Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Komentář: Uber ukazuje, že budoucnost je v mobilních službách

aktualizováno 
Nepotřebujete peníze, nemusíte umět jazyk, nemusíte vědět, jak se kam jezdí. Uber vás s mobilem v ruce dopraví bez nejmenších problémů. Přesto proti této mobilní službě zbrojí v mnoha zemích světa.

Ilustrační foto | foto: Reuters

Hned na úvod musím zdůraznit, že je to pohled zákazníka, řidiči taxi to mohou vidět jinak. Jenže jako zákazník jsem z Uberu nadšený. Nepotřebuji mít u sebe peníze, na smartphonu stále vidím, jak daleko je moje auto, mám navrženou trasu a na konci jízdy se nemusím strachovat, jestli je cena v pořádku. Jen potvrdím a jdu.

Než se v Praze rozmohly taxislužby na telefon, bylo chycení taxíku na ulici sázkou do loterie. Mimo centrum se na taxi mohlo často mávat klidně desítky minut, pokud se taxikáři cesta z centra nelíbila, tak ji často odmítl a nakonec tu byly nervy, kolik to bude stát. A těch diskusí, proč nejedeme přímo, ale bereme to oklikou.

Dnes je situace mnohem lepší. Přes dispečink je poměrně slušná jistota, že taxikář pojede tak, jak má, že nakonec zaplatím normální sumu a že mi taxi přijede za pár minut. Ale s máváním na ulici je to stále špatné. Nedávno mi na Vinohradech zastavila Škoda 120, sice polepená jako taxi, ale uvnitř bez taxametru. Řidič se hájil, že není potřeba, má přeci počítadlo kilometrů.

I z této zkušenosti se divím, že úřadům může služba jako Uber vadit. Chápu výhrady proti Uberu Pop (v Praze nefunguje), který zprostředkovává pronájem aut s řidiči z lidu, tedy neprofesionály. S těmi bych nechtěl jet, absolutně nízká cena mě nezajímá. V Praze provozovaný Uber Black není absolutně levný, plno dispečinků jezdí levněji. Ale to není to nejdůležitější, hlavní je pohodlí a jistota.

Stále mluvím o lokálních jízdách, Uber je přitom silný především jako globální služba. V zahraničí jezdím taxíkem asi častěji než doma a zkušenosti jsou často stejně mizerné jako v Praze před dvaceti lety. Asi jediné město, kde vše funguje skvěle, je Singapur a vcelku přehledný je systém kuponů v dispečinku třeba v Malajsii. Ale to je výjimka. Podivné trasy v taxi jsem zažil v USA i v západní Evropě, o ceně jsem se dohadoval snad všude, nejvíc v Asii.

Při cestě v zahraničí především většinou nevím, jak se pohybují ceny, kolik se připlácí přes den nebo v noci, jaká je nástupní sazba nebo přirážka za zavazadla nebo cestu na letiště. U Uberu toto řešit nemusím. Navíc nemusím hledat bankomat, dávat si pozor, jestli mám malé bankovky, nemusím hledat letáky s telefony na dispečinky a hlavně nemusím řešit, jestli dispečer nebo samotný taxikář bude chápat, kam chci jet. A to není vůbec samozřejmá věc, například v Asii.

Použití aplikace Uberu je velmi snadné, stačí mít účet a přiřazenou platební kartu. A bez koruny v kapse můžu jezdit taxi po celém světě. Tedy tam, kde Uber funguje a kde mu úřady pod nejrůznějšími záminkami neházejí klacky pod nohy. A nemusí to být Uber, klidně to může být nějaký konkurent.

Ale pohled ze strany zákazníka může být zcela odlišný od pohledu taxikářů. Proto v redakci přivítáme názory druhé strany, taxikářů i úřadů.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.