Poměrně často se setkáváme s vynálezy, které zjednodušují výrobu elektrické energie nebo snižují negativní dopad na životní prostředí. Pořizovací náklady potřebného vybavení se však mnohdy šplhají do astronomických částek (viz solární panely) a jejich koupě pro běžného člověka tak není příliš atraktivní.
Vědci z Fraunhoferova institutu pro integrované obvody, který sídlí v sousedním Německu, však nyní prezentovali opravdu zajímavý nápad. Přišli totiž na to, že přirozenou teplotu lidského těla lze využít k výrobě elektřiny.
Zatím musí být teplotní rozdíl alespoň 20 stupňů Celsia
Jak již bylo řečeno, celý princip tohoto alternativního způsobu výroby elektrické energie je založen na rozdílných teplotách lidského těla a prostředí okolo něj. Termoelektrické generátory by poté podle Petera Spiese, vedoucího projektu, měly být schopné z rozdílu mezi chladným a teplým prostředím produkovat elektřinu.
Běžné termoelektrické generátory dokážou v současnosti produkovat pouze zhruba 200 milivoltů. K výrobě jednoho nebo dvou voltů elektřiny (což je vyžadováno většinou elektronických přístrojů) je však zapotřebí, aby rozdíl teplot dosahoval alespoň dvaceti stupňů Celsia. Za normálních okolností se však teplota liší pouze o několik stupňů. „Z takto nepatrných rozdílů může být vygenerováno jen opravdu nízké elektrické napětí,“ říká Peter Spies, jehož tým expertů dlouho pátral, jak by bylo možné tyto nároky snížit.
Elektřinu vyrobí lednička i topení
Po čase se jim to povedlo: „Zkombinovali jsme počet součástek takovým způsobem, že polovodiče jsou schopné pracovat již pod napětím 200 milivoltů. To nám umožnilo vyrobit takové elektronické systémy, ke kterým není zapotřebí používat žádné akumulátory, nýbrž pouze tělesnou teplotu člověka,“ dodává s radostí Spies a věří, že v budoucnosti bude k výrobě elektrické energie zapotřebí teplotního rozdílu o velikosti pouhého půl stupně Celsia.
Peter Spies hledí do budoucnosti s velkým optimismem: „Elektřina by mohla být vyráběna na kterémkoliv místě byť jen s minimálním teplotním rozdílem.“ Jako „malá elektrárna“ by tak mohl posloužit například radiátor či lednička.
Budoucnost: Lidské tělo jako baterie mobilu
Uplatnění by nová technologie mohla mít i v medicíně. Zejména v nemocnicích - na jednotkách intenzivní péče, kde pacienta monitoruje nesčetné a až zmatečné množství nejrůznějších kabelů, by mohly všechny elektronické systémy čerpat energii přímo z onoho pacienta.
Nejzajímavější je však pohled směrem k mobilním telefonům. Pokud byste si chtěli například jen zavolat, stačilo by vzít přístroj do ruky a rázem byste se stali i jeho jedinou baterií. Komplikace s blikajícím nápisem „vybitá baterie“ na displeji tak možná jednou zcela vymizí z našeho života.
