Naproti tomu stojí zájmy národních bezpečnostních agentur. Možnosti se brání všemi dostupnými prostředky. Často se ozývá pojem "národní bezpečnosti".
Podobné dilema řeší podle Phoneyworldu i v Korei. Zde se některé společnosti snažily uvést na trh přístroje umožňující kódování přenášeného hlasu. První telefon byl představen již v roce 2003 společností Pantech. Známá byla dokonce už i cena, která se měla pohybovat v přepočtu mezi přijatelnými dvanácti až patnácti tisíci korun.
K sériové výrobě ale nedošlo. Společnost tvrdila, že by byl tento model neprodejný. Tuto skutečnost ovšem vyvracejí někteří ze zaměstnanci firmy. Podle jimi poskytnutých neoficiálních údajů měla společnost žádosti nejméně o 150 tisíc přístrojů.
Mnozí říkají, že Pantech se vzdal svého produktu na žádost vlády, které se komerční prodej podobného produktu rozhodně nelíbí. Zpravodajská služba se stejně jako kdekoli jinde ve světě netají tím, že odposlechy jsou pro ní nezbytné. Hrozbou jsou nejen drogový dealeři, ale i vyzvědači ze Severní Koree.
Zřejmé zůstává pouze fakt, že vyrobit "neodposlouchávatelný mobil" není již dlouhou dobu v žádném případě nereálné. Otázkou je, zda by takový produkt přinesl více škody či užitku.
