Z pevných linek bude možné volat levněji - až Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhlášku týkající se financování univerzální služby. Tuto vyhlášku předpokládá platný telekomunikační zákon (151/2000 Sb.), který platí již téměř rok (od 1. července 2000). Dokud nebude vyhláška platná, nebude jasné, jaké jsou skutečné náklady na poskytování univerzální služby, což má negativní dopady na ceny za telefonování z pevných linek.
Univerzální služba je veřejná telefonní služba, která je ve stanovené kvalitě za regulovanou cenu (!) dostupná všem uživatelům po celém území státu. V praxi to znamená, že telekomunikační společnost, která má povinnost poskytovat univerzální službu (v České republice je to v současnosti pouze Český Telecom), musí připojit ke své síti každého zájemce na území České republiky a to bez ohledu na ekonomická hlediska. Český Telecom tedy nesmí odmítnout žadatele o telefon jen proto, že by vybudování linky bylo příliš nákladné, případně protože by na takovém zákazníkovi příliš nevydělal. Takže pokud máte babičku bydlící uprostřed lesů v horách, musí jí Český Telecom zřídit telefonní linku a nemůže se přitom vymlouvat na to, že babička nebude příliš často volat a na to, že natáhnout telefonní linku až k ní domů by bylo příliš nákladné. Pokud však Český Telecom prokáže, že připojit konkrétního zákazníka není možné z technických důvodů, potom ho samozřejmě odmítnout může.
Protože připojování podobných zákazníků nese pro Český Telecom nemalé výdaje, je nutné vyřešit financování těchto nákladů ze zvláštního fondu. Když bude Český Telecom dostávat prostředky na financování univerzální služby z fondu, nebude si muset tyto náklady započítávat do koncových cen a tyto ceny tak budou moci poklesnout. A právě způsob výpočtu nákladů na univerzální službu a podíly, které budou do fondu univerzální služby platit všichni telekomunikační operátoři v České republice, bude řešit již zmiňovaná vyhláška.
V současnosti totiž nejsou kvůli neexistující metodice výpočtu známé informace o tom, kolik vlastně poskytování univerzální služby stojí. Proto si Český Telecom tyto náklady, vykazované podle své metodiky, započítává jak do koncových cen, tak například i do cen za propojení své sítě s operátory GSM. Pokud však bude část těchto nákladů hrazena z fondu univerzální služby (který zřídí Český telekomunikační úřad, až bude existovat vyhláška o univerzální službě), budou moci klesnout ceny za volání z pevných linek - Český Telecom totiž část nákladů dostane zaplaceno a tak bude moci snížit ceny. A to i přesto, že podle Českého Telecomu současné ceny nepokrývají skutečné náklady. Vladan Crha nám řekl: “Tarify pro koncové zákazníky, zejména měsíční paušální poplatek, v žádném případě nepokrývají současné náklady na poskytování univerzální služby, které nyní hradí pouze Český Telecom.”
Ministerstvo zdržuje
Na náš dotaz nám 19. ledna tohoto roku ministerstvo sdělilo, že vyhláška o financování univerzální služby by měla platit od března. Na internetových stránkách však ještě dnes (10. května) Ministerstvo dopravy a spojů hrdě prohlašuje, že tato vyhláška bude platit v květnu tohoto roku. Bude opravdu zajímavé, zda se ministerským úředníkům podaří dodržet i poslední termín – již značně neurčitý – se kterým nás 4. května seznámila Ludmila Roubcová, tisková mluvčí Ministerstva dopravy a spojů: “Vyhláška by mohla reálně vstoupit v platnost do konce 1. pololetí tohoto roku.”
Zatímco ještě v lednu Ministerstvo dopravy a spojů očekávalo, že návrh vyhlášky o financování prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby postoupí pouze vládní komisi pro správní právo, nyní zjistilo, že by se mělo na názor zeptat i těch institucí a firem, kterých se bude vyhláška týkat. “Bylo nutné návrh vyhlášky projednat nejen v rámci standardního připomínkového řízení, ale i s Českým telekomunikační úřadem, Českým Telecomem a významnými telekomunikačními operátory, u kterých lze předpokládat, že budou na úhradu prokazatelné ztráty finančně přispívat,” řekla pro Mobil.cz Roubcová. Podle našich informací už mezi operátory a Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) došlo k dohodě, a tak bude nyní návrh vyhlášky po projednání na ministerstvu postoupen legislativní radě vlády. Pokud nebudou k vyhlášce žádné připomínky, bude ji moci ministr dopravy a spojů Jaromír Schling podepsat.
Vyhláška opravdu nikomu nechybí?
Podle Ludmily Roubcové zdržení v platnosti vyhlášky české telekomunikace neovlivní: “Výše uvedené zdržení nebude mít v žádném případě negativní vliv na liberalizovaný telekomunikační trh v České republice.” Prokazatelná ztráta z univerzální služby se totiž bude zjišťovat zpětně – za rok 2001 tedy budou známa čísla až na konci června 2002. A teprve tehdy bude možné určit, kolik každý operátor zaplatí do fondu univerzální služby. Podle Davida Duroně, marketingového ředitele GTS Czech, se však nevyřešené financování univerzální služby na operátorech projevuje: “Tuto skutečnost pociťujeme především při marketingovém a finančním plánování.” Stejné stanovisko k neexistenci vyhlášky o univerzální službě má i Aliatel. Richard Stonavský, ředitel pro regulaci ze společnosti Aliatel, nám řekl: “Pro každou společnost podnikající na českém telekomunikačním trhu představuje nevyřešení tohoto problému určitou míru nejistoty. A nejistota stojí peníze. Nevíme přesně, s jakými náklady na univerzální službu máme počítat a jak je promítnout do obchodních plánů.”
Potvrzují to i slova Vladana Crhy, tiskového mluvčího Českého Telecomu: “Ani pro Český Telecom není stav, kdy není dořešeno financování univerzální služby, příliš potěšující. Jsme samozřejmě připraveni plnit povinnost, kterou nám ukládá telekomunikační zákon. To však není možné bez jasně daných pravidel hry, včetně přesně definovaných způsobů vykazování a úhrady nákladů.”
Nikdo neví, kolik bude platit
Podle návrhu Ministerstva dopravy a spojů by se měl příspěvek do fondu univerzální služby počítat tak, že se nejprve vyčíslí náklady na univerzální službu a poté se rozdělí podle podílů na trhu. Přitom se vůbec nepočítá s tím, že by byli zvýhodněni začínající operátoři. Například v Německu, kde se univerzální služba financuje podobným způsobem, jsou plateb do fondu univerzální služby zproštěni operátoři, kteří mají menší než čtyřprocentní podíl na trhu.
Názory na způsob financování univerzální služby se u jednotlivých operátorů liší. Ředitel Contactelu pro právní a regulační záležitosti Miroslav Řezníček celou situaci komentuje: “Fond univerzální služby by měl být tvořen podle zásady "kdo vydělává, platí". Největší výhody a povinnosti z univerzální služby má zatím Český Telecom. Za úvahu stojí inspirovat se při pohledu na otázku na stav v zahraničí - například limitovat povinnost přispívat do fondu až od určitého podílu na telekomunikačním trhu.” Problémů s nejasnou definicí financování univerzální ztráty se obává i David Duroň: “Způsob stanovený v zákoně, kdy si poskytovatel univerzální služby v červnu řekne, kolik má vlastně dostat za minulý rok, je potenciálním zdrojem příštích potíží. Domníváme se, že lze předem na ryze obchodním základě uzavřít smlouvu mezi státem a poskytovatelem univerzální služby, která stanoví rozsah a ceny za poskytování požadovaného souboru služeb. Je dobré říct předem, co chceme a kolik na to máme peněz, abychom z telekomunikací nedělali nové zdravotnictví.” Pro dokreslení Richard Stonavský srovnává telekomunikace s jinými odvětvími: “Pokud v některých odvětvích existuje určitá forma univerzální služby, pak jakékoliv vznikající ztráty hradí stát ze státního rozpočtu. Typickým příkladem je například autobusová nebo železniční osobní doprava. Pokud se stát domnívá, že by měli mít občané dostupnější telefonní službu, potom by jim měl poskytovat adresné dávky pro příjmově slabé skupiny, důchodce…”
Je vůbec univerzální služba potřebná?
Telekomunikační operátoři se navíc v současnosti vážně zamýšlejí nad tím, zda má univerzální služba ještě vůbec smysl. Nabídka operátorů sítí GSM je díky jejich současnému pokrytí dostupná na téměř stejném území, kde jsou v tuto chvíli dostupné služby Českého Telecomu. Mobilní telefon si navíc může pořídit každý a nepotřebuje zřizovat od operátora žádné připojení. Tento názor potvrzuje i Miroslav Řezníček: “Institut nutnosti univerzální služby je vážně narušen díky existenci mobilních operátorů, kteří mohou stávající pojetí univerzální služby změnit.” Jiný názor na univerzální službu má David Duroň: “Na univerzální službu by se nemělo pohlížet jako na břemeno, které úřad ze zákona ukládá dominantnímu operátorovi jako trest, ale spíše ji považovat za svého druhu státní zakázku. Lze si dokonce představit konání výběrových řízení pro konkrétní území.”
Pokud se bude vyvíjet trh pevných i mobilních komunikací i nadále podobným tempem, jako je tomu nyní, bude nutné institut univerzální služby z našich zákonů odstranit. Zvláště v okamžiku, kdy bude mít mobilní telefon každý občan České republiky a kdy prudce poklesl zájem o nové telefonní stanice (za rok 2000 přibylo pouze 15 tisíc pevných telefonních stanic), totiž postrádá univerzální služba jakýkoliv smysl. A připojování k telekomunikačním sítím všech zákazníků, kteří o to požádají, by neměla být povinnost vynucovaná zákonem, ale konkurenčním prostředím a zásadami slušného podnikání.
