měsíců, přesně takovou dobu pracovali lidé v koncernu Mio na novém smartphonu, kterého s hrdostí uvedli v listopadu 2004. Zanedlouho poté se Mio 8870 objevil s mírnými odchylkami v designu jako Sagem myS-7.

Sagem myS-7


Co se hardwarové výbavy týče, Sagem myS-7 nikterak nevybočoval ze zaběhnutých standardů, jakými procesor Intel s taktem 200 MHz a vnitřní paměť 32 MB ROM/RAM tehdy byly. Absence Bluetooth byla do jisté míry vyvážena SD/MMC slotem s podporou IO (input/output), zájemci tak mohli tuto technologii využít prostřednictvím přídavné SD karty s tímto modulem.

S myS-7 se bylo možno dovolat téměř po celém světě a to díky integrovanému třípásmovému modulu GSM, který se rozumí s kmitočty 900/1800/1900 MHz. Z datových rozhraní nelze nezmínit GPRS třídy 10 a infračervený port pro komunikace s jiným telefonem či PC.
Důležité okamžiky bylo možno uchovat díky integrovanému digitálnímu fotoaparátu a to v rozlišení nejvýše 640 x 480 pixelů.

Mitac Mio 8860

Mohlo by se zdát, že se v roce 2004 se smartphony Mio doslova roztrhl pytel – vždyť tohle je již třetí v řadě. Když jsme na začátku článku, v souvislosti s modelem Sendo Z100 zmiňovali smutný konec, které některé chytré telefony čeká, mělo to své opodstatnění. Realizace se ve finále nedočkal ani tento véčkový “chytrouš“.
Mio 8860


Původně mělo Mio 8860 vstoupit na trh v prvním kvartálu 2004, z nejasných důvodů však z toho nakonec sešlo. Rouškou tajemství jsou zahaleny i technické specifikace a kromě použitého procesoru Intel taktovaného na 200 Mhz, systému WM 2003 a parametrů displeje toho opravdu není moc známo. Zvídavý čtenář se tak musí spokojit z fotografií.

Anextek ST100

Skupinka ohlášených smartphonů, které se nepovedlo uvést do prodeje a skončili tak v propadlišti dějin, se v polovině roku 2004 opět rozšířila. Novým “odpadlíkem“ byl chytrý telefon od poměrně neznámého výrobce AnexTek, model nesl kódové označení ST100.

Anextek ST100

ST100ka přitom měla na potenciální zákazníky velmi dobře políčeno, hlavní zbraní totiž měla být překvapivě nízká cena, která neměla v přepočtu překročit 8 000 Kč. A co za tyto peníze měli uživatelé získat? Srdcem celého zařízení byl procesor Intel XScale na 200 MHz, kterému zdatně sekundoval dostatek paměti v poměru 32 MB ROM/32MB RAM. Tu však bylo možno rozšířit paměťovými kartami standardu SD nebo MMC.
Třípásmový GSM/GPRS modul zajišťoval telefonní funkce i konektivitu k internetu, nesmíme opomenout ani Bluetooth a infraport. Z datových funkcí tak nebylo co vytýkat – ST100 nabízel vše, co bylo u takových zařízení možné. Slušnou výbavičku završil integrovaný 0,3 megapixelový fotoaparát.

HTC Feeler
Ekvivalentní označení: i
-mate SP3i, Qtek 8020, Vodafone VD, O2 Xphone II, Dopod 575,

Jen několik měsíců od vydání HTC Typhoon se u mnoha nadnárodních operátorů objevil další smartphone z dílen HTC, byl jím model s označením Feeler.

HTC Feeler

Ten kdo čekal mnohá vylepšení, nové modernější technologie nebo vyšší výkon v porovnání z původním “Tajfunem“, byl zklamán. Žádné velké změny se zde nekonaly a kromě modernějšího vzhledu se Feeler mohl pochlubit jen mnohem lepším hlavním ovládacím prvkem, který byl u originálu tolik proklínaný.

HTC Sonata
Ekvivalentní označení:
T-Mobile SDA

Typhoon i Feeler se mezi uživateli těšili veliké oblibě a bylo tedy s podivem, že se ani jednoho z této dvojice modelů neujal operátor T-Mobile. Na konci roku 2004 se ale ukázalo, že T-Mobile rozhodně neusnul na vavřínech, protože jeho nabídku ozdobila další modifikace Typhoona s označením HTC Sonata.

HTC Sonata

Technické parametry byly s originálem (HTC Typhoon) identické, své místo si však na přední straně vydobyly dvě další funkční klávesy.

HTC Amadeus
Ekvivalentní označení:
Qtek 8100, T-Mobile SDA Music, Dopod 585, O2 Xphone IIm

Rok 2004 a zejména jeho poslední kvartál byl v dílnách společnosti HTC navýsost plodný - HTC Amadeus byl totiž již čtvrtým modelem který v září toho roku spatřil světlo světa.


HTC Amadeus
Nebyl novým modelem v pravém slova smyslu, i Amadeus opět vycházel z původního Typhoona. Přesto, že hardwarové parametry zůstaly beze změny, designem byl Amadeus od svého originálu na míle daleko. Tento elegán byl totiž zaměřen především na hudební funkce, o čemž svědčí nejen funkční tlačítka na přední straně, přídomek Amadeus je toho pak jasným důkazem.

T-Mobile, který Amadea nabízel, také nezapomněl označení vylepšit slůvkem Music.

Motorola MPx 100

Spanilou jízdu HTC se, na přelomu třetího a čtvrtého kvadrantu roku 2004, chystala ukončit společnost Motorola se svým novým modelem MPx 100. Celý projekt vypadal velmi slibně, a už na světovém 3GSM kongresu na začátku roku 2004, kde byla Motorola poprvé představena vzbudila mezi přítomnými velký rozruch. Minulý čas nepoužíváme jen tak bezdůvodně, tento smartphone je totiž dalším, který byl nejprve několikrát odložen a nakonec úplně zrušen…

Motorola MPx100

Dlužno zmínit, že šlo o nejočekávanější zařízení svého druhu vůbec. Funkční a hardwarová výbava totiž měla být v jistých ohledech na svou dobu nevídaná (za vše mluví třeba plánovaný 1,3 megapixelový fotoaparát). Přesný typ procesoru se nepodařilo zjistit, stejně jako rozložení vnitřní paměti telefonu (některé weby uvádí 64 MB ROM/32 MB RAM, jiné zase hodnoty poloviční).

Voq Professional

Ačkoli byl tento unikátní model představen již roku 2003, realizace a vpuštění do prodeje se dočkal až ke konci roku následujícího. Slovo unikát zde opravdu má své opodstatnění a při pohledu na fotografii je jistě každému ihned jasné proč – Voq Pro byl totiž historicky prvním telefonem s OS, který nabídl úplnou QWERTY klávesnici. Ta byla sice výklopná a o pohodlném psaní asi nemohla být tak úplně řeč, přesto bylo vyřizování emailů mnohem rychlejší než pomocí běžné alfanumerické klávesnice.
VoqPro s QWERTY klávesnicí
Voq Pro se nemusel stydět ani co se hardwaru týká, svižný běh systému WM 2003 zajišťoval procesor Intel s rychlostí 200 MHz. Pokud by někomu nestačila vnitřní paměť v poměru 32 MB ROM/48 MB RAM, mohl ji rozšířit díky SD/MMC slotu.

Velkým problémem však byla extra nízká výdrž baterie na jedno nabití. Společnost Sierra Wireless ukončila výrobu tohoto modelu na začátku června 2005.

HTC Vividia

Dalším smartphonem, který si zajistil jasné místo v historii byl HTC Vividia. Stejně jako v předchozím případě, byl i tento model unikátní svou konstrukcí – výsuvná klávesnice skutečně nebyla mezi smartphony nikterak běžná. Konečný uživatel však výhody/nevýhody této konstrukce zhodnotit nemohl, místo očekávaného oficiálního prodeje byl totiž ke konci roku 2004 celý projekt zrušen.

Přesné hardwarové parametry tedy nejsou známy, jisté ale je, že Vividia měla pracovat v CDMA pásmu, v našich končinách by tak mohla perfektně zastoupit funkci těžítka.

HTC Hurricane
Ekvivalentní označení:
Qtek 8200, T-Mobile SDA II, Orange C550

Ačkoli jsem se ocitli v polovině roku 2005, HTC stále vydává modely se starší verzí OS Windows Mobile 2003 SE. Po hrozivém “Tajfunu“, který slavil úspěch přesně o rok dříve přichází v srpnu 2005 ještě ničivější “Hurikán“ a hned se objevuje v nabídkách světových operátorů.

HTC Hurricane

Po hardwarové stránce je znát, že jde o model novějšího data – modernější 200 MHz procesor Texas Instruments, paměť 64 MB ROM/RAM a především revoluční QVGA displej jsou jeho hlavními přednostmi. Hurricane však bodoval i co se datové komunikace týká, kromě třípásmového GSM/GPRS modulu nabídl i Bluetooth nebo infraport. Na integrované Wi-fi si však uživatelé těchto zařízení museli ještě pár měsíců počkat.

V útrobách Hurricanu našel své místo i integrovaný digitální fotoaparát, jenž byl schopen pořizovat snímky o maximálním rozlišení 1280 x 1024 obrazových bodů. Milovníky muziky potěšila přítomnost funkčních tlačítek pro snazší ovládaní hudebních funkcí (tato tlačítka se objevila již u HTC Amadea). Slušnou výdrž na jedno nabití zajišťoval Li-ion akumulátor s kapacitou 1 050 mAh.

Motorola i930/i920

V říjnu 2005 se v oblasti chytrých telefonů o své slovo opět přihlásila Motorola. Tehdejší novinka nesla označení Motorola i930/i920 (verze i920 postrádala integrovanou kameru). Ačkoli byl tento model oficiálně představen již v roce 2003, nepodařilo se jej uvést na trh dříve než na sklonku roku 2005.

Motorola i930

Stejně jako byly verze MPx 200 i 220 telefony véčkového typu, Motorola od této koncepce neupustila ani v tomto případě. Design telefonu byl docela povedený, rozměrově šlo o “naducaný“ kousek, důkazem budiž rovných 30 mm na tloušťku. Kromě toho vzhledu velmi škodila i rozměrná anténa, která se tyčila v pravém horním rohu.

Původně měl být použit OS Smartphone 2002, díky velkým průtahům byla nakonec použita verze novější a to WM 2003 SE. Hardwarově nešlo o žádný zázrak, byl použit starší procesor TI OMAP 730 na 200 MHz, 32 MB operační paměti pak bylo doslova na hraně. Hlavní displej měl rozlišení 176 x 220 pixelů a najednou si poradil nejvýše s 65 536 barevnými odstíny, vnější o rozlišení 96 x 65 bodů jich pak zobrazil čtyři tisíce. Příliš v módě tehdy nebyl ani integrovaný fotoaparát s pouhými 0,3 megapixely.

Základem pro telefonní funkce byl třípásmový GSM modul, jenž si rozuměl s kmitočty 900/1800/1900 MHz, zvláštností pak podpora technologie iDEN (Integrated Digital Enhanced Network mobilní komunikační technologie umožňující funkci Push to Talk).

RoverPC M1
Ekvivalentní označení:
KROME MEGA M900i

V posledním čtvrtletí roku 2005 se výhradně na ruský trh dostává první chytrý telefon s Windows Mobile s označením RoverPC M1 (první ale zdaleka ne poslední, který mohli ruští příznivci mobilních Windows okusit).

Po hardwarové stránce šlo, na tehdejší poměry, o naprostý propadák – vždyť Rover měl téměř totožné vybavení jako o dva roky starší kolega z produkce HTC, model Voayger. Jediným opravdovým rozdílem byla přítomnost integrovaného fotoaparátu s 1,3 megapixely a rozšiřující slot standardu miniSD (namísto SD slotu).

RoverPC M1 se dostal do daleké Austrálie, kde si jej vzala na mušku společnost KROME a nabízela jej svým zákazníkům pod vlastním označením MEGA M900i, který byl však tribandový a disponoval i dvojnásobnou operační pamětí.

Samsung i300/i300x

V lednu tohoto roku společnost Samsung svým podařeným modelem i300 dala jasně najevo, že v odvětví chytrých telefonů rozhodně není slabým hráčem a musí se s ní nadále počítat. Hardwarově šlo o velmi nadupané zařízení, oficiálního prodeje na našem trhu se však zájemci nedočkali…

Samsung i300 byl určen především milovníkům muziky, o čemž svědčí i integrovaný pevný disk s úžasnou kapacitou 3 GB, pokud by ani to někomu nestačilo, byl připraven microSD slot. Srdcem Samsung byl rychlý procesor Intel s taktem úctyhodných 416 MHz, který zajišťoval vysoký hrubý výkon i v náročnějších grafických aplikacích, které bylo možno sledovat na jemném QVGA displeji.

Samsung i300x - První Smartphone s pevným diskem

Datové funkce bohužel tak bohaté nebyly a majitelé se tak museli spokojit s pomalým GPRS třídy 10, Wi-fi modul své místo v tomto modelu nenašel. Z dalších rozhraní je zastoupen Bluetooth i infračervený port. Telefonní funkce pak zajišťoval třípásmový GSM modul.

Multimediální funkce doplňoval integrovaný fotoaparát schopný pořizovat snímky v rozlišení maximálně 1280 x 1024 pixelů. Vítaným příslušenstvím byl, kromě standardní baterie s kapacitou 1000 mAh, i další akumulátor tentokráte o kapacitě 1700 mAh.

Největším zklamání tak jednoznačně bylo použití starší verze OS, ono použít na začátku roku 2006 systém WM 2003 SE opravdu nebyla dobrá volba. Model s “x-kem“ na konci disponoval pevným diskem s ještě větším prostorem a to 4 GB.

V další části článku si připomeneme ty nejvýznamější Smartphony s OS Windows Mobile 5.0, těště se!