Jak to bylo s manipulací databází u Twistu

  • 229
Před více než třemi týdny (17.4.) jsme vás informovali o neoprávněně deaktivovaných kartách Twist. Vše nasvědčovalo tomu, že operátor svévolně manipuloval s databázemi uskutečněných hovorů. Informace jsme sbírali inkognito, nepřiznali jsme tedy, že jsme z redakce Mobil.cz. RadioMobil s námi samozřejmě začal celou záležitost řešit a ani čtenáři nezůstali ke cause lhostejní. Jak to tedy celé bylo?
Máme v redakci dvě SIM karty Twist, pořízené v roce 1997. Jednu jsme používali pouze k pasivnímu testování úrovně signálu a časem zůstala ležet v zapomnění na dně redakčního šuplíku, protože její aktivace nám nezapadala do rozpočtu. V průběhu přípravy podkladů k těmto článkům jsme získali ještě jednu kartu s podobným osudem, kterou ovšem původní majitel dokonce nikdy nevyjmul z originálního obalu.

Vysvětlení první

SIM karty Twist zakoupené v roce 1997, oproti současným kartám, umožňovaly pasivní provoz bez aktivace služeb. Šlo na ně tedy posílat textové zprávy SMS i provádět příchozí hovory bez nutnosti provést z karty první odchozí hovor (jakási půlaktivace). Protože samozřejmě tento způsob je pro operátora nevýhodný, změnil RadioMobil časem tento postup a jako okamžik aktivace stanovil okamžik provedení prvního hovoru. Pro naši kartu a ostatní koupené v roce 1997 ovšem nadále platily původní podmínky, tedy možnost příchozích hovorů a SMS. Naše karta však nefungovala vůbec, a tak jsme začali pátrat.

(Pro úplnost: SIM karta vložená do mobilního telefonu komunikuje se sítí GSM bez ohledu na to, zda již je aktivována ve smyslu účtovacího systému. Jinak by nebylo možné uskutečnit aktivaci ve smyslu účtovacím prostřednictvím odchozího hovoru, neboť by majitel musel čekat, až ji operátor aktivuje sám. Tuto situaci ostatně služebně starší majitelé mobilů jistě pamatují.)

Vysvětlení druhé

Rozhodli jsme se postupovat stejně, jako by to pravděpodobně učinil i jiný majitel takové SIM karty. Tak vznikl náš rozhovor s infolinkou. Jeho účelem původně byl jen pokus dosáhnout opětovného oživení karty. Až do chvíle, kdy nám operátor sdělil, že jsme z karty provedli odchozí hovor, a proto máme v souladu se všeobecnými podmínkami smůlu (nepoužívali jsme kartu ani jsme nedobíjeli kredit v předepsaných intervalech). Zkusili jsme po pár dnech hovor opakovat a zároveň se snažili o co nejpřesnější zaznamenání hovoru. Nešlo v žádném případě o snahu zbytečně obtěžovat pracovníky infolinky. Do pozadí již také ustoupila snaha dosáhnout oživení karty. Chtěli jsme především vědět, jak je možné, že někde v databázi existuje záznam o odchozím hovoru, který se neuskutečnil!

Co možná nejpřesnější přepis hovoru s infolinkou si můžete přečíst zde. Jeho výsledek byl stejný jako v prvním případě. Prý došlo k volání z karty, proto byla řádně aktivována a posléze také řádně umrtvena. My však víme, že z karty nikdo netelefonoval. Podali jsme tedy reklamaci a zároveň požádali o oficiální stanovisko RadioMobilu. Tiskové oddělení a posléze i reklamační přiznalo omyl na své straně. Radiomobil ve svém stanovisku sice uvádí, že takto postižených karet jsou jen jednotky kusů, avšak na náš dotaz, kolik je jich přesně, případně které to jsou, nedokázal odpovědět a případnou reaktivaci těchto karet podmínil podáním písemné reklamace. Logicky vzato, pokud Radiomobil tyto karty dokázal spočítat, měl by znát i jejich přesný počet. Ten nám však vždy odmítl říci.

Vysvětlení třetí

Přes vstřícnost obou oslovených oddělení zůstala jedna záhada. Když příslušná místa v RadioMobilu vědí o existenci problému, proč s ním nic neudělala? Pracovníci infolinky by nám pak nemuseli tvrdit, že jsme z karty volali, a my bychom nemuseli pochybovat o serióznosti operátora. Pokud totiž došlo k automatické deaktivaci, neměl by v databázi figurovat záznam o nějaké operaci, jejímž prostřednictvím jsme kartu aktivovali ve smyslu účtování. Přitom právě o takovém záznamu hovořili pracovníci infolinky.

Vysvětlení čtvrté

Druhá karta, o níž jsme se zmínili až v závěru druhého článku, je dosud v originálním obalu. Odchozí hovor, potřebný k její úplné (účtovací) aktivaci, z ní tedy nebylo možné uskutečnit žádným způsobem. Po zavolání na její číslo jsme se opět dozvěděli, že taková karta v síti RadioMobilu neexistuje, a infolinka nám opět sdělila, že z karty byl proveden odchozí hovor. Naše podezření v tu chvíli samozřejmě zesílilo. Automatická deaktivace se již podruhé projevila v databázi tím, že zaznamenala dobu provedení fiktivní aktivační operace.

Popsané události nás vedou ke dvěma možným závěrům:

  • První jsme již v titulku úvodního článku nazvali manipulací s databází, protože zapsání neuskutečněné operace se jako manipulace jeví.
  • Druhý závěr je jen o málo lichotivější. V příslušných databázích RadioMobilu, minimálně v roce 1998 (kdy došlo k údajné účetní aktivaci obou SIM karet), byla chyba.

Více vysvětlení pro celou anabázi jsme nenalezli.

Uvědomujeme si, že náš případ je samozřejmě ojedinělý, protože většina majitelů SIM karet je používá. Na druhou stranu mohlo být v roce 1998 zablokováním příchozích hovorů postiženo více rodičů v důchodovém věku, kteří dostali mobil od svých dětí. Dostali telefony proto, aby si mohli zavolat lékaře, a také proto, aby jim jejich příbuzní mohli zavolat. Oni sami však netelefonovali, protože je to drahé a nechtěli dělat sobě nebo dětem „škodu“.

Radiomobil naši kartu sice znovu aktivoval a obnovil i platnost kreditu v původní výši, nevyřešil však naši reklamaci beze zbytku. Příchozí hovory nadále nefungují. Operátor to odůvodňuje tím, že údajně již dnes není schopen takové poskytování služby Twist nastavit.

Co v takovém případě radí Všeobecné podmínky? Nespokojený zákazník se má obrátit na Český telekomunikační úřad se stížností.

Z celé causy vyplývá důležité zjištění. Všeobecné podmínky operátorů platí zřejmě především pro zákazníky. Operátoři zpravidla neváhají tvrdě zasahovat proti těm, kteří je porušují. Ovšem sami zřejmě mnohdy spoléhají na to, že do sporu s nimi obyčejný zákazník nepůjde. I na čtenářích Mobil.cz je, aby se tento stav změnil.

,